Sibir, Monamur

Mnohým už nic není svaté, jiným už zůstal jen Bůh coby jediná jistota. Humanistický, společenskokritický film odehrávající se v krásné, však nebezpečné Sibiři si bere na paškál mnohé neduhy současné (ruské) společnosti, a to prostřednictvím dvou paralelních dějových linií. Problém nastává v momentě, kdy je jedna linie mnohem zajímavější než ta druhá. A zde problém bohužel nastal. Přesto si syrový Sibir, Monamur nenechte ujít! Slabších pět hvězd. (04.09.2014)

Po čase zase jeden veskrze "pozitivní " snímek, který dokážou natočit snad jen v Rusku. Nádherná příroda a o to horší osudy lidí. Jakýsi protiklad, který se na Sibiři přitahuje už od dávných dob. Jako by se tady zastavil čas a na tom, jaký je vlastně rok snad ani nezáleží... Záleží jen na vůli, na štěstí a na náhodě. Tady rozhodně dvojnásob. (20.06.2015)

,,JEŽÍŠI KRISTE, SYNU BOŽÍ, SMILUJ SE NADE MNOU, HŘEŠIL JSEM. SMILUJ SE, BOŽE. SMILUJ SE, BOŽE. SMILUJ SE, BOŽE....“ /// O složitosti života na místě, kde se může stát všelicos. Chlastání, chlastání, chlastání, taky píchání – toho míň, páč ,,děvoček němnogo“. Chvíli trvá, než tomu přijdu ,,na chuť“, než se všechny ty osudy daj tak nějak po ,,Iñárritovsky“ (a ,,pa rusky“) do cajku, než sežraná návštěva přinese svoje ovoce (ser na duchy, je to myšleno imaginárně…). Pomalu, ale jistě dostává příběh šťávu, postavy vývoj a Boží záměr jen kopíruje prostředí. Bohem zapomenutá země, kde žít je hrdinství. Není to biják ,,pro masy“. Spíš ,,těžkej“ film, jehož režisér moc dobře ví, co a komu má sdělit. (3a½! - no i já jsem s tím měl problémy…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám nějaký klidný místo, kde vlci (psi) dávaj dobrou noc. 2.) Optimistický příběhy mě nebavěj. 3.) Thx za titule ,,robilad21“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (26.10.2012)

Těžké žití uprostřed Sibiře, ve vybydlené vesnici, kde přežívají pouze dva lidé, dědeček a jeho vnuk. Navíc k zásobám to je dálka, bez povozu a koně věc neřešitelná. Když vám navíc ještě to málo, co zbylo, likviduje smečka divokých psů, kteří nepohrdnou ani tatínkem/synem, tak tady máme velký problém. V tomhle drsném příběhu sledujeme 4 dějové linie (vojáky s děvkou, syna se snachou, dědu a vnuka a zloděje ikon) které se na konci filmu, všechny krásně propojí dohromady, ač to v počátku vypadalo, jako nemožné. Drsné, syrové a opravdové, to byl tenhle film, ve kterém si opět potvrdíme, že V Rusku, je prostě všechno možné :o) Viděno jako 14 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (04.04.2015)

Malá dedinka s romantickým názvom "Monamour" (snáď po šľachtických vyhnancoch z čias cárskeho Ruska). Surová krásna krajina, Drevené rozpadajúce sa chatrče, zdivočelé psy a zdivočelí ľudia. Na obzore pozostatok veľkého socializmu kovový pomník kosák a kladivo odkiaľ priam symbolicky vyráža tlupa psov na bezbranného starca. V podzemí bunkre a zhrdzavené nosiče rakiet so "zabudnutou vojenskou posádkou " Všade "russkyj čelavék" s vodkou, neodmysliteľnou zimou a sivou studenou bezútešnosťou. To všetko dokresľuje zvláštna tlmivá krásna hudba. Nádherný filmový naturalizmus a príbeh, ktorý sa naozaj oplatí pozrieť. K filmu sa ešte určite vrátim, už aj kvôli skvelému Zajčenkovi a Kozakovi. (12.11.2015)