Počestné paní pardubické
Počestné paní pardubické
The Respectable Ladies of Pardubice
Režie:
Martin FričKamera:
Václav HanušHrají:
František Smolík, Jiřina Štěpničková, Eman Fiala, Ferenc Futurista, Terezie Brzková, Marta Fričová, Zita Kabátová, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan (více)Obsahy(1)
Historická komedie Počestné paní pardubické je zasazena do prostředí barokních Pardubic někdy kolem roku 1710. Základem byla divadelní hra dnes již zapomenutého a léta neuváděného autora Karla Krpaty "Mistr ostrého meče", a na první pohled připomíná slavný Cech panen kutnohorských. Humornou formou staví na pomyslný pranýř sobectví, falešnou morálku, pletichy a pokrytectví „počestných“ paniček, a do kontrastu k nim „osoby snížené“, rozvážného mistra popravčího a jeho lepou hubatou ženušku Rozinu. Film má historické jádro a opírá se o skutečné postavy dějin Pardubic: mistra popravčího Zelingera, purkmistra Martina Ignáce Kutnohorského a podivínskou hraběnku Terezii Eleonoru Ugartovou... Film byl uveden do kin na podzim roku 1944, v předposledním roce nacistického protektorátu, kdy pokračoval zostřený dohled německé cenzury. Přednost měla být dávána nekonfliktním, kostýmním filmům. Martin Frič a jeho spolupracovníci splnili tyto direktivní příkazy jen částečně. Do filmu se dostaly četné jinotajné narážky, kterými bylo české protektorátní obecenstvo upřímně potěšeno, a film patřil mezi nejnavštěvovanější filmy čtyřicátých let. Za povšimnutí stojí početný herecký soubor sestavený z předních osobností českého divadla. Obsazení herců i do malých rolí je uchránilo od hrozícího pracovního nasazení. Vedle dobře známých tváří se objevuje v tomto filmu i dcera režiséra Marta Fričová v roli Aninky. A ještě jedna zajímavost v obsazení: v malé roli uvidíte také Danu Medřickou, která krátce předtím debutovala ve filmu Skalní plemeno. (Česká televize)
(více)Recenze (90)
95% Jeden z nejlepších českých komediálních historických snímků, který si bravůrně zahrává s pokryteckou morálkou vyšších vrstev a ukazuje hrdost a ironii nižších vrtev. Perfektní výkon předvádí Jiřina Štěpničková v roli "katovky". Podle mě film ze zlaté éry českého filmu, který ve svém žánru (historická komedie) u nás zatím nebyl překonán a zřejmě dlouho nebude. ()
Nádherná kostýmní komedie o tom jak to měl ve středověku kat jako osoba snížená těžký. A lidské klebety(dnešní drbny) už tenkrát byli stejné jak dnes. A proto zlatá slova purkmistra-Zatracené ženské pokolení za zmínku stojí slavná scéna s Katovkou u soudu a proti ní paní Kostíková. "ať mě neleze na kůži" a pod. To je k popukání. ()
Abych se přiznal, čekal jsem to lepčí. Něco víc ve stylu "Cech panen Kutnohorských." Počestné paní pardubické jsou taková "polosranda." Komické buzerování manželů jejich intrikánskými ženami je prokládáno vážnými situacemi v průserech se zmítajícího písaře a dramatickými úvahami chudáka kata, který se nehodlá smířit se svým údělem méněcenného občana...ale hláška co mě pobaavila:"Ať mi nešlape na kůži"... :) srandovní ()
"Zatracený ženský pokolení..." Tahle hláška rychtáře v podání Jindřicha Plachty zaznívá v tomto kouzelném filmečku snad na každém kroku. Pokrytectví paniček pardubických (a jejich klevety) je vskutku děsné (a směšné zároveň). Z jejich přehlíživého postoje k ženě mistra ostrého meče (kata) Jiřího, panně Rozině, je člověku až trošku smutno. Přesto jsem se, zvláště v druhé části filmu, náramně bavil. K popukání byla především scéna, kdy je Rozina (kvůli dosti absurdnímu obvinění) předvedena před městský soud (viz zejména její hláška "nelezte mi na kůži"). Film má i "detektivní" zápletku a nemůže chybět (pro dobu vzniku tohoto filmu) tak typický šťastný konec... :-) ()
Kde ten Frič chodí na také enormne vykonštruované námety? To neviem.↵ A prečo si tentokrát vybral historickú dobu? Na to mám hypotézu: aby mohol natočiť film s hrdinkami ešte omnoho afektovanejšími, prudérnejšími, obmedzenejšími a otravnejšími než obyčajne.↵ Okrem toho nanešťastie vo filme chýbal humor, ktorým by sa tieto postavy pranierovali (možno s výnimkou scény na súde) a urobili film znesiteľnejším. Miesto toho bol dej filmu mimoriadne vykonštruovaný s cieľom happyendu - šťastia dobrých pokrokových ľudí a zahanbenia tých obmedzených. To, ako všetky okolnosti do seba účelne zapadajú je síce obdivuhodné, ale tiež očividné a divák cíti, že víťazstvo dobra je neodvratné napriek akémukoľvek úkladu. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (5)
- Jindřich Plachta natočil ve stejném roce dalších pět filmů. (M.B)
-
Film stál na tu dobu závratných 6 513 000,- protektorátních korun
Položky:
námět: 119 000,-
hudba: 115 000,-
obsazení: 870 000,-
štáb: 639 000,-
ateliér a laboratoř: 2 829 000,-
materiál: 291 000,-
výprava: 550 000,-
exteriéry: 490 000,-
doprava a pojištění: 190 000,-
poplatky, režie, výrobní skupina aj.: 420 000,- (krib)
- Pro film bylo zapůjčeno několik historických relikvií z pardubického muzea. (krib)
Reklama