Režie:
Christophe BarratierScénář:
Christophe BarratierHudba:
Philippe RombiHrají:
Laetitia Casta, Guillaume Canet, Jean Texier, Kad Merad, Gérard Jugnot, François Morel, Ilona Bachelier, Marie Bunel, Clément Godefroy, Grégory Gatignol (více)Obsahy(1)
Je březen 1944. Zatímco zemí otřásají události druhé světové války, v malé francouzské vesnici v ústraní si hrají na válku děti. Protože zde spolu odjakživa nemilosrdně zápolí děcka ze dvou sousedních vesnic – Longeverne a Velrans. Jenže tentokrát nabere jejich válka nečekaný obrat: všem zajatcům jsou z oblečení utrženy všechny knoflíky, takže odcházejí obnažení, poražení a potupení. Spor dostane od této chvíle jméno „knoflíková válka“ a zvítězí v něm vesnice, která získá více knoflíků. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Videa (1)
Recenze (69)
Proč se dnes dětské filmy tváří dospěle a ty dospělé jsou infantilní? Ve Francii současně vznikly dvě verze Knoflíkové války. Pokud se k nám dostala ta lepší, pak doufám, že nikdy neuvidím tu druhou. Místo klukovin pro kluky se Barratier pokouší vyrobit pomalu válečné drama, kde se probere židovská otázka i hrdinnost francouzského odboje a další kupa "závažných" témat. Pro děti ten film není ani zábavný ani výchovný (vše je tu zcela zkresleno) a pro dospělého hluboce urážlivý. A navíc nevkusný, za hudbu a práci kamery by někdo zasloužil na holou. Hnus. ()
Knižní dílo jsem nečetl a předchozí starší film jsem neviděl. Nevím tedy zda je tu něco jinak, špatně či dobře, ale film se mi líbil. Je to taková klukovská záležitost v nepříliš pěkných časech. Je tu sice ukázané vše v laciném pozlátku naivity, ale hezky se na to kouká. Je tu přátelství, dětská krutost i nevinnost, láska, přátelství, čest a odvaha. Ten nejmenší klučina byl dokonalej :-) Jak se opil s bývalým vojákem, to byl filmový moment, na který se nezapomíná :-) Modelka Leatitia Casta ukázala, že umí hrát a že nepatří jen mezi další, co si chtějí zkusit film, když se umí procházet po molu nebo kdákat na pódiu. Já jsem byl průměrně spokojený ;) ()
Už dlouho jsem neviděl adaptaci, která by byla po všech stránkách mimo. Barratier zvolil zcela nesmyslně pastelovou a hyper-kýčovitou formu, která z klukovské hry činí jakési povznesené infantilně válečnické drama - tím ale bere příběhu veškerou poezii, rozvernost a úsměvné napětí mezi malými činy a jejich "velkými" ozvuky v klukovském kolektivu. Pergaudova kniha obsahuje esenci dětského škorpení ve vší nezávaznosti, a přitom se nijak nevyhýbá zodpovědnosti - ta zastihne oba hlavní aktéry ve skvělém a ne zrovna "sluníčkovém" závěru. Jenže Barratier knihu rozoral, části příběhu i postavy ležérně rozesel po celé stopáži (takže nedávají příliš velký smysl) a pospojoval je nezáživnou ideologií: už tu nejde jen o hru, ale přemítá se tu o hrdinství, odboji, republice, rase... a Knoflíková válka je bohužel tím nejnudnějším učitelem a rétorem - zřejmě i vinou dabingu, který křečovité dialogy ještě posouvá k teatrální deklamaci. Nevím, proč prostý příběh o klukovinách, které přerůstají z půtek ve skutečný konflikt, je třeba nadívat ušlechtilými motivy židovství, vzdoru a ušlých lásek. Obzvlášť v téhle tezovité a neživotné podobě. Nucená "poučnost" filmu by byla snesitelná, kdyby byla vykoupena alespoň dobře odvyprávěným příběhem, silnými postavami a kvalitním řemeslem. Jenže Knoflíková válka je prostě a jednoduše hnusný kýč, který není schopný sdělit ani desetinu emocí a poselství předlohy - zarážející je fakt, jak původní výsměšný tón ke světu dospělých obrací film k té nejpovrchnější patriotické agitce o francouzském odboji (ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle má asi stejnou výpovědní hodnotu jako Haló, haló). Skvělý film Yvese Roberta z roku 1962 zůstává neohrožený svým civilním tónem, vtipem a klukovským nadšením - všechny ty "pseudodospělácké" kompozice a otřesně vlezlá hudba nové verze vyznívají jako hodně mizerný vychovatelský vtip. Pochcat a uřezat všechny knoflíky: zneuctěné modly dětství neodpouštím! ()
Tak neviem, či film mal byť pre deti alebo pre dospelých. Niektoré znaky, ako veselosť, jednoduchosť hovorili za prvú možnosť a iné, ako náznaky vážnych vojnových otázok, za druhú. Krátke trvanie neumožnilo poriadne sústredenie na žiadnu oblasť a chýba aj atmosféra prvej, staršej verzie príbehu. Tá mi síce tiež neučarovala, ale tu ide už úplne o jednoduchý rodinný film s vystrájajúcimi deťmi. ()
Více v kultovské recenzi, tady jen krátce. Vzácná výjimka, kdy skoro remake (alespoň kostry námětu) dodal původnímu projektu nové kvality, vychutnáte si tak báječnou kameru a naprosto jedinečný hudební motiv, kterému marně vzpomínám nějaké připodobnění. Film rozhodně dělaný pro plátno nebo co největší úhlopříčky, s šestikanálovým zvukem. Laetitia Casta je pastvou pro oči každého muže, nádherná ve svém zadumání a strachu. A jak pravil kolega Kryšpín - dětští herci jsou opravdu skvělí, casting se hodně povedl! Přemýšlím, jestli Petit Gibus (Clément Godefro) není snad ještě lepší než v původním zpracování Martin Lartigue. No, asi jo. ()
Galerie (57)
Photo © Hollywood Classic Entertainment
Zajímavosti (4)
- Knižní předlohou filmu byla stejnojmenná kniha francouzského spisovatele Louise Pergauda. (dandislav1991)
- Film sa natáčal vo francúzskom regióne Auvergne. (Laslo)
- Filmové zpracování literární předlohy se od knižní verze a ostatních adaptací liší především tím, že děj se tentokrát odehrává v období holocaustu. (Krissty)
Reklama