Mama

Zprvu jsem se bál, jak si s tím Andres Muschietti poradí. Kraťas byl naprosto super a nakonec ani celovečerák nezklamal. Nechyběla ani scéna z kraťasu, která byla poněkud pozměněna, aby pasovala do filmu. Horor je to opravdu parádní. Miluju horory, kde příšery vydávají nepříjemné zvuky a navíc, když vypadají děsivě a rychle se pohybují, tak to je potom něco! Konec byl dobře pořešen, takže jsem spokojený. (23.06.2013)

Celkovo mám dobrý pocit, avšak ku špičkovému hororu, ktorý by zaujal aj hororových nadšencov, mi tam niečo chýbalo. To ale neznamená, že som si film neužil aj bez kvalitných bubákov alebo gore efektov. Na film sa dalo pozerať, stále sa niečo dialo, proste žiadna nuda. Dokonca bolo aj pár solídnych lakačiek, ktoré fungovali. A nechápem ľudí, ktorí kritizujú záver. Podľa mňa takéto "kompromisné riešenie" bol výborný ťah. Rozhodoval som sa medzi tromi a štyrmi hviezdami, ale práve kvôli dobrému záveru dávam štyri. (10.06.2013)

Závěrečný pokus o poetickou dojímavost Mamu sráží stejně jako celková mimóznost námětu, ze kterého s každou další minutou civí vypočítavý konstrukt (hlavně finále je spolu s flashbacky evidentním oslím můstkem z bezvýchodné situace). Jenže tahle mamina vaří atmošku jak se sluší a patří, což je potřeba ocenit hlavně ve světle nezvládnutých blábolů typu nového Evil Dead. Technicky mi vadí jediná věc: Prudce zářící reflektory do oken uprostřed hluboké noci. Čekal bych, že takovou školáčinu si minimálně Riestra pohlídá. (26.05.2013)

Stejně jako letos oscarová Jennifer Lawrence přišla po svém triumfu s žánrovým veletočem a po romantické komedii nás „potěšila“ hororem, obdobnou cestou se vydala téměř oscarová Jessica Chastain. Její Mama však dopadla o poznání lépe. Představuje malé sestry, které pět let svého života strávily samy v opuštěné chatě uprostřed lesů, kde pozbyly kus své lidskosti. Teď se dostávají do „rodiny“ svého strýce, starost o dívky bez sociálních návyků však padne na jeho přítelkyni, potetovanou baskytaristku s tváří zmiňované (a velmi dobře hrající) Chastain. A ta to mít snadné rozhodně nebude. Snímek námětově vychází z krátkometrážního kousku Mamá argentinského režiséra Andrése Muschiettiho, který díky zlaťákům producenta (a jistě i mentora) Guillerma Del Tora usedl na režisérskou židli znovu. Jen je škoda, že se oba pánové rozhodli ukázat digitálního bubáka hned na začátku (kterak lapil otce obou dívek), protože si tím tak trochu do prachu země zašlapali potenciálně děsivé momenty, které ve změti disharmonických tónů a funkčních lekačkách přicházejí. Příjemně gradující, vztahově napjatý a zručně natočený horor pak bohužel sráží i doslova pohádkový závěr, za který by si tvůrci zasloužili pořádnou facku. Znepokojivá duchařina, které paradoxně škodí často se promenádující Mama. Silné 3* (29.03.2013)

Mama působí jako film někoho, kdo má vedle nesporného talentu nulové zkušenosti. Andrés Muschietti celovečerně adaptoval svou tříminutovou prvotinu a kvalitativně se rozstřelil ve dví. První půle filmu je atmosférická, napínavá a do jisté míry nevyzpytatelná žánrová pecka, která ví, kdy zasadit úder v podobě standartní lekačky, kdy zasadit lekačku podpásovou a kdy děsivou scénu nechat zcela apaticky plynout v pozadí. V momentě, kdy začne titulní zlo infiltrovat plátno, sice pořád není nic ztraceno, jelikož je panímáma dostatečně škaredá svině, avšak v závěrečné třetině je už fantasmagorie příliš a střídá v objasňování jedno klišé za druhým (stará léčebna, pomatená ženská, duchové, varování/nápovědy zemřelých ve snu apod.), přičemž digitální bubák z plátna téměř nesleze. Nuda. (17.02.2013)