Sibir, Monamur

Těžké žití uprostřed Sibiře, ve vybydlené vesnici, kde přežívají pouze dva lidé, dědeček a jeho vnuk. Navíc k zásobám to je dálka, bez povozu a koně věc neřešitelná. Když vám navíc ještě to málo, co zbylo, likviduje smečka divokých psů, kteří nepohrdnou ani tatínkem/synem, tak tady máme velký problém. V tomhle drsném příběhu sledujeme 4 dějové linie (vojáky s děvkou, syna se snachou, dědu a vnuka a zloděje ikon) které se na konci filmu, všechny krásně propojí dohromady, ač to v počátku vypadalo, jako nemožné. Drsné, syrové a opravdové, to byl tenhle film, ve kterém si opět potvrdíme, že V Rusku, je prostě všechno možné :o) Viděno jako 14 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (04.04.2015)

Krásný film. Sibiř, zima, osamělá usedlost, ve které žije starý děda s vnukem. Do nejbližší vesnice jsou hodiny cesty lesem plným zdivočelých psů. Navíc se kolem potloukají a rabují propuštění vězni. Chlapec má jediného kamaráda, divokého psa a ten s ním, jak bývá zvykem, zůstane až do konce. Nebo ten konec nebude špatný? Nechte se překvapit a kochejte se tímto drsným filmem, jaký dokáží natočit jen Rusové. (25.04.2017)

,,JEŽÍŠI KRISTE, SYNU BOŽÍ, SMILUJ SE NADE MNOU, HŘEŠIL JSEM. SMILUJ SE, BOŽE. SMILUJ SE, BOŽE. SMILUJ SE, BOŽE....“ /// O složitosti života na místě, kde se může stát všelicos. Chlastání, chlastání, chlastání, taky píchání – toho míň, páč ,,děvoček němnogo“. Chvíli trvá, než tomu přijdu ,,na chuť“, než se všechny ty osudy daj tak nějak po ,,Iñárritovsky“ (a ,,pa rusky“) do cajku, než sežraná návštěva přinese svoje ovoce (ser na duchy, je to myšleno imaginárně…). Pomalu, ale jistě dostává příběh šťávu, postavy vývoj a Boží záměr jen kopíruje prostředí. Bohem zapomenutá země, kde žít je hrdinství. Není to biják ,,pro masy“. Spíš ,,těžkej“ film, jehož režisér moc dobře ví, co a komu má sdělit. (3a½! - no i já jsem s tím měl problémy…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám nějaký klidný místo, kde vlci (psi) dávaj dobrou noc. 2.) Optimistický příběhy mě nebavěj. 3.) Thx za titule ,,robilad21“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (26.10.2012)

Malá dedinka s romantickým názvom "Monamour" (snáď po šľachtických vyhnancoch z čias cárskeho Ruska). Surová krásna krajina, Drevené rozpadajúce sa chatrče, zdivočelé psy a zdivočelí ľudia. Na obzore pozostatok veľkého socializmu kovový pomník kosák a kladivo odkiaľ priam symbolicky vyráža tlupa psov na bezbranného starca. V podzemí bunkre a zhrdzavené nosiče rakiet so "zabudnutou vojenskou posádkou " Všade "russkyj čelavék" s vodkou, neodmysliteľnou zimou a sivou studenou bezútešnosťou. To všetko dokresľuje zvláštna tlmivá krásna hudba. Nádherný filmový naturalizmus a príbeh, ktorý sa naozaj oplatí pozrieť. K filmu sa ešte určite vrátim, už aj kvôli skvelému Zajčenkovi a Kozakovi. (12.11.2015)

Syrové, smutné, studené, jako tajga, do které přichází zima a vkrádá se do polorozpadlých vesnic, kolem kterých krouží smečka hladových, divokých psů, kteří klidně uloví člověka. A ve zchátralé osadě čeká malý Ljoša se svým silně věřícím dědečkem na svého otce, co slouží kdesi v armádě. Všem brblalům doporučuji jedno, pokud chcete zažít život, ve kterém uvidíte, zač je toho loket, odstěhujte se na Sibiř. Skvělá kamera i herecké výkony, velmi mě krom jiného zaujala dobře ztvárněná postava armádního kapitána Kozakovem. (08.01.2015)