30 minut po půlnoci

Prekvapeni nevedel jsem moc co od toho cekat bal jsem se aby to nebyla propagandisticka blbost jako Act off valor nebo radoby pseudodokument jako Code Name: Geronimo ale nestalo se film mi prisel fakt realistickej neni tu zadny zbytecny slazeni amiku ci demonizace jejich nepratel je to opravdu celkem objektivni vypoved honu na Usamu samozrejmne ze jak to bylo doopravdy vedi jenom ti opravdu zainteresovani ale ja sem se ani pres dlouhou stopaz nenudil a i kdyz bylo jasny od zacatku jak to dopadne tak i presto to je velmi slusnej pocin palec nahoru (06.01.2013)

Poražení mají hlas, tvůř i důstojnost (kterou si uvědomíme ve chvíli, kdy jim je naprosto upírána a film neodvrací "oči"), vítězové tu nejsou - jen podivné poznamenané bytosti bez intimity a rozkoše, osamělí technokrati, kteří přivyknou lecjakému svinstvu, ale rozebere je, když někdo postřílí jejich oblíbené opičky. Někdo z amerických kritiků napsal, že tenhle procedurální pohled na "výkon spravedlnosti" je amorální a přišel podobně jako Greengrasův Let č. 93 příliš brzy. Já říkám: právě včas. Možná se jednou dočkáme filmu, kde bude vše opatřeno jasnými morálními hodnotami, hodní budou hodní a zlí budou zlí. To bude příběh vítězů. ZD30 je příběh ztracených a opuštěných lidí, který se sice dá vykládat jako obdiv k výkonnosti byrokratické mašinérie tajných služeb, ale mnohem spíše se nabízí interpretace, že Bigelow natočila další odvážný film zaznamenávající stigmazitované jedince, kteří "hýbou dějinami". (14.02.2013)

Snímek určitě nesplnil mé ambice... Nečekal jsem ani tak druhý Hurt Locker jako spíše kvalitativně podobný příběh. Bohužel Kathryn toho možná chtěla příliš sdělit a zapomněla trošku na diváka. Chastain není Renner. Obě postavy, které hrají, spojuje vášeň pro jejich práci. Hurt Locker je však mnohem napínavější než tento hon na UBL. Tentokrát Karhryn ti to nebaštím... ale chápu že se k tématu někdo vyjádřit musel. Nejlepší scény nás pohříchu čekají hned zpočátku, poté se spíše dozvídáme jak vystopovat nepřítele USA číslo 1. (29.03.2013)

1) Rozhodně nevěřím, že se vše dělo tak, jak to film prezentuje (hlavně ne tomu, že U.b.L. umřel té noci v tom domě). 2) Netuším, jestli tomu věří nebo nevěří autoři snímku a jestli je to pro ně podstatné. 3) Přesto je Zero Dark Thirty fascinující film, který má hodnotu především v tom, že je v něm možné zahlédnout děsivou mentalitu (a u některých postav i debilitu) amerických vojáků, tajných policajtů, politiků a příliš emancipovaných žen (a ty šílené technické možnosti, do kterých se investují šílené prachy). V posledním záběru hl. postava jakoby seděla před americkou vlajkou, z které zmizely hvězdičky, modré pole i bílé pruhy a zbyly jen ty rudé, potrhané. Navíc (4)) mě film znovu přiměl zamyslet se nad myšlenkou (kterou mi den předtím připomenul P.T.A. v Až na krev), že existuje cosi jako touha po smyslu, jakási přirozená lidská potřeba chápat smysl nejrůznějších věcí, dějů, pochodů, přičemž se z pohledu kognitivní psychologie asi jedná prostě o jednu z definujících hodnot, jakou může náš mozek u určitého fenoménu mít přiřazenou (barva, chuť, pach, délka, výška, váha, rychlost, teplota, trvanlivost... a smysl). U fenoménů, které můžeme nějak ovlivnit, např. u nějaké velmi dlouhodobé práce, která určuje smysl našeho života, máme často tendenci dotáhnout ji do konce právě proto, abysme si nezbořili představu smyslu vlastního počínání, i když objektivně dokončení té práce smysl už nemá, což pak vede k velmi paradoxnímu, někdy i sebedestruktivnímu jednání. (Jinak, ještě k filmu, viz. Matty) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - http://wertyzreport.com/2013/03/19/jak-se-valka-v-iraku-srovnava-s-nejvetsimi-horory-v-lidske-historii/ (30.03.2013)

O honu na Usámu a především o jeho "úspěšném zakončení" si myslím svoje. Kolem celého toho slavného vystopování, zastřelení a "pohřbení" do moře se zkrátka stále vznáší tolik otazníků jako vos okolo pohozeného nanuku, a proto jsem doufal, že nějaký ten otazník bude i ve filmu. Nebyl. Netočil ho Oliver Stone. Místo toho vznikla dvě a půl hodiny dlouhá a místy doopravdy nudná americká propaganda, která se spoléhá na dobré herecké výkony, Desplatovu hudbu a na to, že až divák uvidí závěrečnou, velice dobře natočenou akci, leccos promine. Abych pravdu řekl, já za tyto klady nedávám původně zamýšlené dvě, ale tři hvězdičky. Jenže bůhvíjak spokojený rozhodně nejsem. Předchozí film Kathryn Bigelow, který mi také nijak neučaroval, se mi rázem líbí o něco víc.__P.S. Jak by musel vypadat konec 30 minut po půlnoci, abych mu dal o hvězdu více? Agentka Maya přistupuje k pytli s mrtvolou, rozepne zip, jeden z vojáků se jí zeptá, jestli je to bin Ládin, Maya neodpoví. Zatmívačka, titulky. Pak bych byl mnohem spokojenější. (30.07.2013)