O pokladech

A tak se nám trio nových vánočních pohádek, které nám naservírovala s velkou pompu ČT, uzavřelo. Říká se do třetice dobré a zlého. Tady to platí dvojnásob. Konečně pohádka, která za něco stála. Je tu pár výrazných postav, třeba Liškův permoník a Dykův vynálezce Ignác. Poznala jsem i jedno místo natáčení. Konkrétně šlo o Kutnou horu. Třeba uzraje čas a já příští rok pohádce bodík přihodím. (01.01.2013)

----- "Kouzelný medvěd ! Toho ještě nemám." ----- Musím vyzdvihnout písničky, které berou za srdce, i nosnou zápletku, která - bohužel (!) - není samonosná. Neboť se prakticky bez odporu nechává přizabít vlastní realizací, když umožní režii plně rozvinout velice specifické novočeské neumětelství. Dějová linie poskakuje kupředu s elegancí neposlušného parního stroje a milý Jakub se při cestě za pokladem chová jako idiot. Tu se zbytečně máchá v potoce, když by se mohl daleko pohodlněji ubírat kupředu podél něho, tam zase s obtížemi šplhá vzhůru na pískovcovou skálu, jakoby se jeskyně s pokladem měla nacházet až kdesi v oblacích. Ignác, bratr zámeckého pána, se pro změnu projevuje jako naprostý hňup za každé situace. Hňup a ještě k tomu slaboch, protože se nedokáže vzepřít svému bratru ani v jedné jediné maličkosti. Těžko k nim cítit náklonnost či snad dokonce lásku ... co se mě týká, sympatičtěji a zábavněji se projevují tři svérázní strážci pokladu, třebaže moc chytrosti taky nepobrali ... 2,5* (28.05.2019)

Češi se titulují mistry pohádek, což vychází zřejmě z toho, že Božena Němcová a Karel Jaromír Erben kopali na poli světové pohádky stejnou první ligu jako bratři Grimmové nebo Hans Christian Andersen. Ale když se podíváme na pohádky filmové, zjistíme, že těch opravdu dobrých je poměrně málo. Ty předrevoluční měly hvězdné obsazení a zajímavé zápletky, ale nedalo se na ně koukat kvůli papundeklovým kulisám a kostýmům jak z hasičského maškarního bálu. A nyní se to celé otáčí - i obyčejná televizní pohádka má celkem slušnou technickou stránku (neokoukané motivy steam-punku mě v této pohádce bavily ze všeho nejvíc), ale zase jako by chybělo určité "charisma" jaké měly pohádky předrevoluční. Jak už tu napsala spousta komentátorů: herci se pitvoří, příběh křečovitě klopýtá od ničeho nikam, objeví se řada žánrových klišé (zvířátka pomáhají nebohé dívce). No prostě - něco tomu sakra chybí. Něco, co přesahuje rámec pouhé čétéčkové pohádky natočené proto, aby bylo o Vánoce čím zaplácnout program. (01.01.2013)

Vycházím-li z toho, že pohádka je žánr pro děti, pak bych chtěl, aby to mělo od začátku přehledný a stravitelný děj. Což tady jsem se chytl až po půlhodině. Adam Kraus a Vojta Dyk za sympaťáky, ovšem děvčata po jejich boku mě moc nebavila. Karel Heřmánek k nepoznání, snad jen podle hlasu (horší už je to s artikulací, asi nový zuby), jeho podřízení strážci pokladu byli nejvtipnější ve svých transkreacích (Jan Budař!). Nejvíc jsem se ovšem zasmál u scény s pastí na myši (Vojta Dyk, Tomáš Töpfer). Oceňuju i šikovnou práci se střihem a využití spousty krásných exteriérů, zvlášt Lysice si to musely užít. K nadprůměru ovšem něco chybí. (30.12.2012)

Hezká moderní pohádka, která by mohla u dnešních dětí bodovat. Svižný děj, celkem povedený příběh, milé a vtipné postavy (tři víly byly skvělé!), dokonce i trikové záběry se konečně českým tvůrcům povedly. Scénář byl přímočarý a lehce předvídatelný, ale jedná se přece o pohádku. Nejvíce bych ale vyzdvihl bohatou výpravu a překrásné exteriéry - jak je ta naše země nádherná. Konec byl vskutku pohádkový a milý. Věta "Jestli toto je víla, tak jak vypadá ježibaba!" mě fakt dostala :-) (30.12.2012)