Císařův pekař - Pekařův císař

Tato pohádka se mi v dětství nikdy nelíbila. Ani jednou jsem jí nedokoukal do konce. Ale když má tak vysoké hodnocení, tak jsem si říkal, že jí po těch letech dám ještě šanci a zhlédnu jí až do konce. No to bylo utrpení. Neříkám, že je to nějak špatně natočeno, ale mě to vůbec nezaujalo a pak jsem už musel přeskakovat jednotlivé scény, abych se vůbec dobral konce. Tak mě to nudilo a ta otravná hlasitá hudba do toho, to bylo šílený. Každopádně oceňuji výkon Jana Wericha, on tyhle královské postavy hrál dobře. (01.09.2016)

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... (23.01.2007)

Werichův humor nutně okořeněný budovatelskou agitkou. Dějově rozmanitý, snad každému Čechoslovákovi známý film, který dokázal navodit atmosféru tehdejší doby v každém záběru. Rudolf pomatený II jako groteskní postava a proletářská filosofie. Lidé si nakonec budou muset vládnout sami, ten bude dělat to, ten zase ono a budeme všichni, všechno mít do hro ma dy. Werich se dokáže poprat i s touto nutností. Skvostné herecké obsazení i výprava. (13.09.2011)

Císařův pekař a Pekařův císař je asi jediný budovatelák, na který se s chutí vždycky podívám. Je to inteligentní lidová zábava, která právem baví všechny bez rozdílu už nějakých 65 let. A přitom geneze tohohle filmu je více než dramatická a nestyděl by se za ni ani Hollywood, nemluvě o tom, že se film točil v nejhorších časech politických procesů, kdy si nikdo nemohl být jist životem. A slavná písnička o tom, že ten umí to a ta zas tohle, patří mezi nejlepší muzikálová čísla, která se na Barrandově kdy točila. Je pro mě vždycky velkou radostí sledovat Císařova pekaře a Pekařova císaře, pokaždé se u toho srdečně bavím. A teď si to srovnejte s debilní a úplně pitomou Dovolenou s Andělem, která vznikla ve stejné době. Úplné nebe a dudy. (27.12.2017)

Barevný dvoudílný film režiséra Martina Friče o císařově pekaři je dalším dobrým krokem na cestě k české filmové veselohře. Film ve formě satiry vtipně odhaluje snahy hrstky lidí, kteří se zmocnili tajemství ovládání velké energie. Této energie chtějí použít k uskutečnění svých sobeckých a velikášských tužeb, k ničení a zkáze, místo aby ji využili k ulehčení práce a zlepšení životních podmínek všech lidí. Je to přímá obdoba současné situace, která zavládla ve světě po uvolnění atomové energie. Již touto aktuálností řešeného problému si vydobyl film své oprávnění a velmi dobré herecké obsazení a výkony, stejně jako jeho satirické pojetí, jej ještě více přiblíží našim divákům. Filmu jako celku by prospěl vetší dějový spád, jemuž je na závadu rozdělení filmu do dvou dílů. Film se vtipně dotýká celé řady problémů, které jsou v současné době velmi aktuální a s těmito problémy se také částečně vyrovnává. Je to zejména využití velké Golemovy energie a charakteristické vykreslení tábora stoupenců světovlády a převážné většiny prostých lidí, kteří tuto energii začlení do mírové výroby. Vtipné filmové konfrontaci minulosti s dneškem se podařilo dokázat, že podobnost mezi Golemem a atomovou energií skutečně není náhodná, nýbrž čistě úmyslná. Filmový přehled 2/1952 (25.11.2007)