Hasta la vista!

Docela jsem se bála...všechny recenze a popisky filmu naznačovaly, že půjde o rádoby crazy komedii a smršť šílených vtipů na hranici taktnosti a respektu... Byla jsem ale mile překvapena, velká většina příběhu spíše než frašku pohrávající si s tím, co divák ještě unese, přináší neskutečně citlivě vyprávěný příběh. Nadšení, zklamání, přátelství, láska i touha po dobrodružství se tu s vyváženě proplétají v kouzelný příběh, který si dává velmi dobrý pozor, aby sice pohnul s naší duší, ale neupadl do sladkobolných klíšé dodávajících spíše odporně lepkavý pocit po celém těle... (13.10.2012)

Sekce Variety opět boduje skvělým způsobem. Dojemný a především originálně vtipný příběh handicapovaných kamarádů není ani tak o cestě za ztrátou panictví jako o chuti žít na plno. A je to silné poselství, když to sledujete z pohledu fyzicky postižených osob. Příběh je tak humorný, že trochu snižuje sílu vážných scén. Odzbrojující je ale optimismus, který z filmu stříká do všech stran. Nechtělo se mi filmu říct své "Hasta la vista, baby". (04.07.2012)

V posledních letech se s filmy o postižených či umírajících teenagerech toužících po sexu či lásce roztrhl pytel. Trh s klasickými teenage sexy komediemi se již zřejmě naplnil. Ovšem v tomto případě nelze mluvit o prvoplánové zábavě. Hasta la vista je skvostný film s výborným scénářem a perfektními hereckými výkony. Postavy jsou napsány a ztvárněny věrně a obdivuhodně plasticky. Senzační je už samotné obsazení postav, které funguje vážně na jedničku. Především Tom Audenaert se mi strašně líbil. Samotný příběh není nijak složitý či převratný, ale díky scénáři a hereckým výkonům určitě nenudí. Jen ten konec je mírně předvídatelný a sklouzává k zažitým klišé. (01.11.2012)

"Prcičky" trochu jinak. Místo skupiny nadržených mladíků tu máte skupinu tří nadržených hendikepovaných mladíků. I když by se mohlo jednat o zbytečně dramatickou změnu, podařilo se ji zvládnout velmi dopbře, hendikep je ukázán jako určitá překážka, ale i jako něco s čím se dá žít a nakonec možná i dosáhnout toho touženého poprvé. (31.03.2017)

To dá rozum, že při hlubším pohledu se na snímku pár chybiček na kráse dá taky objevit. Tentokrát ale nebudu hnidopich. Jestli mě nedávno citová vydíračka nejhrubšího zrna Je to i můj život nehorázně vytočila, tvůrci téhle hořké komedie na téma život tělesně postiženého s vyhlídkou na hřbitov to vzali správným směrem. S životem je potřeba se poprat, a když (dokud) to jde, taky si ho užít, jak jen to je možné. Hasta la vista! dokáže šikovně pracovat s prvky tragiky, černého humoru, absurdity i s pohodou žánru road movie. Cesta tří tělesně postižených kamarádů za prvním a možná i posledním sexuálním zážitkem v životě se dala natočit po hollywoodsku jako emočně manipulativní sentimentální žalozpěv, Geoffrey Enthoven se naštěstí vydal jinou cestou a vždy je připravený vyhrocenou scénu shodit s nadhledem či jízlivým sarkasmem a naopak, kdykoliv se zdá, že se film komediálně moc rozjíždí a ujíždí, citlivě připomene, jak se věci mají a úsměv na tváři zamrzne. Celkový dojem: 90 %. (02.10.2015)