Hypnotizér

Nejsem si jistý, kde se stala chyba. Začátek tedy vypadal docela nadějně, jenže po něm nastoupila celkem nuda. Celá ta linie s hypnotizérem mi připadala o ničem a hodinu jsem čekal, než ho napadne udělat na první pohled logickou věc. Konec už mi svou přehnaností připadal nechtěně vtipný (a to ho soudě dle závěrečných titulků nejspíš točili někde u nás). (22.01.2016)

Obstojný thriller s postupným rozplietaním sofistikovanej záhady. Niektoré momenty sú predvídateľné, ale príbeh si vždy necháva v rukáve nejakú nezodpovedanú otázku. Manželské trable pokrátiť, lepšie by to odsýpalo, hoci istá hypnotická pomalosť je súčasťou hry s divákom. Ponurá stmosféra zimného Stockholmu slabšia ako tvorcovia zamýšľali, zato Mikael Persbrandt v roli hypnotizéra výborný. Vlastne najlepší na filme. (26.05.2013)

Ako divák nedotknutý touto knihou môžem vyjadriť iba spokojnosť. Kvalitný, temný thriller o policajtovi, ktorý pri riešení brutálneho vyvraždenia jednej rodiny požiada o pomoc kontroverzného doktora (tzv. hypnotizéra), aby skúsil niečo zistiť od chlapca, ktorý ako jediný prežil, no je traumatizovaný. Jedinú výtku mám k občasnej zdĺhavosti, kde bolo napriek tomu trochu cítiť, že sa čerpalo z väčšieho materiálu, kde sa jednoducho nedalo všetko pokryť. Ináč ale super – krásne natočené, mrazivá atmosféra, dobre zahraté a uveriteľné postavy, ktorým sa divák postupne dostáva pod kožu a pomaly plynúci; smutný, krvavý, no hlavne zaujímavý príbeh, vygradovaný a zavŕšený v napínavom finále na zamrznutom jazere. (17.02.2013)

Za jménem Lars Kepler se skrývají hned dvě jména. Manželé Ahndorilovi se považují za pokračovatele Stiega Larsona (Lars) a jsou obvidovatelé Johannese Keplera (Kepler). Sám Larsson si vybíral ponurá témta opředená tajemstvím, psal poměrně složité těžko uvěřitelné přííběhy. Ale měly aspoň jistou logiku a spád, vykreslovaly pozoruhodné lidské vztahy, atmosféra by se dala krájet. A hlavně jejich filmové zpracování se vydařilo. Při čtení Hypnotyzéra mi nejvíce vadil vykonstuovaný příběh, který postrádal logiku. Při jméně režiséra by se dalo předpokládat, že i z takové předlohy se dá něco vykřesat, dá se natočit zajímavý film, trochu doladit nesoulad v ději, oživit postavy zajímavými dialogy. Ale to se nestalo. Postavy jsou nesympatické, dialogy nemají štávu. Příběh je poměrně komplikovaný, provádění hypnózy jen těžko uvěřitelné. Nenašla jsem nic, co většinou okoření severské detektivky, ani zajímavá kamera, žádný náznak černého humoru, zbytečně moc slov, chybí prostor pro ticho. Stejné zklamání jako u Lovce hlav. (03.09.2014)

Ačkoliv je kniha vcelku originální, většinou u ní chcípáte nudou a navíc nám Keplerovi experimentují s literární formou a je to napsáno v téměř nesnesitelné třetí osobě přítomného času! Saša a jeho stará si tedy pouze s touhle paknihou zasurfovali na IN vlně slušných švédských pissálků Larssona a Nesbø. Vizualizace je každopádně daleko snesitelnější, ale i tak jsem většinu času doufal, že někdo luskne prsty, napočítá do pěti a probudí mě z té otravné, nervydrásající omáčky kolem poměrně slušné zápletky. Takže máte li rádi dvouhodinové uspávaní kober, které na závěr nezalomí a kousnou svého krotitele do prdele, hezky si to užijete. (24.02.2013)