Režie:
Martin FričKamera:
Otto HellerHudba:
Jaroslav JežekHrají:
Jiří Voskovec, Jan Werich, Helena Bušová, Anna Švarcová, Josef Skřivan, Theodor Pištěk, Zvonimir Rogoz, Alois Dvorský, Václav Trégl, František Černý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Legendárny predvojnový film kultovej dvojice komikov Jirího Voskovca a Jana Wericha. Filip je nezamestnaný robotník a Jakub zas mimoriadne bohatý továrnik. Teda, bývalý bohatý továrnik. Jeho konkurent Worst ho totiž priviedol na mizinu a teraz musí spolu s Filipom začať odznova. Čoskoro však pochopia, že sami nič nezmôžu a tak sa rozhodnú spojiť svoje sily v prospech celku. Tak vzniká družstvo "Hej rup", aby všetkým okolo seba dokázalo pravdu. Pravdu o hesle: V jednote je sila... (STV)
(více)Recenze (139)
Pánové Voskovec a Werich jako by svým svižným humorem předběhli dobu. Na příběhu laděném do absurdní komedie rozplétají inteligentní kritiku systému a zesměšňují ji tím nejkouzelnějším způsobem. A to je přitom veškeré dění postaveno na triviálním a předvídatelném příběhu - hodný milionář, který zbankrotuje kvůli zlé konkurenci se dostává mezi pracující třídu, to mu pomáhá nahlédnout do života obyčejných lidí, kteří trpí nedobrovolnou chudobou a rozhodne se s tím něco dělat. Hej-rup! je krásný snímek, který se skvěle trefuje do problémů společnosti, ale s tak něžným (dů)vtipem, že není možno si ho nezamilovat. ()
Výborná komedie, jeden z nejstarších filmů, co jsem viděl. Výborný herecký um Jana Wericha a ne o moc menší výkon výborného Jiřího Voskovce v roli "Pata a Mata" aneb vinou konkurence zrachovalý podnikatel a nezaměstnaný dělní v nezapomenutelných scénách "stříhání živého plotu", "lovení kapesních hodinek z asfaltu" a "žehlení kalhot parním válcem" patří do zlatého fondu světové kinematografie. Verdikt: 4* a 85 %. ()
Kdysi dávno jsem tenhle film jako první dvojice V+W viděl v kině. "Vlezlou" titulní písničku jsem si pak několik dní zpíval a na hudbu Jaroslava Ježka od té doby nedám dopustit. To, že většina umělců předválečné republiky byli příznivci levice, je pravda, a v jejich díle se značné sociální cítění projevovalo. Že k těmto tvůrcům patřili i V+W je taky pravda. A tento film názorně ukazuje, kam až to vede. Spousta vtipných scén (plotostřižna, žehlení parním válcem...) je "navlečena" na poměrně nesmyslný příběh. Karikování velkoprůmyslu a upřednostňování družstevního podníkání dneska působí trochu "out". Působivá je píseň "Den za dnem" s funkční zadní projekcí a celá scéna z levné noclehárny. ()
Komedie o příliš vážných věcech, takže už z podstaty se jí nedá smát. A konkrétně téhle komedii by se nedalo moc smát ani normálně, protože vtipných scének a dialogů tam moc nebylo, spíš poněkud trapných ("nešla nějaká práce okolo..."), ze kterých člověku naskočila husí kůže od krku až tam, kde záda prodělávají změnu pohlaví. Z herců vynikal zejména Werich, který mi připomínal svými filozofickými samomluvami Hugo Haase, František Černý taky dobrý, naopak Voskovec poněkud prkenný (nebo voskový?), a to jak v mluvě, tak v pohybech. Poněkud mě překvapila kritika Sovětského svazu, protože Voskovcův projev nad rozpadajícím se automobilem coby "maslostrojem" pronášený špatnou, přehnanou ruštinou jinak než zesměšňující označit nelze. Z pohledu ekonoma je názory prezentované ve filmu poněkud naivní. Řešením krize nebylo zlevnit výrobky, protože deflace je zhoubná - továrníkovi se nevrátí prostředky, které do výroby investoval. Továrníci nepropouštěli dělníky z plezíru a škodolibosti, ale proto, že pro ně neměli práci, když padal odbyt výrobků. To mohlo V+W taky napadnout, vždyť přeci jedna ze základních komunistických pouček je, že továrníci zaměstnávají dělníky proto, aby je mohli vykořisťovat, aby jim mohli brát nadhodnotu. Čili je v zájmu továrníků co nejvíce vyrábět a zaměstnávat co nejvíce dělníků, neboť tím víc nadhodnoty jim zůstává v kapsách. No a naivní mi připadá také představa, že lze na burze skoupit tolik papírů, aby člověk továrnu ovládl. ()
Komika dua V+W, Fričova režisérská bravura, „cinefilské“ citace apod., to všechno je na jedničku a netřeba k tomu nic dodávat. Pohádková ideologie o zlých kapitalistech a hodných dělnících v neředěné, i když tu a tam humorně odlehčené podobě z doby zdejší první a zatím jediné pořádné hospodářské krize na jednu stranu výrazně kazí celkový dojem, na druhou stranu – bylo to poslední všeobecně rozšířené „náboženství“, které tenhle národ měl a které na kratičký čas, než ukázalo zuby, přimělo lidi upnout se k něčemu vyššímu než k jejich osobnímu blahu a přineslo s sebou novou poetiku a nové vidění světa (tenhle paradox – že komunismus, navzdory své zrůdné naivitě a neoddělitelné totalitní podstatě, byl v raném stadiu nositelem pozitivních změn a svěžího pohledu na věci – jsem si poprvé uvědomil na předloňské Teigeho typografické výstavě v Brně a nad filmy V+W se mi vzpomínky na tu výstavu často vynořují; v jejich obrazovém pojetí je cosi, co Teigeho práce hodně připomíná). V dnešní takzvané hospodářské krizi, mnohem milosrdnější, než byla ta Velká, nám na rozdíl od jiných bohabojnějších národů taková sdílená vyšší idea citelně chybí (říkám jako neznaboh z rodinné tradice i vlastního přesvědčení) a u tohohle filmu s jeho nakažlivým kolektivním optimismem si to člověk uvědomí zvlášť silně. — Dá se myslím se značnou jistotou tvrdit, že i přes komickou nadsázku je Hej-rup! mnohem pravdivější sondou do života různých sociálních vrstev ve 30. letech minulého století než většina ostatních „filmů pro pamětníky“ z té doby, a je to nesmírně zajímavá podívaná. Možná i jeden z důvodů, proč zrovna tenhle film odmítá zestárnout. — Mrzí očividné minimum péče věnované přípravě DVD – opravdu nešlo zrekonstruovat úplnější verzi s menším množstvím výpadků, dát si trochu práce s odšuměním a hlasitostním vyrovnáním zvukové stopy, nebo aspoň na konci nechat muziku dohrát a nezatahovat ji surově hned po zatmění obrazu, což je předpokládám následek bezmyšlenkovitého překlopení z kopie určené pro televizní vysílání, kde je každá vteřina drahá? Jistě, taková péče něco stojí, ale zrovna tenhle film by si ji myslím zasloužil a byl by to přínos trochu jiné kategorie než líbivá papírová krabička, jejíž design a výroba určitě taky něco stály. No, co už včíl. ()
Galerie (11)
Photo © Meissnerfilm
Zajímavosti (25)
- Premiéra proběhla 26. října 1934 v kině Alfa. (Cucina_Rc)
- Žaloba na režiséra Martina Friča sa opierala o predpis z roku 1875, podľa ktorého "parný valec nesmie jazdiť tam, kde je viac obecenstva". (Raccoon.city)
- Film bol poslaný na 1. filmový festival v Moskve, kde si ho do kina Úderník prišlo pozrieť 2 500 divákov, ale vtipom sa nikto nesmial, pretože nebol dabovaný ani tlmočený. (Raccoon.city)
Reklama