Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Nejzdařilejší ze série burianovských komedií, natočených v třicátých letech, pojednává o tom, co způsobila urážka císařského majestátu, a o snaze vyhnout se trestu. Postava majitele dílny na výrobu hudebních nástrojů a neprávem nevyznamenaného člena městské domobrany patří k nejslavnějším rolím mistra českých komiků Vlasty Buriana. Stejnojmenná píseň z tohoto filmu nabyla obecné proslulosti. Růžena Šlemrová zde výjimečně ztvárnila jinou roli než obvyklou dámu z lepší společnosti. Výborný a netypický je i Jindřich Plachta. Podle jevištní frašky E. A. Longena "Už mne vezou" natočil nestárnoucí komedii, která je nadšeně vítána už několikátou generací diváků, režisér Martin Frič v roce 1932. (Česká televize)

(více)

Recenze (193)

Simako 

všechny recenze uživatele

Omlouvám se, omlouvám se hlavně příznivcům slavného Vlastíka!! Ale nemůžu jinak!!!! To fakt nejde!!! Je to pěkněj kousek dal bych mu tu pětičku, opravdu dal, fakt, vážně, čestný pionýrský!!!! Ne, ne nejde to!!! Proč???? Jen jednou jsem viděl ten nový PSEUDOvideostop!!FUUUUUJJJJJJJJ. Smrt Faltusovi!!!Za toho jeho Antona prostě hvězdu ubírám. Omlouvám se je to čtyřka!!! ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Dopustil jste se urážky Jeho Veličenstva podle § 63, vaše vina jest úplně prokázána. Já jako státní zástupce vám radím, abyste trest přijal.“ - „Poslechněte, já už vás…vás pozoruju vod začátku, nejste vy nějak proti mně zaujatej?“ A žalobcovu předpojatost Anton odhadl docela přesně…Začátek s přehlídkou byl spíš nuda. Pořádně se film rozjel až od „nástupu trestu“. Pak přijde i nějaká ta hláška a Anton „flašinetář“ Burian znovu zdařile využívá svou komiku. Na druhou stranu jeho kupříkladu opilecké kreace nejsou tak zábavné jako jiné vtipné kousky v dalších filmech, ve kterých jsem ho měl tu možnost vidět. I vedlejší postavy nejsou tak moc k popukání, ačkoliv Kačaba „dekorovanej“ Marvan, Kukačka „buclík“ Plachta (s nedostižným výrazem při výhodné nabídce „místa“), Alois „ten chlap je hladovej“ Pištěk či Josefína „Chtěla bys věnec, viď? Tůdle!“ Nollová dokážou místy rozesmát. Celkově jsem se ale převážně bavil, takže dám ještě slabší 4*. „Von člověk takhle při práci vytráví…“ - „Dyť nic neděláš!“ - „No jo, ale co kdyby náhodou!“ ()

Reklama

bonduelle 

všechny recenze uživatele

Předem musím přiznat, že Burian není úplně můj šálek čaje. Na druhou stranu musím uznat, že tenhle film je hodně příjemná komedie, u které se člověk bude dobře bavit. Děj je sice docela předvídatelný, ale to mu neubírá na vtipnosti. Mezi nejlepší scény pro mne bude patřit smlouvání u soudu a pak Toník, zuřivě si svírající rty štípačkama, když ho tetka pomlouvá jeho ženě. Takže doporučuju nalít liquére a příjemnou zábavu... :-) ()

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Asi můj nejoblíbenější Burian vůbec. Vedle skvělé komiky velmi oceňuji některé scény, natočené dle vzoru němého filmu (však také v roce 1932 byl zvukový film pořád ještě relativně v počátcích a mnozí režiséři měli s němým filmem bohaté zkušenosti). "Posaďte se, Kukačko." - "Kuku" - "Co to je, to se vyhodí, ty hodiny se vyhodí, přece nenecháme urážet hosta!" ()

rozum i cit 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejlepších komedií s Vlastou Burianem. Některé scény jsou nezapomenutelné, například na pohřbu (,, Tys tu ještě chyběl." ,, Já vím, proto jsem přišel."/ ,, Chtěla bys věnec, viď!) či oznámení o úmrtí (,, Pani Špelcová, vy jste měla muže." ,, Mám dosud muže." ,, No totiž, to je omyl, z toho já vás vyvedu. Vy jste MĚLA muže, ale už ho nemáte, protože včera umřel. Ono to má taky své výhody, paní. Právě proto, že umřel, tím se mu zbytek trestu promíjí. Tady máte úmrtní list a to znamená, že jste vdova a můžete se vdát znova. Má úcta."). Aloise s tou jeho ,,hedbávnou kaší" bych asi uškrtila. Výborní jsou i Plachta, Marvan a Šlemrová. ,, Zdá se, slavná stolice, že se tu jedná o mé žalářování. Tento návrh jest proti mému přesvědčení." ()

Galerie (26)

Zajímavosti (14)

  • Skladba „Už to máme hotový“ vyšla v tištěném provedení v edici „Sbírka lidových popěvků“ pod číslem 160, jejímž vydavatelem byl nakladatel Ferry Kovařík. Ryla a tiskla Průmyslová tiskárna v Praze. Zajímavostí rovněž je, že zde byl film uveden jako „Tonda Špelec - ostroštřelec“. (Dymnik)
  • Historie ostrostřelců sahá až do středověku, kdy sloužili k ochraně měst. Po roce 1848 byly rozpuštěny za zásah do revolučních událostí, později znovu obnoveny, ale jejich funkce už nebyla bojová, ale jen reprezentativní. (sator)
  • Natáčanie filmu prebiehalo okrem iného aj na Kapucínskej ulice 2, v pražskej časti Hradčany. (dyfur)

Reklama

Reklama