Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jindřich Tůma, společník prodejny plynových masek "Asana", má velmi energickou manželku, která propaguje vegetariánskou stravu. Tůma vynakládá veškerou energii na tajné pojídání masitých pokrmů a luštění hlavolamů. Skutečnou duší podniku je ing. Ivan Kareš, který vede také cvičení civilní obrany. Na ulici při cvičném leteckém poplachu přísně napomene dívku, která neodešla do krytu. Je to Věrka, neteř Tůmových, která přijíždí z venkova, aby v Praze dostudovala. U vlaku ji měl vyzvednout syn Tůmových Jirka, ale minuli se. Věrka nastupuje do septimy a brzy sdílí horování spolužaček pro neznámého skladatele, jehož pseudonym je Michal Marhan. Ing. Kareš má v septimě přednášku o civilní obraně a tak se znovu setkává s Věrkou. Kareš se snaží přesvědčit dívky o nutnosti konkrétnějších životních ideálů. Při premiéře Marhanovy operety "Píseň o štěstí" se ukáže, že skladatelem je právě Kareš. Dívky mu uspořádají ovace. Ivan si okatě nevšímá Věrky, se kterou se nedávno nepohodli. Tvrdohlavá dívka proto odjíždí domů. Kareš však dožene vlak a vstoupí do Věrčina kupé.
Adaptace stejnojmenného románu Jaromíry Hüttlové. Film obsahuje dokumentární záběry z průběhu veřejného cvičení CPO. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (38)

Ironfood 

všechny recenze uživatele

Podprůměrná komedie, která nemá s klasickými studentskými peckami Škola základ života či Cesta do hlubin študákovy duše prakticky nic společného. Z úplného dna ji zvedají pouze vcelku vtipné scény s Plachtou. Zajímavé jsou rovněž ukázky příprav na válku v době "takzvaného míru", jak říká hlavní hrdina. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Naivní film o mladých dívkách a jejich ideálech v době konce První republiky. Hodně zde kromě odlehčeného děje rezonuje blížící se začátek války. Povzbuzení pro občany země bylo tehdy jistě potřebné, ovšem jak víme, odhodlání přišlo vniveč. Humoru naopak vévodí samozřejmě Plachta, ovšem má pohříchu méně prostoru, než by bylo třeba. ()

Reklama

Sakulnikov 

všechny recenze uživatele

Velmi pěkná komedie s moderními tématy, zvláště zdravá strava (klobásky v banánech). Navíc vzhledem k době velmi zajímavá linie s civilní ochranou - cvičné nálety, plynové komory, výchova - parafrázuji: Ženy touží po neznámých umělcích a vyrůstají z nich hysterky, místo toho, aby toužily po pracujících a projevovaly zájem o stát. :) ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Průměrný film české a československé filmové produkce třicátých let zaujme - pokud vůbec - současným vhledem do prvorepublikové reality a jejího showbusinessu. Obraz mládí a pohled do dílny tehdejších "schlagermachrů" majáí doklumentární význam podpořený mládím hlavních představitelů a podložený některými hereckými výkony, mezi nimiž jednoznačně vyniká Jindřich Plachta. Za zmínku stojí i dobové - až dokumentárně pojaté - zasazení do příprav na hrozící válku.Tento symbol milé nostagie nabízí jistotu vlídného pohlazení zacházející paměti. Je to málo nebo mnoho? Zkuste si odpovědět sami. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Snad i díky snadné zaměnitelnosti s Kantorem Ideál, by mohl název tohoto filmu vzbuzovat dojem, že půjde o další z řady patetických operetek na motivy dívčího románu. Netuším, jak velký podíl na scénáři má předloha J. Hüttlové(předpokládám, že byl pány scénáristy "defeminizován"), ale výsledek je v několika ohledech výjimečný. V první řadě jde o zajímavou výpověď o době vzniku. Jde snad o jedinou komedii, do které tvůrci zakomponovali realitu roku 1938. Válka byla na spadnutí a lidé se na ni snažili připravit. Přestože všichni do poslední chvíle doufali... . Vidíme, že je povinnost koupit si plynové masky, vyslechneme krátkou přednášku na téma zastrašování, objeví se i krátká píseň vyjadřující odhodlání nenechat si vzít naši zem a dokonce si ve filmu "zahraje" i cvičný nálet. I přesto se jedná především o komedii. Výše popsané zdůrazňuje pouze "kontext vědění", protože dnešní divák ví, co se jen pár měsíců, možná týdnů po premiéře filmu stalo a jak dlouho to trvalo. Paradoxně stojí pointa Ideálu septimy na tom, co je velmi aktuální i dnes. Jistě na to existuje anglický výraz, ale já bych použil: plytká adorace popkulturních ikon. Nic nového pod sluncem, něžné pohlaví vždy rádo upínalo svůj obdiv a lásku k vysněným ideálům. Herci, zpěváci, sportovci...vše jen na základě vzhledu. V tomto ohledu si vyslechneme i poměrně silný proslov z úst muže, který by rád vrátil nohama na zem jednu půvabnou, ale povrchní blondýnku. Jiřina Sedláčková byla jak panenka. Typický objekt zájmu pro muže dobyvatele. I proto velmi dobře fungovalo, když neústupný, sebevědomý a tvrdý Kareš narazil na odmítavou až arogantní Věrku. Nic jí nedaroval a zcela poplatně době ji "vyškolil". Chápu, že diváka který se chce u komedie pro pamětníky jen bavit, výše uvedený historický přesah nezajímá, ale za mě je Ideál septimy úplně v pohodě i jako obyčejná komedie. Mou optikou je tedy nedoceněný. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (3)

  • Film obsahuje dokumentární záběry z průběhu cvičení CPO. (Karlos80)
  • Ve filmu zazní tři písně: „Hledám štěstí, hledám“, „Co je naše, nedáme“, „Má malá gejšo, vzpomínej“. Nazpíval je operní pěvec Oldřich Kovář. (sator)
  • Natáčelo se v České Třebové a na hradě Trosky. (M.B)

Reklama

Reklama