Mishima: A Life in Four Chapters

Zajímavě natočená biografie Jukia Mišimy. Líbil se mi nápad propojit Mišimův příběh vyprávěný paralelně v někola časových linkách se střípky příběhů z jeho děl, které jsou adaptovány vizuálně velmi nápaditou divadelní formou. Škoda že mi snímek nedokázal osvětit, proč byl Mišima ve své době, tak uznávaným autorem. Na mě působil jako silně nevyrovnaný muž, jehož fascinace smrtí je mi absolutně cizí.  Rozhodně mě to ale motivovalo přečíst si nějaký Mišimův román, abych se mu dokázal dostat více pod kůži. BTW: Ten soundtrack je špička! (15.04.2023)

MISHIMA mi rozhodně dal pár námětů k přemýšlení na pár dní dopředu. Pomalu gradující příběh, čtyři epizody zahrnující různé momenty z Mishimova života, avšak žádná kaskádovitá biografie. Výborná hudba Phillipa Glasse (spousta motivů z jeho PIANO WORKS), skvostný Ken Ogata a možnost nahlédnout do japonské mentality. Rád bych si od něj teď něco přečetl, škoda že je u nás prakticky nedostupný. 70% (30.10.2009)

Motivy. Kapitoly. Dlouho jsem se tomuhle filmu vyhýbal... stejně jako Mišimovi v literatuře. Ale když mu konečně loni vydali 'Zpoveď masky' u Rubata, neváhal jsem. Pokud jste od Mišimy, nebo o něm, něco četli, tak víte, že i v Japonsku je to dost rozporuplná postava, stal se ve velmi mladém věku úspěšným autorem, svého času možná nejslavnějším v Japonsku. Dobrou ochutnávkou je tahle syntéza, kterou předvádí Paul Schrader v jednom ze svých nejlepších filmů - motivy prolínající se napříč jeho tvorbou, přesné, nápadité a klasicky japonsky podivně pošahané. Mišima je fascinující. A stejně tak to, čím se na pozadí svých knih zabývá. A jeho konec je samozřejmě ikonický. (26.04.2020)

Paul Schrader (nepletu-li se, Mishimův osobní přítel) nám v produkci George Lucase a Francise Coppoly přináší intimní náhled do života patrně nejslavnějšího japonského spisovatele. Pojetí není příliš věcné či popisné, očividná je spíše snaha nahlédnout do Mishimova vědomí a podvědomí a vnitřně jej pochopit; kdo očekává rychlý a hutný sled faktů, může být snadno zklamán. Naprosto špičková je vizuální stránka, Schrader zná japonskou, i přímo "mishimovskou", estetiku velmi dobře a jako zápaďan nám ji dokáže účinně přizpůsobit a zprostředkovat. Perfektní hudba, Ken Ogata v hlavní roli, excelentně natočený závěr...co si přát víc? (12.06.2009)

Jediný americký film, pri ktorého sledovaní budete presvedčení o tom, že sledujete film japonský. Schraderovci rozdeľujú dve hodiny netradičného životopisu do štyroch kapitol, čo dielo skvele rytmizuje a pocitová dĺžka je myslím ešte kratšia, ako skutočná stopáž. Čaká nás množstvo vizuálnych a naratívnych nápadov, avšak aj tak vám v pamäti asi najviac utkvie záverečná, takmer až parodická pasáž z armádneho veliteľstva. Zároveň som si ale viackrát povedal, že Mishima mi je náturou tak extrémne vzdialený, že som viac ocenil práve experimentálnu formu filmu a nie informácie ohľadom spisovateľa a jeho života. (08.12.2022)