Cesta do hlubin študákovy duše

Umět pobavit, to se tomuhle filmu daří. A to už několik generací. Profesor Matulka je uznávaný i školníkem. To se dneska na málokteré škole podaří. Školník je součástí školy, prožívá vše s vyučujícími i studenty. Profesora Matulku hraje J. Plachta. I když zemřel v 51 letech, tedy tak mlád, tak hrál často role starších dobráků, laskavých, a díky tomu byl oblíbený, a snad i je, u řady diváků. Málokdo ví, že též psal, a ne špatně. A moc zajímavě o něm hovořil i J.Werich, který analyzuje herce tak jak je viděl, na jednom ze svých záznamů o lidech, které v životě potkal. Film je to podle mého soudu - vážnější - než jen komedie. (06.09.2010)

Tak sem si konečně nařídila filmové doučování a podívala se na tenhle film. Cesta to je vtipná, svěží a i po tolika letech pořád aktuální (závratě u tabule, rande místo školy, čtení pod lavicí). Až příští týden dostanu vysvědčení, pokusim se prosadit 2 minuty ticha za propadlé, kteří v naší třídě určitě budou, jen doufám, že nebudu mlčet i za sebe. Kdo ještě neviděl, tak tempo furioso! (24.01.2008)

| Scenár: Martin Frič, Jaroslav Žák, Jan Kaplan | Hudba: Roman Blahník | Produkcia: Alois Fiala, Jan Sinnreich/Elekta | 2. svetovou vojnou a hitlerovským kultom ešte nepoznačený klenot, ktorý obstojí ešte aj dnes ako príjemná oddychovková komédia. Technické spracovanie dnes už trochu poúsmevné, ale možno práve kôli tomu je to zaujímavé aj pre dnešného diváka. (17.01.2011)

Filmy pro pamětníky s panem Peškem, Marvanem a mým oblíbencem panem Plachtou si zaručují mou účast u televize. Tento film je nejen o vytříbeném humoru, ale i o tom, jak si žáci uvědomí, že jejich učitel je má rád a chce pro ně jen to nejlepší. Líbí se mi ta solidarita a chtít pomoci. Pokaždé, když ho vidím, tak mám ke konci slzy na krajíčku jak mě to dojímá :-) (03.08.2011)

profesor Tuřík: „Mazánku, pročpak zde okouníte?“ Mazánek: „Prosím, pane profesore, já nemám slečnu.“ profesor Tuřík: „Tričko jste neměl vyprané. Trenýrky nenosíte, slečnu nemáte a chcete ode mě chvalitebnou z tělocviku. Jděte tančit valčík!“ Mazánek: „Prosím, pane profesore, já valčík ještě neovládám. Já jsem se připravoval na polku.“ profesor Tuřík: „To vás neomlouvá. Chopte se slečny a nastupte!“ __________Nezapomenutelná klasika, co nikdy nezestárne. Vzácné chvíle radosti a bezstarostnosti, které se zjevily na filmovém plátně v dobách těžké lidské beznaděje. (29.11.2016)