Režie:
Steven SoderberghScénář:
Scott Z. BurnsKamera:
Steven SoderberghHudba:
Thomas NewmanHrají:
Jude Law, Rooney Mara, Catherine Zeta-Jones, Channing Tatum, Vinessa Shaw, Ann Dowd, David Costabile, Peter Friedman, Mamie Gummer, Polly Draper (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Emily (Rooney Mara) a Martin Taylorovi (Channing Tatum) jsou dokonalý a úspěšný mladý pár, který má vše, nač si vzpomene. Pak si však jde Martin sednout na čtyři roky do basy za zneužívání informací v obchodním styku a jeho život se promění v peklo. Stejně je na tom i Emily, která zůstává v relativním přepychu jejich manhattanského bytu, ale celou tu dobu se utápí v příšerných depresích. Když se nakonec pokusí o sebevraždu, nastupuje na scénu psychiatr Jonathan Banks (Jude Law). Protože se Emily zuby nehty brání zvažované hospitalizaci, dohodnou se na sérii terapeutických setkání a na užívání antidepresiv. Aniž to tuší, právě tohle rozhodnutí oběma zásadně změní život. Emilina léčba totiž nepokračuje, jak by podle lékařových plánů měla, a tak jí předepíše nové léky, jež by měly její psychické potíže minimalizovat. Tyhle pilulky však mají děsivé vedlejší účinky – mají moc zničit manželství, pověst do té doby respektovaného lékaře, mohou dokonce zabíjet – ale kdo za to bude zodpovědný? Zničený Banks, jehož kariéra se ocitla v troskách, se rozhodne najít odpověď na tuhle otázku za každou cenu. I když riskuje, že přijde i o to málo, co mu ještě v životě zbývá. (oficiální text distributora)
(více)Videa (13)
Recenze (826)
Side Effects bude určitě patřit mezi ty filmy, na které se s chutí znovu podívám. Ne snad proto, abych se utvrdila v tom, co je všeobecně známé o lékařích a zástupcích farmaceutických firem spolupracujících na podpoře svých nejnovějších produktů a co se prolínalo jak nitka celým snímkem, ale kvůli tomu, že to bylo senzační puzzle, ve kterém nebylo nic takové jak se zdálo a mě to bavilo až do konce. Jude Law byl opět excelentní (naposledy jsem ho viděla ve skvělé roli v Anně Karenině) a Roonea Mara o které toho zatím vím velmi málo, mě svou rolí Emily ve své jedovaté mlze úplně dostala, byla prostě úžasná a její výběr byl trefou do černého. Když přimhouřím jedno oko nad příliš překombinovém a trochu nereálném finálním konci, který možná až moc tlačil na efekt (ale asi to bylo přesně to, co mě drželo přilepenou na židli), tak to byl stejně nadprůměrný zážitek a možná to ještě časem zvednu nahoru. ()
Je to zcela prosté. Žena, kterou (si) léčil, zabila svého manžela. Nebo ne? Za normálních okolností kvituju s povděkem, snahu režiséra, být stále minimálně o krok před divákem. Má to však jeden (malý) háček resp. jedno (veké) ALE. Závěr (mi) musí bez jakýchkoliv pochybností dokázat, přesvědčit (mě), že to mělo smysl, tj, nebylo to (všechno) na efekt. Při vší úctě resp. veškeré upřímnosti, nejsem si zdaleka jistý, že toto je ten případ. To Rooney Wayne, v obrovském detailu mé velkoplošné plazmy, vztekající se po prohraném matchi na Anfield Road a C. Zeta-Jones v černých obroučkách a černé průsvitné blůzce, zahřívající mi pelíšek, připravená kdykoliv vyskočit a doplnit zásobu tekutin, tj, vyměnit prázdnou kuželku za plnou a (spořádaně) čekající na svoji (naši) chvilku resp. závěrečný hvizd, je kombinace, o které jsem naopak (se svolením „sharka Gordona Gekka“ ) bez jakýchkoliv pochybností přesvědčen. Prosím, že postrádáte, v mém (pelíškovém) výčtu jméno Rooney Mara?! Já NE! (Tolik k místní verbal(ní) diskuzi na téma Rooney) P.S. i přes zmiňovaný, uspěchaný (vzhledem k precizně odvyprávěné předchozí části) závěr, si tenhle chameleón SPOILER, tvářící se z počátku jako čistokrevné psychologické drama hroutící se ženy (manželky), aby posléze přehodil výhybku v drama soudní, vypovídající o síle resp. zrůdnosti molochu zvaného farmaceutický průmysl a svou pouť poté zakončivší jako čistokrevná (krimi) detektivka, svou pozornost, zcela po právu, zaslouží.Chirurgicky precizní, patřičně chladný, (vše) s příkladným odstupem komentující resp. sledující, ale...to slovíčko se mi vkrádá do mysli jako červotoč zavrtávající se stále hlouběji do kůry vašeho neošetřeného srubu.....kalkul. Pravda, je to čistě můj osobní problém (pohled). (A)nebo ne? 78% ()
Soderbergh to je starý známy chameleón, nepredvídateľné zviera čo klame telom a obete zabíja bez sebamenšieho zľutovania. Teritórium v ktorom sa pohybuje dobre pozná, zodpovedne si v ňom zaujíma strategicky výhodnú pozíciu tak, aby po nečakanom omráčení mohol vykonať onen smrteľný výpad. A zážitok je to veru silný. Napriek tomu si myslím že sa nejedná o thriller prvotriedny, ale skôr plnokrvný. Rozjazd sa totiž javí ako prínosne explikačný prológ, ale sála z neho akási celoplošná topornosť, kŕč a dojazd čo by šokantné zistenie na tému prospechárstva je mierne premotivovaný, avšak všetko medzi tým, prešpekulovaná "tichá" adrenalínovka non plus ultra. Má to ten správne prenikavý, temný look, scenár je značne nezhovievavý/dôsledne vypointovaný a réžia neprekvapivo unikátna. Dusno krájateľné, podmaz diegetický a po dlhšej dobe, satira jak remeň. ()
Betonová zeď je sakra dobrej důvod k tomu šlápnout na brzdy (!!!) Side Effects jsou v úvodu jedním z těch filmů, který vás jen těžko vtahuje do děje a přitom se tváří děsně umělecky. O co tu kruci jde? Steven Soderbergh si od od začátku hraje se záběrem, fotografický kompozice, zlatej řez, hloubka ostrosti, ale po stránce samotnýho děje (díky nejednoznačný ústřední lince) to vypadá, jako by nevěděl, co vlastně chce. Proboha, Channing Tatum - muž, jehož tělo výrazně přerostlo hlavu, ale pořád je tu půvabná Rooney Mara, skvělý že není tou lacině prvoplánovou kráskou. Boj s démony někdy jen vytváří další démony a prvotní roztříštěnost má svý vedlejší účinky - film je příjemně nečitelný, ve svý pokojnosti zůstává velmi znepokojivý a, což není vždycky přímo předepsaný, nenuceně graduje. Kde je teda ta hodnota? No jasně, důraz na hudební stránku, vždyť je to Thomas Newman, ten to umí udělat (americky) krásný. Zákonitě přesnej Jude Law a pak něco jako nevyřčená otázka - "Co je v dnešní době křehčí, zranitelnější? Lidská duše nebo dobrá pověst?" I když jsou Side Effects působivé, pořád zůstávají taktrochu konzumní psychologií, filmem, který ve své velikosti nepřerostl sám sebe. Užívejte po jídle, avšak účinky jsou pouze dočasné, u mě "jen" na [final rate: 75%] ()
Šikovne vymyslený thriller, ktorý zdanlivo začína ako výskumná štúdia pre liečbu depresie a končí ako napínavá dráma so zaujímavým rozuzlením. Farmaceutický priemysel si zahrá jednu z dôležitých postáv, no nie natoľko výrazne, aby sa nedostalo priestoru aj iným témam -ako napr. prepracovanie etiky vzťahu lekár-pacient, manipulatívnych praktík a zachovaniu individuality. ()
Galerie (85)
Zajímavosti (22)
- Pro roli Martina Taylora (Channing Tatum) byl zvažován Justin Timberlake. (Kritiq)
- Rooney Mara odstúpila od účasti vo filme 30 minút po polnoci (2012), aby mohla hrať v tomto filme. (Pat.Ko)
Reklama