Hotel Modrá hvězda

Není hotel jako hotel. Nesmrtelný film, který z nevinného omylu vykřesal komedii par excellence. Talíře a slečna Fafejtová. Generální ředitel, který je účetním a účetní, který je generálním ředitelem. No, jsem u vytržení! Na Gollovou je i Pipin krátký. A pak je tu samozřejmě nonšalantní gentleman Oldřich Nový, který má nejsmělejšího tatínka na počátku století a také důvod, proč zůstat v lehce zaprášeném hotýlku, jehož název se shoduje s luxusním hotelovým komplexem světové úrovně. A také tři pozůstalí, tedy rozkošný Pivec, ještě rozkošnější Pešek a Novotný. Kluci, do toho! Futuristovi stačí pouhých pár vteřin k naprosté dokonalosti. Miládka se urazila. Zuzanka taky. A sypat, sypat! Koktejly smrti. Hedvábné šle. A Slunečnice, evergreen věčnosti. Dokonalost. Láska na celý život. (04.10.2008)

Aby som neurazil tú armádu nostalgikov nachádzajúcu potešenie pri sledovaní prvorepublikových a protektorátnych filmov ponechávam pôvodné hodnotenie a opätovne vyjadrujem ľútosť nad tým, že v ČSFD nie je zavedené desaťbodové hodnotenie. Komentovať nie je čo, film sa ničím nevymyká z filmovej produkcie tej doby. (06.11.2020)

Nataša Gollová byla zkrátka a dobře nejlepší. A hlavně jí to ohromně slušelo s Oldřichem Novým, který tu opět odvádí kus záslužné práce. K tomu připočtěme jeho výstupy spolu s trojicí Pivec-Pešek-Novotný ("Ještě něco?" "Ne, já jen chtěl vidět jaké budete dělat obličeje.") a neskutečnou plejádu hvězd ve vedlejších rolích a není co řešit. (06.03.2009)

"Kde je pozůstalá?" "Jaká pozůstalá?" "No pozůstalá. Copak nevíte, co je pozůstalá?" "My jsme pozůstalí. Totiž, my tu pozůstaváme."     Jedna z mojich najobľúbenejších prvorepublikových (protektorát-neprotektorát) komédii, ktorú som už videl nespočetne veľakrát a zakaždým sa pri nej výborne bavím. Na svedomí to má najmä zaujímavá zápletka s dvoma hotelmi s názvom "Modrá hvězda", z ktorej dokázali tvorcovia vyťažiť množstvo humorných situácií, výborná, chytľavá hudba Slávu Emana Nováčka (slávna pieseň "Slunečnice" patrí k mojim obľúbeným) a tiež množstvo výborných hercov, ako sú Oldřich Nový (Vladimír Rychta), Ladislav Pešek (Zdeněk Junek), či Adina Mandlová (Milada Landová). Tí všetci sú však iba v tieni žiarivej hlavnej hviezdy Nataše Gollovej (Zuzanka) v role rozkošne drzej dedičky. Dielo, ktoré prekypuje vtipnými hláškami ("Co jste to udělal?" "To já ne, to tatínek.") a nezabudnuteľnými scénami typu preberanie hotelu "Modrá hvězda" v 2. obvode, maškarný ples a lahôdková káva s octom.     "Přeje si pán ještě něco?" "Ne, ne, to stačí. Já jsem chtěl jenom vidět, jaký uděláte obličej." (01.05.2024)

Jedna z nejlepších válečných komedií, která se po právu řadí k dalším skvělým filmům 40. let (Eva tropí hlouposti, Dívka v modrém, Kristián, apod.) je opět postavena na mnoha záměnách, nedorozumění a především kouzlu páru Nový – Gollová. Ti jsou neodolatelní a jejich společné scény, ve kterých přeci jen tentokrát více dominuje Nový, jsou nádhernou ukázkou lidské srdečnosti a slušnosti. Film doprovází geniální píseň Slunečnice v několika scénách a zcela zaslouženě zlidověla, protože je opravdu výborná. Jen je velká škoda (ostatně jako u většiny těchto filmů) poněkud useknutého konce. V posledních scénách se dalo ještě rozehrát slušné divadlo při rozplétání oněch nedorozumění, ale budiž – film je zlatým fondem naší kinematografie a já jej rád hodnotím pěti hvězdičkami. (23.03.2006)