Nemají pokoj svévolníci

Nemají pokoj svévolníci? Dejte pokoj.. Nečekané konsekvence trojmordu v nočním podniku vedou k poznání, že ne každé zabití je špatné a ne každá smrt zbytečná. José Coronado vylezl z popelnice, kterou už od sklonku sedmdesátek nikdo nevyvezl a chlastajíce více coly než Sagvan v Kamarádech do lijáku (navíc s rumem) neokázale řeší situaci, do které se při opičce namočil. Způsobem lehce archaickým a nesystémovým, ale o to méně pro jeho okolí uchopitelným.. Noirovým suknem potažený thriller, u kterého jsem při potýkání se s tempem a jistou dialogovou toporností nabyl dojmu, že divákovi byly informace dávkovány tak komplikovaně jenom proto, aby pak ocenil finále, které se drží osvědčené jednoduchosti.. (11.10.2021)

Náročný a zložitý film, ktorý treba sledovať pozorne a možno aj dvakrát, keďže nie všetko môže na prvýkrát sedieť. Zároveň je to film pomerne tichý, dialógov je tu strašne málo. Spočiatku sa zdá, že ide o obyčajnú vyvražďovačku. Máme tu troch mŕtvych a svedka. Je to jasné. Lenže tá jasnosť sa poriadne skomplikuje. Máme tu hneď niekoľko otázok a ich riešenie nie je vždy jednoduché. Podľa mňa inteligentný a pritom nenápadný film. (02.09.2021)

Z obyčejné opilecké přestřelky se vyvine případ týkající se islámského terorismu. inu proč ne. Problém byl, že jsem se na můj vkus až příliš často nechytal. Některé úseky jsem si musel pouštět znovu a mnohdy jsem se vracel ještě blíž k začátku, aby mi to všechno zapadlo do sebe. Na druhou stranu atmosféra a hlavní hrdina nehrdina tu zmatečnost v mých očích v pohodě vyvažovali. Především tedy José Coronado. Snad první naprosto negativistická ústřední postava v dějinách krimi thrillerů. 80% (16.11.2013)

Noirem načichlý španělský krimithriller začíná tím, čím by mnohé filmy stejného ražení vyústily, chladnokrevnou trojnásobnou vraždou. Vypravěč klasického noiru by zřejmě zbytek filmu strávil flashbackovým osvětlováním příčin svého zkratu. Santos Trinidad se však do minulosti nevrací, nesnaží se nás přesvědčit, že jednal správně. Hrdina s vzezřením váguse a despektem k moderním technologiím (namísto automatu používá revolver, mobily ho vyrušují, nahrávací zařízení ohrožují) chce jenom uniknout spravedlnosti. Jeho hlavní snahou není pokřivený svět, ve kterém inspektor nepátrá po vrahovi, ale po tom, koho sám zabil, napravovat, ale jenom v něm přežít. Úvodní ztrátou policajtské kredibility se ocitá v bodě, z něhož není návratu. Ví, že nahoru již nevystoupá, že může leda padnout ještě níž. Noirový fatalismus je prohlubován pomalým odtajňováním globálních souvislostí kriminálních aktivit, k kterým se Santos na začátku nešťastnou náhodou přichomýtl. Rozsah konspirace umožňuje tvůrcům neustále odtajňovat (nebo zatajovat) nové informace, jejichž vyhodnocování nás zaměstnává dost na to, abychom se pídili po minulosti protagonisty, jednajícího metodicky, bez jakýchkoliv emocí. Adekvátně k melvillovské přímočarosti hrdiny byla zvolena strohá forma vyprávění. Film je obdivuhodně úsporný na záběry. Pokud to rozmístění postav umožňuje, namísto střihu je použito přeostření (tento stylistický prostředek dobře vystihuje skutečnost, že postavy stále někoho sledují a logicky se tak musí nacházet ve stejném zorném poli jako objekty jejich pozorování). Stabilní, soustředěná kamera neukazuje více, než potřebujeme vidět (jediný výraznější odklon od horizontálního snímání těsně před koncem díky tomu obzvlášť vynikne). Náladu prostředí, ať už jde o jeden z nočních podniků, odlehlou skládku nebo obchodní centrum, zachycuje ve výstižných zkratkách, navíc v týchž záběrech, které zároveň obohacují vyprávění. Kamera se nekochá krajinou jenom pro to, aby dotvářela atmosféru. Obdobně je velmi úsporně užíváno návodné nediegetické hudby, která jen párkrát navýší napětí. Mohli bychom od vyprávění vyžadovat větší sevřenost, ale jsem přesvědčen, že nenaplňování diváckých očekávání, kdy se film rozeběhne jistým směrem a pak nečekaně zahne, bylo záměrné (zbrzďující výslech soudkyní). Právě odvážného předpokladu trpělivého diváka, kterému bude pečlivě promyšlená distribuce informací dostačující náhradou za emocionální napojení na postavy, si na podmanivě odměřených Svévolnících cením nejvíce. 75% Zajímavý komentář: FlyBoy (14.06.2013)

Na atmosférický neo-noir to není dostatečně sevřené a soustředěné na hlavního (anti)hrdinu, kriminálka by měla trochu organizovaněji pracovat s informacemi, které předkládá svému divákovi, do thrilleru tomu zase schází napětí, protože tady se jede přes pomalu budovanou atmosféru bez výrazných vrcholů a pádů. Vlastně velké zklamání z filmu, který mohl být v mnoha směrech naprosto brilantní žánrovkou, ale ve výsledku postrádá ucelenou strukturu a záměrným matením diváka maximálně znechutí. 45 % (07.07.2015)