Prodloužený víkend

Tak nádherně nereálný příběh jsem už dlouho neviděla. Je křehoučký jako ten koláč, dobrý a sladký, vytvořený rukama tří lidiček tolik toužících po citech, sounáležitosti a velké lásce. Na tenhle film by měl mít člověk otevřené srdce, empatii, být alespoň trošku romantik a nepřemýšlet nad logikou, protože v tomhle případě je to naprosto nedůležitý činitel. Prodloužený víkend je hlavně pocitová záležitost a každý si tam možná najde kousek sebe, svého snu, smutku, či kousek svého nebe a když nebude pitvat kameru, režii, scénář a hudbu, která byla jen tak mimochodem taky bezvadná, tak bude odcházet od Labor day s úsměvem na rtech a spokojený jako dnes já. (20.04.2014)

Scenár môže pokojne konkurovať nemeckým srdceopantajúcim lahôdkam o ôsmej večer. Odmyslieť známe tváre a je to tam....ale nie je to obyčajná harlekýnka. Je tu Kate, je tu kamera a režisérsky cit pre detail. A preto to nie je až také obyčajné a predvídavé dielo, ktorým "treba" opovrhovať, lebo má lacný scenár. (22.07.2014)

Josh Brolin hraje tak sympatického kriminálnika, že aj keď mu neveríte, že vie piecť broskyňový koláč, celému filmu dava neskutočnú šťavu a na konci mu budete ešte aj fandiť. Inak Jason Reitman tlačí na pílu ako to len ide a stiesnenú atmosféru a neistotu vyždímal na maximum. Síce sa jedná o jednoduchý príbeh, ale tento film je ďalší dôkaz, že pokial ma režisér jasnú predstavu, dá sa aj s jednoduchým filmom zaujať. 80% - 4* (23.04.2014)

Rámec tří čtyř dnů vysílá otazník, zda to milostné vzplanutí není trošku nereálné. Jason Reitman několikrát výrazně potěšil cynickým dramatem, jenže teď přispěchal s kouskem, který je čistokrevnou červenou knihovnou. Zdeptaná Kate Winslet zůstala jen se svým dospívajícím synem, trpí úzkostí, třesou se jí ruce, na nákupy chodí ve velkém, hlavně, aby se vyhnula běžným sociálním situacím. Sotva se stihne vzpamatovat a přes práh ji přejde odsouzený uprchlý vrah Josh Brolin. Brzy samozřejmě pochopíme, že urostlý Josh je dobrák od kosti, a že Kate si v jeho přítomnosti češe vlasy tak trochu jinak. Světec navíc přichází s párem šikovných rukou, který starý dům potřeboval, Kate zase ocení, že synkovi nahrazuje chybějící mužský vzor. Výsledkem je milé retro, u kterého se člověku hrnou myšlenky, že snad Reitman slíbil nějaké své milé, že natočí citlivé rodinné drama (asi jako když jeho kolegové jednou vyskočí ze zaběhlých mantinelů a natočí třeba film nejen pro své děti). Jinak si to nedokážu vysvětlit. Svůj staromilský kousek pojal smrtelně vážně, a ono to funguje. Herecky očekávaně velmi dobré, Reitman ctí smysl pro detail, nahořklý humor nechal tentokrát pro svou další látku a představil nám venkovskou „rodinu“ z konce osmdesátých let, která ten broskvový koláč už z hlavy nikdy nedostane!! (20.04.2014)

Mám obavy, že uprchlí vězni začnou být dost v kurzu a vězeňská služba bude mít napilno se zřizováním kroužků vaření, pečení a dalších domácích prací, protože klientela přestane vidět budoucnost v obligátních výučních listech a maturitních zkouškách... Těžko komentovat, aniž bych nechtěně spojlerovala, ale mám na srdci něco, co musí bezpodmínečně ven - třeba jak je smutné, že od některých otců se za čas dětství nenaučíme vůbec nic (a to ještě můžeme být kolikrát rádi) a na náhodném setkání s cizím člověkem můžeme postavit celý svůj život - a pak si kladu otázky, proč musí lidé do všeho strkat rypáky a proč ti hloupí, sobečtí frackové, co se jim říká děti, nemohou zůstat ani chvíli bez dozoru?! Labor Day mně uspokojivé odpovědi nenabídl, ani nemohl, zato si ukradl celou mou pozornost a držel mě ve stavu lezavé úzkosti, ale zároveň připouštěl stejný podíl naděje... Citový přelud loňského roku. P.S. Musím si napsat Brolinovi o recept. (21.04.2014)