Suite Française

Keď chceš spoznať charakter človeka, daj mu vojnu... Trocha som parafrázoval známy Lincolnov citát, ale v tomto prípade sa sem hodí jeho poopravená verzia. Vojna so sebou prináša rôzne príbehy, ktoré sa síce nedostanú do kníh, to však neznamená, že neboli a že nemali žiaden význam. Opak je však pravdou. Tento romantický príbeh ale to šťastie mal a do knihy sa po dlhých rokoch dostal... Pozitívny dojem snímku zvyšuje hlavne poznanie, že nech stojíme na jednej či druhej strane, stále sme len ľudia, dobrí či zlí sa nájdu u nás doma ako i u suseda. 70/100 (26.05.2016)

60 rokov bol tento príbeh zabudnutý kdesi v kufri ... príbeh o tom, že na pozadí vojny sa toho odohrávalo mnoho. Ľudia udávali svojich, zarábali na nešťastí druhého, nepriatelia pomáhali nepriateľom, láska nepoznala hranice ... aj o tom je tento film. Do prvej polovice sa javí ako príbeh začínajúcej zakázanej lásky, ale neskôr dostane hlavné slovo vojna. Musím pochváliť kostýmy, nádhernú hudbu a výborných hercov. A Matthias Schoenaerts? Tento belgický sympaťák si moju pozornosť získal už vo filme Na dřeň a tu bol tiež výborný. 3,5* (20.06.2015)

Osobně si myslím, že tenhle příběh byl prostě ještě zajímavější, než jak byl natočen. To nejsilnější je nakonec stejně řečeno v závěru titulky, což v případě filmového média nepovažuji za nějaké velké schopnosti. Především herečky pak odvádějí dobré výkony, ale stejně jsem nebyl schopen se do nich vcítit. (11.08.2015)

tohle šustí papírem víc, než ... Než.. éé... Než balík kancelářského papíru..? Ne, vážně, ačkoliv je premisa velmi, ale velmi jednoduchá (a je tu tupě vykecaná už v obsahu), dala by se udělat velmi, velmi zajímavě, jenže bohužel jsou tu postavy, které jsou postavené jen na jedné charakterové vlastnosti, nebo povahovém rysu, takže se žádné složité osobnosti nekonají a někdo prostě chodící hajzl atd a vzhledem k tomu, že děj sám o sobě je dosti neoriginální, je to o to větší škoda. A ne, není to špatný film, jenom zoufale není dobrý. Howgh. (14.10.2017)

Francie 1940. Poté co se válka naplno rozhořela, celkem rychle skončila. Tisíce mužů padlo, či zůstalo nezvěstných. Doma zůstali jen ženy, děti, staří lidé, invalidé a ti, kterým se podařilo nějak vymluvit z povinnosti bránit svoji zemi před okupanty. To prozření je strašné. Francie se svojí obrovskou a dobře vyzbrojenou armádou, Francie se svojí linií nedobytných pevností...hrdá Francie byla převálcována oddíly motorizované pěchoty wermachtu. Ve chvíli, kdy Germáni triumfálně pochodují pod okny v nablýskaných holínkách a kdy se němečtí důstojníci ubytovávají po domech v obsazených městech, dopadá na každého celá tragédie poraženého národa. Lucille také dostane do domu důstojníka. Přes počáteční odpor a snad i nenávist k nepříteli pociťuje k oficírovi čím dál více zvědavosti. Má kultivované vystupování, chová se jako gentleman a po večerech hraje nádhernou neznámou skladbu na klavír, který zůstal v pokoji, který právě obývá... Jenže nepřítel je nepřítel a jakákoliv náklonost k důstojníkovi, který se zdá být o tolik jiný proti ostatním Němcům se dá vykládat mezi místními jako kolaborace... Naštěstí pro Lucille zasáhnou do jejího osudu další okolnosti, které mají přednost před nákloností k nadporučíkovi. ---- Film velmi pěkně pojmul napadení Francie i šok obyčejných Francouzů : ,,Už jsou tady! a ,,Své ženy jste si měli lépe hlídat dokud jste mohli! ''. -- Milovníci letadel dokonce uvidí celkem solidně zpracovaný nálet Štuk na kolonu uprchlíků a vlak... Jinak se ve filmu moc nebojuje, spíše se jedná o válečné psychologické drama. Já měl s filmem dva problémy. Jednak mne mrzelo, že v původním znění nemluvili Francouzky mateřštinou, ale anglicky. Nevím jestli Williams a Kristin neumí frenč, ale ve chvilce kdy Skopčáci mluvili německy, mi jejich angličtina do pojetí francouzského venkova nezapadala...) A sehnat fešné rodilé Francouzky asi šlo (Kristin promiň). Druhou výtku mám k závěru. Pokud French Suite skutečná, pak do celého filmu ono závěrečné sdělení vůbec nezapadlo... Hudba krásná to ano, ale celé to bylo takové nějaké špatně slepené. Knihu jsem nečetl, ale románová předloha byla z filmu cítit. Spíše tedy než sám film a zážitek z něj hodnotím perfektní zpracování, atmosféru a reálie onoho historického úseku francouzských dějin, kdy naleštěné holiny pochodovali Paříží... Tři propustky. * * * (10.09.2015)