Císařův pekař - Pekařův císař

My ako divák sme mali tú česť pozerať túto rozpávku v plnej kráse až po 55tich rokoch od roku vzniku. Frič podobne ako kuchár za pomoci magicky kúzelného Wericha znova upiekol nádherný filmový klenot, z ktorého sa nakoniec stal cisár všetkých rozprávok. Hlášky a hlavne nápady (leštič podláh, popcorn, Mina Lisa, slivovica, slnečná sústava) sú stále nesmrteľné a stále sa mi nad tým zastavuje myseľ. Prvá 'cisárova' časť bola majstrovská, čo minútka, to fór. Werich ako cisár nemal chybu. V druhej 'pekárovej' trošku zaváhali, no mali šťastie, že bola kratšia. Takže celkový perfektný dojem sa nestráca. A keď si odmyslím (ja si až tak nemusím) ten komunistický podtón, nezostáva nič, len dať plnohodnotných päť. 100%. (29.12.2007)

První polovinu veskrze ovládá bravurní Werichovo ztvárnění dekadentního, rozmazleného a dětinského císaře, skrze které mimojiné jakoby mimochodem skvěle oživuje archaickou slovní zásobu ("fedrpuše nebudou"). Polovina druhá, narvaná budovatelským kafráním street-wise pekaře, už trochu na nervy místy leze. Ne třeba proto, o čem káže (doba taková žádala si to prostě zkusit), ale jak to dělá připitomněle a průhledně. Dá se to přejít ale tím, když čistě zobjektivníme scény typu "protagonista se zmatlá červeným a slivkou, načež začne, aniž by se někdo ptal, zpěvně hlásat o utopických krásách socialismu." Ruku na srdce, komu z vás se to nikdy nestalo? (27.12.2020)

Snad jediný film, kde mi zjevný budovatelský patos nevadí. Je v něm tolik upřímné víry a nadšení, tolik očekávání a zápalu, že když příslušníci různých řemesel začnou zpívat ten slavný hymnus, leze mi mráz po zádech. To dobré z padesátých ztelesňuje právě tenhle film. V nejlepším slova smyslu zábava pro lid, ale inteligentní, půvabná a napínavá. Jan Werich svou dvourolí Rudolfa II. možná navždy historicky znemožnil, zato z něj udělal zřejmě nejoblíbenějšího filmového panovníka. Než SORELA nadělal(a) z českého filmu odporný propagandistický pamflet bez kapky vkusu a uměleckých ambicí, dokázal Frič, že v jádru je angažovaná kultura pro široké masy možná... Bohužel, je-li opravdu kvalitní, hlásá jiné hodnoty, než potřebuje tmářská totalita... Jak jinak si totiž vysvětlit, že tohle dílo se těší trvalé popularitě už více než půl století? (16.02.2004)

Dokonalý velkofilm ve všech významech tohoto označení. Celá herecká elita své doby, v čele pochopitelně s dominujícím Janem Werichem, který svou dvojroli zvládl bezchybně, stejně však nezastiňuje zbytek, a to hlavně dvořanskou kliku, kde se nádherně vyřádil František Filipovský. Právě kvůli těmto scénám film navždy zůstane tím, čím je, protože je pravda, že budovatelské a pracovně-nadšenecké tendence už mohou někomu lézt krkem. Mně začaly vadit až poté, co jsem se na ně vyloženě soustředil, předtím film neměl kazu. Snad jen ten závěrečný pohled na pražské panorama, barokní kostel svatého Mikuláše rudolfinskou Prahu zatím ještě nekrášlil. (26.12.2004)

Dělá to a ten zase ono, a všichni dohromady udělají moc. Pro mě je nejpřitažlivější postavou Vladimír Leraus. Je ze všech nejpřirozenější. Netají se tím, oč mu jde, jde si za tím, a dobře mu sekunduje i další přímá lidská duše, kterou hraje František Filipovský. Oživí Golema, chce aby mu sloužil, ale Golem ho neposlouchá. Poslechne ale Jana Wericha, a má sloužit všem lidem. Z Golema si udělají pekárnu a tančí kolem a zpívají si, takže socialistické hospodářství mělo z takových výtečníků radost...Ale nepochybně úhlů pohledu na tenhle film je mnohem více, než je možno natlačit do pár vět. (22.07.2010)