Knoflíková válka

Měla jsem možnost shlédnout na Festivalu francouzského filmu a přesto nebo právě proto, že jsem neviděla původmí film, ani nečetla knihu, udělala na mě Knoflíková válka velký dojem. Krásná hudba, kamera a scénář s milým humorem jsou jen některé z kladů filmu. Za ten největší považuju výkoný mladých herců (tedy zatím asi spíše nehreců), kteří nepřehrávali, nebyli protivně uřvaní a prostě jste je nechtěli uprostřed filmu zaškrtit, jak vám lezli na nervy (což se mi dost casto stáva u amerických filmů). Nevadila mi ani židovská linka, která je navíc o proti originálu - vlastně spíše naopak. Je to film, který potěší malé i velké. (27.11.2011)

Knižní dílo jsem nečetl a předchozí starší film jsem neviděl. Nevím tedy zda je tu něco jinak, špatně či dobře, ale film se mi líbil. Je to taková klukovská záležitost v nepříliš pěkných časech. Je tu sice ukázané vše v laciném pozlátku naivity, ale hezky se na to kouká. Je tu přátelství, dětská krutost i nevinnost, láska, přátelství, čest a odvaha. Ten nejmenší klučina byl dokonalej :-) Jak se opil s bývalým vojákem, to byl filmový moment, na který se nezapomíná :-) Modelka Leatitia Casta ukázala, že umí hrát a že nepatří jen mezi další, co si chtějí zkusit film, když se umí procházet po molu nebo kdákat na pódiu. Já jsem byl průměrně spokojený ;) (22.09.2012)

Přišlo mi to jako hnusný kýč a to i přesto, že podstatné jméno kýč pro mne právě neznamená automatické spojení s něčím podobným jako je hnusný, odporný, prvoplánový apod. Kýčem se často nechám opojit a příjemně pobavit. Tady jsem na vážkách, poněvadž předlohu znám jen z vyprávění a původní ( a lépe hodnocený) film z roku 1962 jsem dosud neviděl, tato verze mi ale čpěla levnými emocemi, které po mne bez účinku sklouzávaly, prvoplánovými hudebními, a postupem času otravnými, motivy, které měly v divákovi asi vyvolávat dojem úžasného a velkého příběhu, herecké výkony až na výbornou ( nebo jen hezkou:) Ilonu Bachelier, a to jak dětské, tak vedlejší dospělé, mne nijak nenadchly, ono to možná bylo tím podivným scénářem, kdy se z dětských bitev ( asi to bylo humorné, ale já to nepochopil, no) dělaly hry na hrdiny.. Nu hodnocení si ale tentokrát nechám až po zhlédnutí původního filmu ( knížku bych rád, ale to by bylo tak možná příští..válku) 2014: Originál viděn, tady se omezím na lakonické: odpad ! (27.01.2014)

Nie je to príbeh len pre deti, jeho sila pozostáva v jeho univerzálnom charaktere. Každý kto pozerá na tento film si zoberie z neho svoju rovinu. A ja ako obdivovateľ vojnových filmov som si z neho svoje odniesol. Film nám nenásilnou formou poukazuje na všetky neduhy francúzskej spoločnosti v dobe nacistickej okupácie. A kľudne ho môžeme zaradiť ako veľký protivojnový film venovaný deťom aj dospelým. Vojna medzi dvoma nezmieriteľnými družinami je vedená takmer na úrovni ako vojna za hroznej reality okupácie, perzekúcie Židov a vzájomnej spolupráce dospelých. Záverečná súdržnosť deti je vzorom pre jednanie všetkým. Deti mali svoju vojnu v ktorej sa riadili určitými pravidlami s obrovským, zmyslom pre lojalitu a česť, ktorá sa nepremietala do života dospelých. Takže tento krásny film nemôžeme chápať len ako hru deti, ale musíme ho brať ako poukázanie na zradu, kolaboráciu, neochotu zapájať sa do odboja, do obrany svojej vlasti cestou detských duši. (30.01.2017)

Tohle se nedá považovat za adaptaci knižní předlohy ani za remake původní Knoflíkové války. Je to film, která nám naprosto jasně ukazuje, že ne všechno zlato se třpytí a že nic nemusí být tak, jak se zprvu zdá. Na všechny kluky se kouká hezky (zapadají do doby a prostředí) a důlky ve tvářích krásné Ilony Bachelierové vypadají na plátně taktéž příjemně. Původní příběh mám radši, ale i tohle mě čímsi zaujalo - možná tou myšlenkou, která není vidět... musí se cítit. 70% (30.06.2013)