Spring Breakers

Odpudivé defilé krajně nesympatických postav - nevybavuji si z poslední doby film, jehož postavy by mi do jedné byly tak protivné. V tom filmu je zdánlivě všechno, aby mohl zafungovat jako guilty pleasure - cecky, zadky, pláže, slunce a spousta barev - ale za celou tou nablýskanou fasádou je jen velké prázdno. Ten film směřuje odnikud nikam, je plný hnusné hudby a neschopných herců (duo teenagerských idolů Vanessa Hudgens & Selena Gomez je pro mě přímo esencí hereckého amatérismu nejhrubšího zrna), a celkově na mě působí jako prapodivný experiment, který mě zcela minul. Chápu, že spoustě lidem se to může líbit, ale za sebe nemám problém napsat, že ten film je neobyčejně dementní a zbytečný. Po zhlédnutí Spring Breakers nově řadím sousloví "hypnotický soundtrack / vizuál" mezi nejotravnější fráze místní komunity - jenom k dnešnímu dni se u tohoto filmu v komentářích výraz hypnotický / hypnotizující objevuje 23 krát (!). (21.03.2016)

Umělecké ztvárnění výletu několika dívek na Floridu nebo zvhrlá sonda do světa chlastu, drog a zbraní? Korine chce točit art, ale prázdnota vyplněná opakováním scén, slov, ba celých vět, zvláštním nasvícením a filtry, není (teda alespoň myslím) uměním. Prázdné tlachání o přátelství, podepřené emocionální nerovnováhou a ujetým koncem, který přináší mladistvé generaci poselství hodné pořádného průplesku. Obrovským kladem je Alien Jamese Franca, který přehrává seč může a karikaturu bílého černošského gangsta/rapera si do poslední kapky vychutnává. Geniální manipulátor, nebo zhulený magor? Chtěl bych vidět prequel jeho vzestupu. (01.09.2013)

Stačilo přežít úvodní půlhodinku, než přijde BALLR a nakopne celou show. Miluju ten neonovej svět, barvičky, lolitky, pláž, zbraně... Korineovo popelnicový porno mě málem uspalo, zato tomuhle zmrdání MTV generace do zadku svým vizuálem a zásadní presencí Jamese Franca vůbec nešlo odolat. Scéna s Britney "Everytime" - geniální. [repeté: Aero Double Feature 2019] (23.03.2013)

Film o lásce a anarchii. V uvozovkách a v barvách Skittles. Korine unikátním způsobem mixuje brakovou zápletku a hyperstylizovanou MTV/ R&B /YouTube estetiku s „tekoucí“ formou vyprávění, jakou měl například Strom života. Neměnný, hypnotizující rytmus typu trance hudby, neustálé opakování replik (ve stylu novel Chucka Palahniuka) a recyklování záběrů (případně způsobů jejich komponování), vede k dramaturgickému zploštění všech scén na stejnou úroveň. Podobně jako hrdinky k ničemu nesměřují, protože žijí svou permanentní dovolenou, ani film negraduje (scény, kde bychom větší akčnost čekali, jsou naopak natočené naprosto nezaujatě – viz například v jednom záběru, přes dvě skla snímané přepadení bistra). Mnohé se nezmění ani s příchodem Aliena, neboť z gangsteřiny se vyklube stejně repetitivně činnost jako cokoli jiného. Není důležité, KDY se co stalo a stane. film nás od konstrukce koherentní fabule skákáním po časové ose tam a zpět spíše odrazuje. Důležité, je že se něco děje právě teď. Ve stavu přesycenosti audiovizuálními podněty jsme udržováni neustále. Realita a hra, vysoké a nízké, záběry syrové a záběry lyrické, vše splývá v jedno. Zřejmě jde o snahu napodobit způsob, jakým své okolí zakoušejí hrdinky a Alien, jehož hledisko film v druhé polovině načas přejímá. Návrat Faith a Cotty do reality je naopak snímán vcelku realisticky, bez vizuálních ozvláštnění vytvářejících dojem nekončícího tripu, kdy se barvy zdají být výraznější a pohyb zpomalený. Dalším subjektivizujícím prvkem je voice-over (hovory domů) sestávající z vět, které příkře konstrastují s tím, co vidíme. Skutečně si dnešní mládež takhle představuje ráj? Korineho zběsilá postmoderní koláž je v tomhle stejně neurčitá jako ve svém postoji k protagonistkám, představujícím v lyžařských maskách s jednorožci, v bikinách a s kalašnikovy jakousi zkomercionalizovanou verzi Pussy Riot. Nejde jim ovšem o věci politické (namísto poslechu přednášky o občanských právech kreslí faly) ani genderové (nijak se nebrání tomu, že si z nich Alien dělá další své „shits“). Chtějí ničit pouze proto, že v trvanlivějších hodnotách nevidí smysl. Není pochyb, že bychom jimi měli opovrhovat, jenomže ono je to natočené tak svůdně… 80% Zajímavé komentáře: JFL, MA.KI, OldaVagner, IZFNP (05.04.2018)

Spring Breakers lákají perfektním audiovizuálem a neonovou estetikou, nahotou, letní zábavou a zvukomalebně znějícím spojením "spring break" ("jarní prázdniny" znějí o poznání méně cool :-D ). No a přitom jsou ve skutečnosti zdviženým prostředníkem právě vyprázdněným a povrchnostmi posedlým pártyboys a pártygirls. Je to vábnička, která diváka chytí do pasti. V podstatě značně depersivní art. Jen se mi zdá, že všechno důležité stihl sdělit už v první půlhodině a po zbytek stopáže je už pouze (podmanivou) recyklací, ačkoli i to pravděpodobně má svůj význam. "Everytime" bezpochyby jedna z filmových scén roku. (27.06.2013)