Ať žije nebožtík

Podobný námět jako u Antona Špelce, aneb co si počít, když přežijete vlastní smrt. Haas v mých očích není tak dobrý jako Burian, alespoň co se týče komedie tak ne a i proto je tenhle film slabší. Geniální moment je opilecký telefon psovi, jinak jsem vtip dost často postrádal. I přesto že Hugo Haas se hodně snažil. (27.11.2012)

V 30. letech se u nás točilo hodně komedií. Některé zapadly, jiné jsou vychvalované, jako Ať žije nebožtík. Bohužel nevím, proč se tenhle nezáživný kousek dočkal takové popularity. Haas měl mnohem lepší filmy.  Zápletka je naivní, film nudný, smát se tu moc nedá, a nebýt toho psa, tak bych musela s hodnocením ještě níž. 20%. (21.11.2021)

Tak takhle jsem se už hodně dlouho nezasmál! Znaje Hugo Haase pouze jako doktora Galéna z Bílé nemoci, vůbec jsem netušil, jak obrovský komediální talent v tomto herci dřímá. Ve srovnání se salonním humorem Oldřicha Nového a živelnou improvizací Vlasty Buriana mi nenápadné sebeironické glosy a chytré parodie Huga Haase přijdou mnohem zábavnější. Při scénách, když HH telefonuje svému pejskovi, aby si pro něj přišel do hospody, když se vtírá do přízně (mimochodem velice půvabné) Adiny Mandlové hlasem malé holčičky nebo když simultánně "tlumočí" z čínštiny, jsem málem umřel smíchy. Pokud přidáme tradičně nadprůměrnou režii Martina Friče, určitou naivitu, bez které si většinu filmů z tohoto období nedokážu představit, a obvyklé "nahrávače" v podání Václava Trégla, Čeňka Šlégla či Jaroslava Marvana, nelze jinak než za pět. Jedna z nejlepších komedií, co jsem kdy viděl. "Pardon, dovolíte, abych vás na něco upozornil?" "Na co?" "Na sebe." (28.03.2009)

Filmy s Haasem a Mandlovou miluji. Není jich mnoho (Mazlíček, Živor je pes), avšak stojí za to. "Ať žije nebožtík" patří do této trojice a plným právem patří mezi nejen divácky nejoblíbenější prvorepublikové filmy. Specifický Haasův humor, zdatný sekundant v podobě Václava Trégla a věrného psíka, nezbytná přítomnost stále se ve filmu více prosazující Adiny Mandlové, Jaroslav Marvan či Čeněk Šlégl - osvědčené sestava, která nezklamala ani zde. (17.01.2008)

Publikum od začátku dobře ví, že titulní vtipné přání Ať žije nebožtík titulní postavě vyjde, ale nedočká se, jestli zemře vedlejší postava, která měla být podle zaměněné lékařské zprávy zcela zdravá, jenže ne. Proč taky, když jde o to, jestli titulní zdravá, jen omylem předem pohřbená postava získá srdce neznámé ženy, se kterou se v předtuše smrti snad v bezvědomí bezhlavě vzaly a po očekávaném nezemření bezhlavě zamilovaly, aby se znovu vzaly. Dojde ještě na ledacos, převleky, milého natvrdlého strýce, scénku v baru, scénku v bytu, scénku na zámku, scénku u advokáta, snad i na vtipy. Scenáristé Martin Frič a Hugo Haas, první též režírující, druhý též hrající, zpeněžitelné plýtvání časem určitě neobjevili, ale zvládli. P.S. To je zpráva o haha příběhu, i když ta o filmu z něj by se moc nelišila. www.macguffin.cz (23.09.2021)