Příběh mého syna

Extrémní šovinistickej blábol, který svoji veskrze strašlivě debilní Almodovarovskou zápletku bahní dvě hodiny a vsouvá ji do trojobalu jugoslávské války, aby jí přiřkl nějakou hodnotu. I formálně to bolí, protože scény na sebe nenavazují, očividně se víc stříhalo než točilo, postavy jsem do jedné přál naložení do sudu z kyselinou a ke konci čím více film hrál na city, tím víc jsem přemýšlel co budu zítra snídat. Nejvíc mě asi povbavilo, že kdykoli se film necítil svůj, tak vytáhnul kozy některé z postav, aby se divák nad dalším vývojem příliš nezastavoval. (10.07.2013)

Asi tak stokrát lepší než V zemi krve a medu, naivní pokus Angeliny Jolie o natočení příběhu z války v Bosně. Veškeré reálie jsou tu až překvapivě správně, dokonce včetně jazyků, kterými postavy mluví. Současné Sarajevo výjimečně autentické a zároveň jen tak akorát na pozadí. Příběh je možná lehce přitažený za vlasy, ale události z Bosny mi přišly pojaté tak akorát výstižně, ani ne příliš pateticky, ani ne úplně mimo. K příběhu se příliš vyjadřovat nepotřebuju, protože kdyby se to odehrávalo kdekoli jinde, tak bych se na tenhle film v životě nedíval. (07.01.2014)

Hrozne nevyvážené. Väčšinu filmu som mal pocit, že sa pozerám len na nejakú nie príliš presvedčivú inscenáciu a potom prišli pasáže kedy sa tomu naozaj dalo veriť a aj niečo cítiť. Ale žiaľ bolo ich málo. Ani Penélope, na ktorú sa mi vo filmoch veľmi dobre díva, ma tu vôbec nepresvedčila. Azda top celého filmu je nádherná hudba. (07.12.2013)

Nevím jestli je to normální, ale prostě jsou filmy kdy nevím co říct, kdy mě to celé tak sejme, že sedím a koukám a přemítám jak tohle dílo mohlo vzniknout. Asi proto, že tohle někdy fakt píše sám život. Výborná kamera, herecké výkony a především ten příběh..Ty dvě hodiny budou stát za to,věřte mi... (22.04.2013)

Příběh mého syna je mým oříškem k rozlousknutí, co se týká hodnocení, protože moje pocity byly hodně sinusoidové. I když příběh sám o sobě je velmi zajímavý na zpracování a i to spojení se Sarajevem tomu přidává na uvěřitelnosti, tak se nemůžu ani po pár dnech po zhlédnutí zbavit dojmu, že Sergio Casttellito chtěl až příliš donutit moje slzopudné kanálky k činnosti a to se mně dost příčí. Ani mě moc nechytlo to rádoby chvílemi umělecké pojetí, které bylo nejvýraznější v té střední části. Každopádně nejpůsobivější scény byly s Askou, kterou výborně hrála Saadet Aksoy. Takže ve výsledku je to opravdu velmi slabá trojka a zase platí, že méně někdy může znamenat víc. (07.09.2013)