Cesta do hlubin študákovy duše

Žákova útla knižka Študáci a kantoři sa stala námetom hneď pre dva filmy. Oba nakrútil Martin Frič, do oboch pretavil svoj nevšedný talent a do oboch obsadil výrazné herecké osobnosti. Nemožno sa čudovať, že aj po 70 rokoch a nesčíselných reprízach v televízii si nájdu svojich divákov, a to aj u časti najmladšej generácie, ktorá síce už kdečo nechápe, kdečomu sa čuduje, ale nestarnúci humor má šancu udržať ju u obrazovky aj keď film je čiernobiely. Mne osobne sa oveľa viac páči Cesta, než Škola napriek tomu, že keď svojím slizkým hlasom prehovoril Voříšek, otváral sa mi Sarajevo-nerez vo vrecku. Aj hercov by bolo lepšie vyberať tak, aby študáci a kantoři neboli rovesníkmi (Nedbal, Pešek, Filipovský). Na druhej strane Jindřich Plachta s výzorom pripomínajúcim Jeana Rena skúškou časom prešiel rovnako úspešne ako skúškou vo filme a jeho výkon možno považovať za dokonalý. (09.09.2010)

Jeden z mála českých filmů, který můžu vidět pětkrát, desetkrát, stokrát, nikdy se mi neomrzí. Vždycky se na něho těším, když běží v televizi. Je to parádní zážitek. Ve filmu je obsažen laskavý a nesmrtelný humor, který je geniální. Martinu Fričovi se výborně podařilo zpracovat stále aktuální téma věčného boje učitelů a žáků. Tenkrát měli studenti ještě z učitelů respekt. Dnes už se bohužel takové filmy netočí. (02.04.2009)

Hloubavější film z kolekce študáků a kantorů. Nejzajímavější je asi Plachtova proměna od dob jeho učitelského alter ega z filmu se zcela opačným žánrovým znaménkem Před maturitou. Jinak samozřejmě vyčnívá figurka Futuristova a rodokapsový seriál o Rudém ďáblovi. Z hereček se překvapivě prosadila v dalších letech Jana Ebertová, ač dnes mají nesmrtelnou popularitu Pešek, Hrušínský a Filipovský, zatímco například Strejka, Salač nebo Pruner jsou již zcela pasé. A mými soukromými favority jsou samozřejmě Vnouček hrající Voříška a Slavíčková jako slečna z trafiky. (22.02.2009)

Před tímto filmem nezbývá než smeknout. Impozantní herecké výkony jen podtrhují kolosální děj. Sečteno a podtrženo...Legendární film. Moje vysoké hodnocení také z velké části ovlivňilo, že film pochází z roku 1939, a proto musím přehlídnout nedostatky typu zrnící a zadrhávající se obraz. Film je zároveň důkazem, že kvality se dá docílit i bez super efektů a 30-ti zničených aut za první půlhodinku. Skvost české kinematografie. Kéž by filmy podobné kvality točili čeští režíseři i v 21. století. (15.09.2010)

I po tolika letech je tento styl humoru pro české filmy stále typický. Dospělí lidé (myšleno herci) v lavicích, hrající si na nezbedné studenty, satira, nadsázka, typičtí učitelé, jak si je můžeme pamatovat i my... Jen o té duši studentově jsme se toho příliš nedozvěděli. Z dnešního pohledu už se smíchy popadat za břicho budou možná jen pamětnící, avšak naopak leckdo může zatlačit slzu nostalgie, žub času se tedy na tomto, od Československé tvorby neoddělitelného, filmu nepodepsal jen negativně. Stejně si ale myslím, že Cesta do hlubin študákovy duše je mnohem více "pouze" příjemná, než dokonalá. 7/10 (16.04.2009)