Sanitka 2

No tak mám to za sebou tak do toho. Určitě musím konstatovat, že v dnešní zahnilé době ordinací ve fialových zahradách, pojišťoven smůly a ulic je to závan svěžího vzduchu, ale bacha na to netřeba to přeceňovat. určitě je to dost akční má to drajv furt se něco děje atd.. To je určitě zásluhou režiséra neboť Renč není žádný žabař, ale jestli tomuhle seriálu něco podráží nohy tak je to ten WTF scénář, kterej je fakt tragickým dílem žáka pomocný školy, nebo to tak teda aspoň působí. Občas je to sranda, ale občas člověk jenom žasne nad přehlídkou šílenství a splácanin který se povedlo narvat do jednoho seriálu. Samozřejmně, že netřeba konstatovat, že na původní seriál se to nechytá ani náhodou, ale tak to se asi ani čekat nedalo. Já osobně bych řekl, že to nějakou kvalitu má, do hajzlu bych to určitě hned nesplachoval, ale opatrně s tím. Ta hranice mezi koukatelností a totální debilitou je tu dost tenká a tomu bude odpovídat i moje hodnocení. Měl jsem to na hraně mezi dvěma a třema hvězdama no přikloním se nakonec ke dvěma. Ten vyloženě happy konec mě totiž celkem dožral. Takhle to prostě v reálným životě a speciálně v naší společnosti a naší zemi opravdu nechodí. Jinak má seriál pár docela nezapomenutelných hlášek no a co vám budu povídat, jak už jsem konstatoval kvalita je kolísavá, ale tentokrát docela čumím, že CSFD hodnocení je tu docela trefný a já s ním zcela výjimečně naprosto souhlasím! I u mě to tedy bude zhruba tak za těch 45% (30.11.2013)

Je těžké navazovat na řekněmě slavné (označení legendární jak se často uvádí u Sanitky není na místě) seriály. Už jsme to zažili u Nemocnice na kraji města a teď tu máme z dalších pokusů. Předně musím pochválit ve všeobecné rovině ČT za slušnou propagaci tohohle seroše. Bývalo celkem pravidlem, že nejeden tvůrčí tým dal pod křídly ČT hodně slušný TV film, ale kdyby o něj člověk náhodou nazaškobrtl při vysílání v Tv, utekl by mu... (předesílám, že nepatřím k těm co si na začátku v týdne zakroužkovávají co by chtěli vidět). A teď k té Sanitce. Renče nemám rád, nesedí mi. Na Sanitce byla velmi vidět ta úporná snaha natočit něco ve stylu západního střihu, aby to bylo akční, aby tam byla krev, aby tam byly jednotky integrovaného záchranného systému, ale také aby tam byla příběhová linie se známými herci a aby se podařilo zrecyklovat hlavně původní postavy v původním obsazení. Po prvním dílu (a po skončení třeba změním názor) jsou dojmy více než rozpačité. Celé to připomíná mexickou telenovelu ze zdravotnického prostředí. Řada dialogů je opravdu tupá. Rádoby akční záběry na houkající ambulance, první nehoda (jak z Kobry 11), dialogová komixová okna, nepřesvědčivé herecké výkony (Jiráček, Kolesárová, Veškrnová - Havlová) vše to bylo takové nemastné neslané. Máme zde i první konflikty mezi Jiráčkem (začínající doktor u záchranky) a Vašutem (dlouhosloužící řidič) a jelikož je pro Renče divák pitomec, je třeba každý názorový střet doprovodit hudebním podtrhem jako z hororu. Proč při vyprošťování raněných z autobusu zvolili tvůrci jako hudební podklad chorál také moc nechápu.... Zkrátka tohle je jen za dvě houčkačky, třeba bude lépe, ale pokud Sanitka pojede stejným tempem, nepomohla by jí ani nehoda vlaku či pád dalšího letadla v Suchdole. * * (07.09.2013)

A máme tu naprosto zbytečné pokračování legendární (aspoň pro mně) jedničky. Po shlédnutí tří dílů bych zas až tak přísný jako další hodnotitelé nebyl, i když. Je zde spousta vztahů, kdy si jeden druhému lezou do zelí, na staré postavy se naroubují jejich příbuzní (mladý Jandera, mladý Mádr či jeho nevěrná žena Simona Mádrová), přidají se nové postavy, trochu se vše zašmodrchá a dějová linie je hotova. Napsat dnes solidní příběh je čím dál těžší a tady se to zatím nepovedlo. Navíc jak bouračka autobusu, tak snesení či nesnesení pacienta po schodech a záchrana pacienta se psem už tu bylo. Co se týká hlavních postav, mladý Jandera je mi teda těžce nesympatický, starý Jandera je stále neskutečně tvrdohlavý a svým vztahem k Elišce mě naprosto točí, ředitel Kaderka je solidní postavou, která však dolézá za ženou svého nejlepšího kamaráda. Aspoň že Fanda zůstal stejně pohodovým řidičem a brácha starého Jandery i se svou ženou se také moc nezměnili. Spousta dalších postav včetně doktora Don Juána i Tatouška a starého pejskaře Korejse nejsou špatné, ale neoslní. Akční, výjezdové i záchranářské akce zase naopak upoutají a nebýt občas trochu až krvelačných scén, byl bych zcela spokojen. A aspoň že na závěr zůstala stará dobrá klasická píseň tria Hložek, Gottwald, Zagorová. Sečteno a podtrženo na závěr - průměrné, leč naprosto zbytečné pokračování něčeho, co bylo tisíckrát lepší. V předposledním díle na koncertě vystoupí Vilém Čok, což je docela zajímavá věc. Poslední díl, který se věnuje výbuchu plynu na koncertě, je vizuálně údernou tečkou za seriálem, který příběhově ukázal, že české seriály jsou s nápady v koncích, ale vizuál máme dobrý. Bohužel i tak nutno konstatovat, že syrovost posledního dílu původní Sanitky ani ten poslední masakr nemohl přiblížit. Závěrem lze snad jen říci, že Sanitka 2 není vyloženě průšvih, ale tak nějak zůstala za očekáváním. (27.09.2013)

Můj čas.....je příliš drahý, abych se na to díval dál. Můj čas....mě nepustí přes čt kanál. Rád, tak rád bych žil....s tímhle seriálem mám jen zbytek sil a času ještě méně, než Renč dá nové sémě. Příteli chvátej, píšu vzkaz, prosím Tě, zbav mě Hanzlíka zas. Zbav mě touhy mé, Havlové a té nejvíc! Úvodní díl druhé řady proslulého seriálu provázela velká nepřirozenost až křečovitost v ději a postavách, což je nejčastější negativní jev současných českých seriálů. Scenáristickou práci po zesnulém Jiřím Hubačovi převzal jeho syn Ivan, a i když jeho táta měl unylé scénáře, uměl dokonale pracovat s postavami a vytvořit mezi nimi interakci, což se tady neděje. Herecky jen hrubě nahozené charaktery nikdo výrazně nepodržel. O nějaký nadhled se snažil Jaromír Hanzlík v roli značně zestárlého lékaře Vojtěcha Jandery, který už není ředitelem nemocnice, jejíž šéfem se stal po jeho odchodu ambiciozní ředitel Kaderka (Jiří Dvořák), a právě se vrací z Afriky a na letišti se přivítá se svými nejbližšími. Je mezi nimi i jeho druhá žena, kterou hraje Dagmar Havlová, ale zapomněla, že už dávno není první dámou, a tak není nutné svoji upjatou noblesnost dávat i do své seriálové postavy. Kapitolou samou o sobě je Janderův syn v podání Václava Jiráčka, který oproti upozaděnému Janderovi seniorovi, dostal v první epizodě největší prostor. Je rovnou lepší "exnout", než se nechat "odborně" vyšetřit od trumbery Jandery juniora. On vůbec ten celý záchranářský tým kolem něj stojí za to. Trio Jiráček-Vašut-Zedníček, jako by se vylouplo z nějaké parodie na seriály z lékařského prostředí. Mladý doktor nemá kouska respektu a podle toho vypadají také zásahy u pacientů. Jednou se s arogantním Vašutem hádá o způsobu přepravy pacienta, podruhé zraněnému u těžké autonehody nedokáže aplikovat injekci. Renč selhává tam, kde jsem čekal, že bude silný, a sice v iniciování nehod a ohrožení životů. Je jisté, že v průběhu seriálu uvidíme více takových vypjatých situací, ale nehoda, kterou nám první díl ukázal, byla k smíchu. Pokečupovaný chlap na hlavě bez sebemenší známky viditelného zranění byla opravdu soda. Operační středisko pro výjezdy je také k pobavení. Laxní přístup k volajícím ukazuje zřejmě možnou variantu toho, v jakém stavu je dnes zdravotnictví. Posledních deset minut prvního dílu naznačilo, že možná ještě je šance na zlepšení reputace. Druhá řada měla neskromné cíle a obrovská očekávání, ale tahle Sanitka disponuje sotva slyšitelným houkáním a prostředí v sanitním voze je sterilnější, než je nezbytně nutné. 20% (11.09.2013)

V tomto seriálovém paskvilu nevidím nic jiného než poslední křeč naštěstí již bývalého vedení České televize - scénář na úrovni Ordinací v růžových zahradách obohacený o punc "světáckosti" nebezpečně hraničící s porevolučním filmovým panoptikem, naprosto bezradná práce se střihem a kamerou a stejně tak bezradní herci... A výběr dějových motivů raději ponechán bez komentáře, protože se mi někdy z toho, co se nám snaží seriál naládovat do hlavy zvedá kufr. Nevím zda to byl záměr, ale je určitě dobrý tah postavit tento nevzhledný relikt po bok prvních děl dvořákovských kreativních skupin (Cirkus Bukowsky, České století) a v ostrém kontrastu tak ukázat, jak nutná byka pronikavá změna organizace dramatické tvorby, i to, že se co se týče prvních vlaštovek stoprocentně osvědčila. (15.11.2013)