Obvinený
Guilty
Režie:
Vincent GarenqScénář:
Vincent GarenqKamera:
Renaud ChassaingHrají:
Philippe Torreton, Wladimir Yordanoff, Noémie Lvovsky, Raphaël Ferret, Michelle Goddet, Farida Ouchani, Sarah Lecarpentier, Christophe Rossignon (více)Obsahy(1)
V roku 2000 vypukla v severofrancúzskej obci Outreau aféra pohlavného zneužívania detí. Osemnásť osôb bolo obžalovaných a medzi nimi i hlavný hrdina filmu Guilty Alain Marecaux, do ktorého domu polícia vpadla v skorých ranných hodinách. Alain strávil vo väzení tri roky a neustále sa snažil presvedčiť sudcu, že nič nespravil. Postupne prišiel o všetko: manželku, deti, prácu... Niekoľkokrát sa pokúsil o samovraždu. Obrat v jeho živote nastal, keď matka zneužívaných detí priznala, že klamala a za pedofilov označila prakticky každého, kto sa jej znepáčil. Súd veril deťom a spôsobil tak najväčšiu justičnú katastrofu v dejinách Francúzska. (sochoking)
(více)Recenze (120)
To k vám takhle nad ránem naběhne hromada lidí, ohání se lejstry a v ten okamžik, aniž by jste si to stačili uvědomit, skončil váš do té doby spořádaný a relativně spokojený život. Je až neuvěřitelné, že se něco podobného mohlo v moderních dějinách justice odehrát, ale od toho je vlastně spravedlnost slepá, že... Jistá malá útěcha pro mne vyvstala v otázce totální anarchie v justičním systému, protože zdaleka asi nejsme jedinou zemí, kde si právo vykládá každý po svém, ale jak je vidno, tak i jinde by se mohli řádně chytit za nos. Z pozice moci, tímto způsobem zlikvidovat člověka, naprosto zdecimovat jeho důstojnost a podstatu žití, to pro mne bylo tak šokující poznání, že jsem si ani nechtěl přiznat, že je film položen na reálném základu. Google má ovšem vždy pravdu a proto už teď vím, že ani Francouz nemůže mít jistotu v tom, že večer neulehne do postele jako svobodný člověk a nad ránem z něj neudělá systém zrůdu obdobných kvalit, jako Belgický soused Marc Dutroux. Bylo až neuvěřitelné sledovat s jakou laxností bylo vedeno vyšetřování a jak nikdo nebral v úvahu fakta a prokazatelné lži. Stejně tak nikdo nesklonil hlavu v okamžiku kdy si pravda svoji cestu na světlo našla a ač při té cestě k ní, umírali lidé v lepším případě se o to úmrtí někteří několikrát marně pokusili, tak bylo hlavní zachovat si tvář a i tak výkon moci aplikovat i za cenu totální blamáže. Je to jeden z nejsilnějších filmů ze soudního prostředí a budu ještě dlouho dumat nad tím, co bych udělal já v kůži Alaina Marecauxe. Viděno jako 9 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
S hlavním hrdinou musím bejt za jedno. Soudy v jakémkoliv státě stojí všeobecně za hovno. Sám bych mohl vyprávět. Každopádně to, co Alain zažíval, je úplně jiná liga a nedokážu si představit, že bych se v takové situaci objevil já. A pokud ano, asi bych to řešil podobně. Tenhle film se sice na jednu stranu tváří hrozně těžce a depresivně, jenže mně na druhou stranu ukázal, že soudní procesy dokážou skončit všelijak. Havlův slavnej výrok, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, je tak opravdu jenom výrokem, který se hezky poslouchá, ale s realitou má kolikrát málo co společného. Zkuste jet třeba do Paříže a říct ho Alainovi… ()
Ty vogo, tak tohle je hodně krutopřísnej film. Až na konci sem se dozvěděl, že je to podle pravdy, o to víc mě to sejmulo. Obviněno z pedofílie cca 20 lidí na základě jedný francouzský cigošky a jejího ulhanýho synáčka... Tak to je víc než mazec. O to větší mazec je, že se těch obviněných nikdo ani pořádně neptal jak to bylo a rovnou do vazby a pak do basy. Hlavní hrdina se 3x pokusil o sebevraždu plus jedna téměř smrtící hladovka. To je fakt svinstvo. A ještě větší humáč je to, že jeden mladej prokurátor to udělal úmyslně a zničil tím životy tolika lidem. No, nechce se ani věřit, že se něco takovýho může v dnešní době stát v týhle vyspělý zemi. No, sice vyspělá, ale nechali si ji zničit přistěhovalcema, ale to už je zase jinej film. Jen si představ, že si pro tebe přijdou benga a strčej tě do lochu bez jakejkoli otázek... Brr, něco jako za pojebanejch komančů :( ()
Velice znepokojující soudní drama o jednom muži jménem Alain Marecaux, kterého s jeho ženou Edith jednou brzo ráno zatkne policie a okamžitě na něj uvalí vazbu. Chlápek netuší, za co je on jako ctihodný občan, manžel a otec tří dětí, pracující jako soudní vykonavatel, obviněn. Pak se dozvídá, že se jedná o obvinění ze sexuálního obtěžování, do kterého je zapleteno celkem 18 osob. Soudce Burgaud je k němu dost nekompromisní a bere jeho vinu jako samozřejmost. Při prvním výslechu se z něj snaží dostat přiznání k homosexualitě, a nabízí mu, že pokud se přizná, tak bude jeho žena zproštěna obvinění. Po několika nocích ve vazbě se konečně sejde se svým skvělým právníkem Hubertem Delaurem. Od něj se dozví souvislosti - jedná se o udání jisté matky, která jej a dalších 18 lidí obvinila ze znásilnění, ať už jejích vlastních dětí nebo dětí sousedů. Alain ji nezná, ale uvědomuje si, že jeho syn Sebastian chodil s jejím synem do školy. Při vyšetřování jej dokonce obviní vlastní syn z "nemístných doteků" a Alain nechápe, kde na to mohl jeho syn přijít. Burgaud po prvním přelíčení nechává prodloužit vyšetřovací vazbu. Alaina v base navštíví jeho sestra, která mu řekne, že jeho děti byly umístěny do pěstounských rodin. Při výslechu si Alainův právník všimne nesrovnalostí ve výpovědích žalobkyně Myriam Badaoui a Aurélie Grenon, to však nezabrání soudci nechat Alaina a Edith v base. Alaina navštíví ve vězení prezident exekutorské komory, který mu radí, ať se vzdá své soudní praxe a rezignuje. Také upozornil Alainovy klienty na presumpci neviny, která v jeho případě bohužel moc neplatí. Alaina čeká další rána - od své sestry se dozví, že jeho matka umřela proto, že po zatčení svého syna přestala jíst a mluvit. Následuje další hnusný výslech od toho mladého zapáleného zmrda Burgauda, který nemá s Alainem špetku soucitu a neprojevuje empatii ani poté, co Alainovi zemřela matka. Alain je převezen do psychiatrické léčebny a následně zpátky do vězení, kde je v cele pouze s jedním spoluvězněm. Poté chce spáchat sebevraždu tím, že spolyká plnou hrst léků, ale je zachráněn. Dozvídá se, že jeho žena byla propuštěna a jeho nejstarší syn se vrátil domů. Poté se ale dozvídá, že jeho žena si začala s novým chlapem a tak se znovu pokusí o sebevraždu - tentokrát se chce oběsit na prostěradle. Po druhém neúspěšném pokusu o sebevraždu začne držet hladovku a informuje o tom nejvýznamnější politiky. Alain rychle zhubne a musí být hospitalizován. Hladovka mu zajistí podmínečné propuštění a Alain se začne zotavovat - musí se znovu naučit chodit a jíst. Se soudcem se rozhodne na přenechání svých dětí v péči manželky, zatímco sám tráví čas u své neteře s jejími dětmi. Jde vidět, že aspoň někdo věří tomu, že Alain není pedofil. Nedivím se tomu, že Alain se na Burgauda pěkně nasere a obviní jej z rozpadu své rodiny. Nakonec dojde k soudu, při kterém se hlavní žalobkyně Myriam Badaoui zaplete do vlastních rozporů a mladý Jimmy, který byl údajně znásilněn deseti obžalovanými, ani nepozná mezi obviněnými hlavního pachatele Alaina. Badaoui se přizná k tomu, že lhala a sama se svým manželem a dalšími dvěma lidmi znásilňovala a týrala vlastní děti. To ale není konec - většina obžalovaných včetně Alaina si odnese nějaký ten trest odnětí svobody. A tak se Alain pokusí opět o sebevraždu. Až po nějaké době je Alain konečně propuštěn na svobodu, vrací se do své soudnické praxe a jediným stíhaným zůstává ten hajzl soudce Burgaud, který mě celý film neskutečně sral a jeho pád na konci filmu mě potěšil. Nebylo to lehké na sledování, viděl jsem v tom trochu Kafkovského motivu z Procesu, kdy je úředník zatčen a není mu sděleno proč. Ta beznaděj a zničení života nevinného člověka ve mně vzbuzovala odpor k soudnictví, kde stačí jedno křivé udání, pár falešných svědectví a nevinný pak musí strávit roky v base. () (méně) (více)
Filmový rok 2022 jsem "otevřel" polským filmem 25 let neviny (leden), "uzavírám" ho francouzským snímkem Présumé coupable (listopad), tyto filmy dávám do souvislosti, jelikož za oběma ve mně zůstává a nadlouho zůstane tatáž pachuť (znásobená tím, že oba příběhy mají naneštěstí oporu v reálných soudních případech, jinými slovy: takhle nějak se to fakt stalo!) ze skandálního, životy ničícího pochybení (de facto zlovůle) vyšetřovatelů, prokurátorů a soudců. Silné téma, solidní zpracování, potřebné filmy (pro potřeby zocelení fungování státu práva a spravedlnosti je nutné prve poznat jeho současná slabá místa). 80 % ()
Galerie (15)
Zajímavosti (5)
- Philippe Torreton zhubl 27 kilogramů, aby ztělesnil Alaina Marécauxe vyhublého po 98 dnech hladovky. (bianci)
- Filmový štáb neměl povolení natáčet na místech činu. Scény, které se měly odehrávat ve vězení v Beauvais, byly natočeny ve vězení v Belgii a scény z vězení v Amiens byly natočeny v Loos. Scény od soudu nebyly natočeny v Boulogne-sur-Mer, ale v pařížském regionu. (bianci)
- Film je věrnou adaptací knihy „Chronique de mon erreur judiciaire“ od Alaina Marécauxe, která byla vydána v květnu 2005. (bianci)
Reklama