Báječný hotel Marigold

Bollywood i euroamerická kinematografie se už nějakou dobu navzájem ovlivňují. Zatímco produkci indických studií ten zahraniční vliv prospívá a kvalita jde vzhůru, druhým směrem to funguje o poznání hůř. Hotel Marigold sice spáchal Brit jak poleno, ale tenhle filmový kousek má bohužel k tvorbě bollywoodské továrny na sny nepříjemně blízko. Povedl se casting - jak by ne, když si Madden vzal na pomoc hvězdný tým sestavený z nejpopulárnějších herců starší generace. Ani námět není špatný a na jeho základě mohla vzniknout zajímavá podívaná. Jenže abych využil komentu uživatele nash., mohl bych mu "odpustit tu trošku patosu, pohádkovost i sem tam nějaké to klišé", jenže co s tím zbytkem... Ono ho totiž není trošku, ale haldy. Pár poklesků filmu rád odpustím, leč Indie je zobrazena tak, že odpovídá snad všem myslitelným kulturním stereotypům, je tak barvotisková, až to bolí. Postavy fungují spíš jako figurky a pro celý film je charakteristické soustředění na povrch. Všechno je zjednodušované, hrané na jistotu, na první signální. Ten snímek je kultivovaně natočený, konec konců je určený zralejší generaci. Nezdravě se ale utápí v okázalém dojímání a jeho happyend by si nezadal s Pytlákovou schovankou nebo závěrečnou scénou Limonádového Joea. Nejeden dialog v závěrečné dvacetiminutovce si říká o jízlivé zesměšnění. Hotel Marigold se, jak ubíhají minuty, stává spíš nechtěnou karikaturou sebe sama. Celkový dojem: 45 %. (30.09.2015)

Moc hezká moderní pohádka o starších lidech zasazena do přitažlivého orientálního prostředí. Indie je zde zobrazena jako exotický ráj, kde uprostřed neúnavných útoků na všechny smysly každý nalezne sám sebe i podstatu všech svých problémů. Hlavními postavami je několik jedinců s různorodými charaktery a téměř všechny z nich jsem si okamžitě oblíbila. Jistě, dalo by se stěžovat si na přehnanou sentimentalitu, kýčovitost či předvídatelnost. Avšak pro mě film splnil to, co měl, tedy pobavil mě a dobil dobrou náladou, a proto film doporučím těm, co se dokáží se povznést nad neuvěřitelnost příběhu. (26.08.2012)

Báječný hotel Marigold je skutečně báječný. Několik lidí se potkalo na cestě do Indie - každý za jiným účelem. Někteří až v Indii zjistili, proč sem vlastně přijeli. Najít zde štěstí? Možná. Ale rozhodně najít zde sebe sama. To se myslím každému podařilo. Mám rád filmy, kdy se mi během jejich sledování koutky úst trvale zvedají nahoru. Navíc je požitek sledovat tolik bravurních a britských herců najednou a na jednom plátně. (07.06.2012)

Pošlete sedm důchodců do Indie. Ne proto, abyste se jich zbavili, ale proto, že vám předvedou, jak je i v jejich požehnaném věku možné docílit výborného výsledku. "Báječný hotel Marigold" rozhodně není komedie, u které se budete válet smíchy. Vlastně je to spíš drama s komickými prvky. Dev Patel ukazuje, že si ze sebe i svého národa dokáže udělat legraci, což je celkem příjemné. Indie zde není vykreslena ve všech barvách, ale užijeme si její stinnější stránky, důraz je však kladen na krásu. Jako kdyby všichni senioři přiletěli do Indie ne proto, aby zde našli trochu klidu - ten rozhodně nenajdou - ale proto, aby zde našli sama sebe. Každý zde objevuje to, co ztratil, anebo nalézá pravdu o sobě samém. Nejsou to jen krásné příběhy, film není úplně jednoduchý, i když závěrem se dostává do polohy happyendové, přesto ale zůstává dost zajímavý na to, aby se od něj divák neodvrátil a vychutnal si ho až do konce. Vypravěčka v podobě Judi Dench říká jednu úžasnou pravdu: Když necháte nějakou dobu žít společně skupinu starých lidí, jednou přijde doba, kdy některý z nich odejde. I tohle se stane. Nechci nic prozrazovat z příběhu, byla by to škoda. Není to o pointách, i když i ty na vás čekají, je to o lidských osudech. O osudech na místě, které si mysleli, že budou milovat, když přijeli, nenáviděli ho, ale stejně si ho většina z nich zamilovala a už ho nikdy neopustila. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/parmeni-krysy-z-temnot-mi-4-blazniva.html (26.02.2013)

Jako lákadlo do Indie to funguje skvěle, ze spousty barev až oči přechází. Navíc bych si zde dokázal představit onen "4. rozměr" vůní a pachů. S přídomkem důchodcovská Láska nebeská bych byl opatrnější, příběh má svá hladivá, veselá i dojemná místa, ale z celku vylézají klišé a předvídatelnost. 7/10 (27.03.2012)