Vinnetou
Winnetou - Eine neue Welt
Nový svet
Režie:
Philipp StölzlScénář:
Jan BergerKamera:
Sten MendeHrají:
Wotan Wilke Möhring, Nik Xhelilaj, Iazua Larios, Milan Peschel, Jürgen Vogel, Oliver Masucci, Predrag Bjelac, Rainer Bock, Leslie Malton, Henny Reents, Adrian Maaß, Gojko Mitić, Marie Versini, Yu Fang (více)Obsahy(1)
V době, kdy Divoký západ začínal ustupovat před civilizací, přichází na americký kontinent s dalšími imigranty také německý inženýr jménem Karel May. Čeká na něj místo zeměměřiče u železniční společnosti Pacific Railroad, jež zrovna soutěží s konkurencí, která postupuje z druhé strany kontinentu, kdo z nich postaví delší část trati, než se někde uprostřed nepokořené divočiny protnou. Jenže na nadšeného muže, okouzleného přírodou a možnostmi nového světa, čeká také rozčarování z barbarismu osadníků, kteří si uzurpují právo na půdu, jež patří původním obyvatelům. Tak se dostává do křížku s grobiánem Rattlerem, který vede skupinu pistolníků pověřených úkolem chránit stavbu před indiány. Během průzkumu terénu se Mayova družina dostane do přestřelky s indiánskými bojovníky a on sám je vážně zraněn. Jeho odvaha v boji učaruje vůdci bojovníků, náčelnickému synovi Vinnetouovi. Tak se Karel May původně jako zajatec dostává ke kmeni Apačů a díky Vinnetouově sestře Nšo-či, poznává indiánský způsob života a jeho hodnoty. Díky své síle dostává nové indiánské jméno Old Shatterhand a je rozhodnutý zajistit smír mezi železniční společností a indiány. (Česká televize)
(více)Recenze (151)
Pro mě hodně povedený western, který je napínavý a i hlavními představiteli věrohodněji zahraný než u původní klasiky. Na film jsem nekoukal jako na něco, co má nahradit klasiku, ale jako alternativu příběhu na kterém jsem filmově vyrůstal. I přes svoji délku film ani na okamžik nenudí. Prostředí je vybrané dobře a potěší i melodie podobné originálním filmům. Akce zde moc není, ale konec jí pěkně vynahradí. Za mě 85% :) ()
Trochu moc zahľadené do seba (podobne ako prvý HOBBIT :)), vôbec neberúce do úvahy staršiu generáciu fanúšikov (pre mňa ťažšie stráviteľný hlavne výzor a odev Shatterhanda) . Pekne natočené, občas fajn atmosferické, ale vzhľadom na úplne klasický príbeh (POCAHONTAS a spol.) pridlhé. Dobrodružné (konečne!) finále film ale značne vylepšuje... ()
Snímek se bez známek sentimentu odpoutal od nadoblačných výšin naivní dobrodružné romantiky klasické trilogie o šlechetném apačském náčelníkovi a jeho bílem bratrovi z šedesátých let minulého století, s níž jsem vyrůstala - a sestoupil o pár pater níž, aby se alespoň vzdáleně přiblížil drsné realitě Divokého západu ... možná se bál, že by pragmatická a občas nemístně cynická současnost nepřijala téměř pohádkovou story, kterou svým čtenářům kdysi naservíroval Karel May - a kterou respektoval i Harald Reinl. Přesto se k jejich odkazu hlásí - stejně jako hudební doprovod, v němž se legendární melodie původních filmů proplétá se zbrusu novými tóny. I když se dějová linie v tvůrčím rozletu rozhodla zachovat jen ty nejzákladnějsí záchytné body příběhu a jinak neponechala takřka kámen na kameni, lze se s ní ztotožnit, neboť si dala záležet: Výprava je velkorysá, lokace fotogenické, hrdinové akceptovatelní (i když ... pro mě osobně je Nik Xhelilaj poněkud akceptovatelnější nežli Wotan Wilke Möhring), zápletka zajímavá (byť si v několika případech počíná mírně řečeno nemotorně) a mantinely jasně dané ... zase jde o boj dobra se zlem, jako už tolikrát - a je nad slunce jasnější, na čí straně máte stát. Slabší 4*. P.S.: Ovšem původní verze je pro mě (tak jako pro mnoho dalších) srdeční záležitostí, která stojí mimo čas a prostor a jakákoli hodnocení ... vlastně teprve tehle počin mě přiměl upravit jí počet přidělených hvězd - možná trochu neobjektivně ... na maximum. ()
Vinnetou se vrátil, ale faktem zůstává, že strunu nostalgie nerozechvěje. Co naplat. Nezbývá tedy než s trochou lítosti konstatovat, kdeže loňské sněhy jsou. Konzumní Vinnetou už na první pohled působí méně uhlazeným dojmem a snad divočeji, nicméně mám pocit, že Brice mu propůjčil mnohem noblesnější zjev a jemnější úsměv. Rovněž blonďák s modrýma očima, postrádá tah na branku ve srovnání s mužným Barkerem, přestože se snaží, seč mu síly stačí. Nelze tedy hovořit o tom, že by mě to nadchlo. Půvab romantických časů stříbrného plátna se tentokrát nekonal. Možná také proto, že dnes už to jenom je nostalgická vzpomínka, přikrášlena léty. Protože režisér Harald Reinl dal zjevně do příběhů větší srdce. Začnu tím, že filmové příběhy s Vinnetouem a Old Shatterhandem patří k nejkrásnějším zážitkům, neboť mimo jiné byla tam i fajn krajina. Připomínám alespoň známé skutečnosti. Hučící vodopády, blankytně modré nebe, azurová jezera. Navíc u toho příjemně utíkal čas. Příhodná hudba Marina Böttchera dokonale podkreslovala už tak báječnou atmosféru. Původní filmový Vinnetou měl ovšem ještě jednu nespornou výhodu, která se jmenovala Pierre Brice a Lex Barker. Odpočívej v pokoji ve věčných lovištích, Vinnetou. ()
Karl May jako německý imigrant přijíždí do Ameriky pomoct dovybudovat železnici vedoucí přes apačské území. Shodou okolností je Apači raněn, u nich léčen, uzavře s nimi přátelství, dostane jméno Old Shatterhand a přesvědčí je k uzavření dohody s bílými o vybudování železnice. Jenže to se samozřejmě vyvine v neprospěch Indiálnů a jejich masakrem. Jenže to by nebyl novodobý Old Shatterhand, aby společně s Vinnetuem nepotrestali záporáky. Díl to není špatný, pokud si odmyslíme původního Vinnetua, zbude nám dobrodružný příběh s několika drsnými scénami a silnými záporáky. ()
Reklama