Zvuky temna

Tvorba Lucia Fulciho pro mě zatím představuje jednu velkou neznámou, oproti často zasvěceně píšícím kolegům v jejich komentářích vůbec nemohu soudit, nakolik se Zvuky temna vymykají spomezi Fulciho jiných žánrových filmů. Ale mohu říct, že jsem si užil skvělý detektivní thriller s originálním mysteriózním prvkem. Neznámý byl pro mě i kompletní ansábl herců, ale proti jejich výkonům nemůžu nic namítat, zvláště hlavní herečka (Jennifer O'Neill) skvěle ve své roli ztělesnila vedle půvabu na jedné straně odhodlanost a na druhé zároveň stále více propuklou zranitelnost a narůstající strach. Vedle základní detektivní linie s objasňováním nejen záhady kolem záhadné mrtvoly, ale i problému viny či neviny zadržaného podezřelého, překlopené v poslední třetině do ještě více napínavého horroru, mě tu hodně bavilo s očekáváním sledovat i postupně stále více do celku zapadající výjevy z podivných prorockých vizí v mysli hlavní hrdinky. Na základě celkového dojmu po skončení bych řekl, že si tvůrci s těmito výjevy, z nichž se mnohé ve střípcích pravidelně opakují, pohráli opravdu pečlivě, protože nejenže ztělesňovaly všechny zásadní scény a později odhalené motivy, ale zároveň byly vybrány tak, že žádnou z okolností předem nevyspoilerovali, naopak buď dýchaly až do kýženého momentu tím správným tajemstvím nebo nejednou se zdály nějakou dobu už jakoby vyjasněné, když tu náhle došlo k dalšímu zvratu či objevu. A proč právě zvuky temna a nikoliv jen výjevy? Inu, podívejte se na film a dozvíte se. Své hodnocení vidím kdesi na hranici plného počtu, ačkoliv misterzem zmíněný snímek Teď se nedívej (1973) s podobně mysteriózní výstavbou je u mě přeci jenom taky výš, i díky vytříbenějšímu vizuálu a emočně silnějšímu zážitku. [85%] (08.06.2022)

Když Vám něco kápne do noty a vyloženě to sedne, pak z toho je ten nejlepší pocit. Já milovník italské komedie, jsem se dostal díky lidem jako Karlos80, giallo či Kangax až k těmto filmům. Tenhle snímek mi ani nepřišel jako horor, ale spíš jako slušné giallo, což jsou snímky, které mě opravdu baví. Tady si dovolím tvrdit, že se jedná o jeden z nejlepších Fulciho filmů. Dokonce ani interiéry a exteriéry nejsou typickou "béčkovou" produkcí a dá se na ně koukat. Výrazná hudba a zajímavě vystavěný příběh jsou drženy ve slušném tempu a napětí bez zdlouhavých nudných scén. Závěr také povedený a pro mě prostě plný počet. (30.09.2013)

Po filmu Le porte del silenzio(1991) což byl vlastně Fulciho poslední film kterej natočil a nutno říct, že né vydařenej, vybíral jsem z Fulciho snímků kterej ještě neviděl a kterým bych si popřípadě spravil chuť. A vybral jsem Sette note in nero. Tady už mě L. Fulci o5 přesvědčil, že umí. Atmosferický a napínavý až do poslední chvíle. Navíc jde o film s krásnou herečkou v hlavní roli. 4hvězdy. (11.12.2023)

Fulciho rozlučka se seriózností ve které recykluje pád z útesu. Obsahuje všechny klady ranného období - dobré herce, kvalitní hudbu a zajímavý scénář (Sacchetii), který je alfou omegou celého filmu. Poslední třetina je pak naprosto bezchybná, atmosféra houstne, zvraty se množí a Fulci s přehledem zakončuje. Jedinou vadou na kráse tak zůstává můj čas od času se vynořující dojem tv looku, což nechápu. Tarantino vždy tlachal o remaku Zombi nebo Seven notes in black. Na remaky nikdy nedošlo, ale v Kill Billovy alespoň zazní Frizziho main theme '7 Notes'. (27.08.2009)

Velmi, velmi krotký Fulci. Giallo to není ani omylem, horor taky ne, vlastně byste ani nepoznali, že to točil otec gore, snad až na ty neustálé rakursy a zoomy očí, což bylo jeho poznávací znamení. Je tu pár detailů na zakrvavená těla, ale velmi decentně pojaté a to zopakování efektu pádu těla z jeho předchozího kousku ´Don´t Torture a Duckling´, kde se tvář padajícího otírá do krve o skálu a my jasně vidíme, že to je pitomá figurína, to si mohl veký Lucio odpustit. Vypadalo to blbě tehdy a vypadá to blbě i teď. Ale příběh není špatný, má logiku, uchovává si tajemství až do samého závěru, kde se vyloží karty na stůl a docela pěkně to graduje. A opět se potvrdilo, že Fulci si do svých filmů uměl vybrat krásné ženy a poskytnout jim výraznou roli, kterou bylo radost hrát. (12.06.2019)