Hlas z kamene

Mysteriózní drama s mírně hororovou atmosférou stojící především na Emilii Clarke a krásných exteriérech prastarého venkovského sídla. Scénář je hodně předvídatelný a od první scény s klavírem jsem tušil, jak bude zhruba vypadat finální scéna. A nemýlil jsem se. Dobrá žánrovka, která fandy slow-paced napínáků potěší, ale zároveň nepřináší nic moc objevného. (14.07.2018)

Chlapec po smrti své matky nemluví. Proč? Má nějaký problém. Co s tím? Pozveme chůvu a ta to pořeší. Ačkoliv má film jen necelou hodinu a půl, tak vleče se jak týden před výplatou a konec je vyloženě haluz. Atmosféra místy fajn, Emilia fajn, ale zbytek nestojí za řeč. O tento film zavadí pravděpodobně jen fanoušci Emilie Clarke, ti ostatní nemají sebemenší důvod na tento film koukat. Slaboučké dvě hvězdy. (04.11.2017)

Tenhle mysteriózní snímek nedosahuje sice kvalit italských filmů sedmdesátých let, ale nakonec jsem mu přišel na chuť. Chlapci Jakobovi zemře matka a on se rozhodne, že od její smrti nepromluví. Žádné zlé síly ho nepronásledují, jak tvrdí oficiální text, jen se nechce vzdát představy, že by se maminka mohla vrátit. Vychovatelka Verena má za úkol přimět jej opět mluvit. Celým snímkem se vine nit neklidu, Verena se snaží přijít na to, jak chlapci pomoci, a sama postupně cítí, jako by propadala halucinacím a snům. Směrem k závěru se ukazuje, že ne všechny postavy jsou těmi, kterými se zdají být. Snímek má nakročeno do artových vod a zaujme menšinové publikum. Kdo by rád horor nebo akci, ať se mu raději vyhne. Působivá kamera snímá až gotické obrazy starého sídla, nořícího se do mlhy, sousedícího lesa, či zákoutí zavátých barevným listím. A pak přijde na barokní šerosvit v rodinné kobce, při sochařině či v momentě, kdy se ještě Verena rozhoduje, zda bude stát modelem. Jakob byl chvílemi na zabití, ale trpělivost s ním se vyplatí jak Vereně, tak divákovi. Pomalý, obrazově krásný film si mne získal postupně.... 3,5* (18.09.2020)

Áno, občas som sa jemne nudil a raz za čas to mierne stagnovalo, ale na druhej strane bez problémov priznám, že radšej budem pozerať nudnejší atmosférický horor, spoliehajúci sa na prácu s postavami a s postupne budovanou atmosférou, než nudnejší slasher. Mierne nad priemerom je na tomto filme hlavne prostredie. Obrovský, starý dom, ktorý sa dedí z generácie na generáciu. Priľahlé lesy. Sychravé dni, ponuré noci a temné rána. Koľkokrát sa z okolitých hôr neozve ani len blbý vták, nieto ešte niečo väčšie. V takomto parádnom prostredí sa robí atmosféra takpovediac sama. A určite to režisérovi nekazia ani herci, pričom niektoré scény sú príjemne nepríjemne zlovestné. Inak ako celok ale každopádne nejde o nič výnimočné ani nadpriemerné a koniec som nepochopil. Príbeh za 40%, ale proste sa mi páčila atmosféra, výprava a príjemne pomalé tempo rozprávania. (17.06.2017)

Pokud zrovna Kalisi necvičí draky, dělá psychovložku někde v Taliánsku. Bohužel jsem na její terapii konstantně zaspávala (nebo to byla hypnoterapie?), jelikož něco tak nezáživného a neodsejpajícího jsem už dlouho nezažila. No prostě nuda k uzoufání, ze které si pamatuju jen sekvence: těžká víčka - psychoKalisi nahání synka po ponurém domě - těžká víčka - synek nepromluvil - ještě těžší víčka - psychoKalisi stále náhání fakana - černočerná tma - parchant stále mlčí - ještě delší černočerná tma - KURVA HLASITÝ ZVUK - hercna v prdeli - psychoKalisi stále nahání synka a ten stále zarputile drží bobříka mlčení... Lidi, tohle mi nedělejte a pokud chcete točit mysteriózní filmy, tak by nejvetším mystériem rozhodně nemělo být, zda se probudím stále ještě v průběhu filmu nebo až po jeho skončení. 1 za jakštakš atmosféru a vcelku solidně hrající Kalisi. (08.05.2017)