Režie:
Martin FričKamera:
Otto HellerHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Růžena Šlemrová, Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk, Jindřich Plachta, Jiří Dréman, Ella Nollová, Karel Postranecký, František Kreuzmann st. (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nejzdařilejší ze série burianovských komedií, natočených v třicátých letech, pojednává o tom, co způsobila urážka císařského majestátu, a o snaze vyhnout se trestu. Postava majitele dílny na výrobu hudebních nástrojů a neprávem nevyznamenaného člena městské domobrany patří k nejslavnějším rolím mistra českých komiků Vlasty Buriana. Stejnojmenná píseň z tohoto filmu nabyla obecné proslulosti. Růžena Šlemrová zde výjimečně ztvárnila jinou roli než obvyklou dámu z lepší společnosti. Výborný a netypický je i Jindřich Plachta. Podle jevištní frašky E. A. Longena "Už mne vezou" natočil nestárnoucí komedii, která je nadšeně vítána už několikátou generací diváků, režisér Martin Frič v roce 1932. (Česká televize)
(více)Recenze (193)
Vlasta Burian se mi v roli Toníka moc líbil, upřímné těšení na medaili, následné zklamání a potupa, poté pijatika likérů, urážka majestátu, hospodská pranice, soudní řízení, vyhýbání se trestu - to vše jsem mu uvěřila a bavil mě.. A ač má skvělé spoluhráče - Jaroslav Marvan, Jindřich Plachta, Theodor Pištěk, strhává na sebe pozornost a krade si film pro sebe.. Bylo mi opakovaně potěšením.. ()
Chytrý film. Za co se tehdy chodilo do basy, to je více než dojemné. A jak se dalo z basy vyplatit! Tu dobu by ocenil kdejaký šikovný neplatič daní, kterému se na to občas přijde, neb je dost lidí, co za přiměřené peníze si půjde sednout do lochu za jiného i v dnešní době a stává se to pro ně běžné povolání. A tak v době, kdy je hodně nezaměstnaných, tak dost lidí se vrhá na tuhle práci.A je možné se jim divit? To ano, ale jde o výdělečnou činnost, takže se živí svým způsobem vlastně poctivě. Jak říkal jeden profesionál, babičce bych důchod nevzal, ale těmhle velkým firmám, jako je stát, tak to kdekoli a kdykoli, ti jsou na to pojištětní a pá milionů pustí jako nic. Svatá slova! ()
Z dnešního pohledu přespříliš sebejistá stopáž, během které toho na diváka kromě záživnějšího začátku a pak až konce příliš nečeká a ani Vlasta Burian tu není v nijak zvlášť sympatické roli. Navíc za celou dobu vystřílí dobrých vtipů zhruba tolik, co ran v hospodě, kde urazil starýho Procházku. Snímek je zajímavý tím, že v něm ještě doznívá němý film, což je znát na děravějším scénáři, dialozích i herectví, které má často blíž k divadlu, a to ještě ochotnickému, než k filmu. Za mě slabý film i na tehdejší dobu, kdy už vzniklala kvalitnější díla. ()
Předem musím přiznat, že Burian není úplně můj šálek čaje. Na druhou stranu musím uznat, že tenhle film je hodně příjemná komedie, u které se člověk bude dobře bavit. Děj je sice docela předvídatelný, ale to mu neubírá na vtipnosti. Mezi nejlepší scény pro mne bude patřit smlouvání u soudu a pak Toník, zuřivě si svírající rty štípačkama, když ho tetka pomlouvá jeho ženě. Takže doporučuju nalít liquére a příjemnou zábavu... :-) ()
Přestože Burian hláškuje o stošest a řítí se z jedné slavné scény do druhé, po pekelném nástupu a geniální komplikaci s úmrtím náhradníkova náhradníka se to poněkud zadrhne a už se to do původních obrátek neroztočí. Je to sice klasika, a je to i po osmdesáti letech zábava, ale pozdější kousky, které spolu Frič s Burianem natočili, mám mnohem raději, ať už jsou to Katakomby nebo třeba Baron Prášil. ()
Galerie (26)
Photo © Meissnerfilm
Zajímavosti (14)
- Ve filmu zazní dvě písničky a obě je zpívá Vlasta Burian: „Už to máme hotový“ a „Anton Špelec“. Hudbu k nim zkomponoval Jára Beneš a text napsal Jaroslav Mottl. (sator)
- V epizodě si Špelec (Vlasta Burian) objednává kořalku slovy „liqueure“. Toto slovo se píše „liqueur“ a pochází z francouzštiny a jeho správná výslovnost zní „liké“ s neznělým „r“ na konci. Likér je sladký alkoholický nápoj, často ochucený ovocem, bylinkami, kořením. Slovo kořalka, které ve filmu také zazní, má původ v Polsku, tam to ovšem nebyla kořalka, ale gorzałka a toto slovo bylo v polštině odvozeno ze slova „gorzeć“, což znamená „hořeti“. Dříve, když se alkohol pálil po domácku, používal se jako test jeho kvality i míry množství jedovatého metylalkoholu právě test zapálením a sledováním barvy plamene. (sator)
- Skladba „Už to máme hotový“ vyšla v tištěném provedení v edici „Sbírka lidových popěvků“ pod číslem 160, jejímž vydavatelem byl nakladatel Ferry Kovařík. Ryla a tiskla Průmyslová tiskárna v Praze. Zajímavostí rovněž je, že zde byl film uveden jako „Tonda Špelec - ostroštřelec“. (Dymnik)
Reklama