Režie:
Martin FričScénář:
Václav WassermanKamera:
Otto HellerHudba:
Jára BenešHrají:
Karel Lamač, Anny Ondráková, Antonie Nedošinská, Oscar Marion, Theodor Pištěk, Světla Svozilová, Valentin Šindler, Čeněk Šlégl, Jan W. Speerger (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Úsměvné historky nesmělého středoškolského profesora a prohnané septimánky... Do dívčího gymnázia nastupuje nový profesor, nesmělý a nepraktický Karel Suchý. Od samého počátku se stává předmětem čtveračivého zájmu gymnazistek. Ve vymýšlení alotrií vede Věra Matysová, neteř bytné, u níž mladý profesor bydlí. Rozpustilá studentka se s celou třídou vsadí, že dostane od nového kantora hubičku… Sentimentálního dívčího románku Ferdinanda Tomka, zapadlého básníka, který se zde skryl pod pseudonym Adéla Červená, se v roce 1932 ujali scenárista Václav Wasserman a režisér Martin Frič. Ten do hlavních rolí obsadil jedny z prvních hvězd zvukového filmu – Anny Ondrákovou a Karla Lamače – a natočil s nimi divácky velmi úspěšnou situační veselohru o svízelích mladého středoškolského profesora. I další role byly obsazeny oblíbenými tvářemi – Theodorem Pištěkem, Antonií Nedošinskou, Světlou Svozilovou a brněnským komikem Valentinem Šindlerem – „stréčkem Křópalem“. Ve filmu se mihne do té doby neznámá statistka Nataša Gollová. S úspěchem se setkaly i písničky Járy Beneše s texty Jaroslava Mottla a Karla Lamače. (Česká televize)
(více)Recenze (74)
Kantor ideál je na svůj roku vzniku pozoruhodně zralé dílo uvážíme-li, že zvukový film byl pořád ještě mladý a nezkušený. Anny Ondráková zvyklá z němého filmu všecko vyjádřit tváří neustále pomrkává a různě gestikuluje a vůbec je to lehce groteskní. Anny nemá evidentně problém utáhnout sama celý film. Příběh je výborně napsaný a obsazený, veselohra jak má být. Frič byl prostě průkopníkem tohoto žánru...70% ()
„Ono to půjde, jen musíte být hodně energický …“ A pan profesor Suchý, v geniálním podání Karla Lamače, opravdu velmi energickým byl. Ovšem jen do doby než přišla ona osudová chvíle: „Řekněte mi, dívčino romantická, proč jste uzavřela sázku tak pošetilou?“ a ona odvětila tónem, jemuž nelze bylo odolati: „Protože se mi líbíte …“ A pohled jejích nádherných očí, orámovaných hustými řasami, byl více než výmluvným – nádherná a skutečně neodolatelná Anny Ondráková. A jedna z nejlepších prvorepublikových konverzačních komedií, kde sázkou nejvyšší, ohrožující čest obou zúčastněných, byla hubička, a přesto to mezi oběma partnery tak nádherně jiskřilo … ()
Tak ja si na tomto snimku nejvice vazim, ze je to jeden z prvnich nasich mluvenych filmu. Pak jeste vytribeny jazyk Karla Lamace a to bude asi vse. Vidim, ze s Anny Ondrakovou mel problem nejeden divak. Zenska to byla sice hezka, ale v tomto filmu mi vadila podobne jako velice laciny scenar celeho filmu... ()
Lamačovo amatérské herectví by nevadilo. A to i když ho v projevu válcoval i školník z Hané. Nakonec, postava kterou hrál byla tak ňoumoidní, že se k ní to jeho neherectví, vlastně hodilo. Vytvářelo kontrast k Anny Novákové, která na sebe strhávala pozornost nejen působivým vzhledem, ale i mimikou, řečí.. . Buster Keaton v sukních, svým kouzlem uhranul nejen tehdejší Evropu, ale i mě. Jen díky ní nedám této paromanci dvě hvězdy. Protože nejenže příběh stál za starou bačkoru, on mi nesedl ani tento styl humoru. Tlupa dívek, mohla joudovi zatápět mnohem zajímavěji, než jen mokrou houbou na židli. Zklamání. ()
Naivní ale mile rozverné, prostinké přesto zábavné, a to zejména díky Lamačovi a jeho geniální figurce nepraktického učitele (i když závěrečnou proměnou, poněkud ztrácí kouzlo).. film, ke kterému se "pamětník" rád vrací nejen kvůli nestárnoucí scéně divadelního představení či Suchého první vyučovací hodině ("ve druhé lavici dozajista sedí...")... ()
Galerie (29)
Photo © Archiv TV Barrandov
Zajímavosti (10)
- Ferdinand Tomek napsal román pod pseudonymem Adéla Červená v roce 1917. (NinadeL)
- Z hollywoodských hvězd jsou zde citovány: Greta Garbo a Marlene Dietrich. Obě jsou pak společně s Colleen Moore na fotografiích součástí výzdoby pokojíku septimánky Věry Matysové (Anny Ondráková). (NinadeL)
- Martin Frič získal autorská práva na zfilmování románu již v roce 1929. (NinadeL)
Reklama