Prodloužený víkend

Už se mi to stalo. Vypnula jsem do té doby nudný film s 50 neodpustitelnými chybami, celkově zralý na odpad, před poslední třetinou. Dnes jsem s donucením dokoukala, přece jen zvědavost jak to skončí, spíš jak bude vypadat od počátku jasný závěr, zvítězila. Takže z odpadu je díky poslední půlhodince pěkná dvoječka jak ve škole. Když bych šla do hloubky kdo byl hlavní viník, dá se pominout frustrovaná vyprahlá maminka i odsouzenec z nešťastné náhody, čímž to břímě padlo na 13letého hormony zmítaného syna. Nejde o první holku, našeptávačku, o pocit druhých houslí, ale o totální nepochopení potřeb svého rodiče, tady matky. To je strašně sobecké, ale naprosto běžné, bohužel. Nechtěla bych nést na svých bedrech 25 let tíži svého ukvapeného nerozvážného rozhodnutí, které prakticky zničilo nejlepší léta života jeho už tak dost zničené a utrápené matce. (21.04.2014)

Ufňukaná, táhlá a neskutečně neinspirativní podívaná jak od Sparkse, kde jsem musel celou dobu myslet na to, jak mi zítra začíná dovolená, abych si nesežral ruku nudou. Potkávají se v ní prakticky všechny aspekty filmového zla - vina, fatalismus, nedůvěra lámající se v lásku, dospívání v muže, měkký světla a je to prakticky bez rozpočtu. Raději knihu. A raději jinou. (19.05.2014)

Jasona Reitmana považuju za jednoho z nejlepších současných režisérů a snad žádný jeho film to nedokazuje tak jasně jako Labor Day. I když je paradoxně asi jeho nejslabší, tak právě Reitmanova pevná režijní ruka, jeho příkladné vedení herců a řemeslná jistota zabránila tomu, aby film sklouznul k pouhému prachsprostému ždímání emocí. Červená knihovna? Pokud ano, je to ta nejlépe natočená červená knihovna vůbec. A funguje přesně tak, jak fungovat má. S krásnou retro atmosférou, kde i ty kýčovitě malebné sluneční paprsky mají své místo a idealističtí uprchlíci z vězení tu nepůsobí nepatřičně, nýbrž jako přirozená součást vyprávění. Přesní herci jsou samozřejmostí a Kate Winslet si za své příkladné ztvárnění nejisté a psychicky vyčerpané matky loni zasloužila alespoň oscarovou nominaci. Reitman nám svým filmem chtěl naznačit, že pohádek je stále potřeba. A to mu já, narozdíl od mnohých dalších, zkrátka nemůžu vyčítat. 80 % (29.12.2014)

Film, který je bez debat výborně zrežírovaný a výborně zahraný. Reitman je plný režisérských nápadů, které mě velmi baví. Problém jsem ale měla se scénářem, především tedy s tím krátkým časovým obdobím, ve kterém se film odehrává. Celé to působí strašně nevěrohodně, vývoj postav jen těžko uvěřitelný. Celý film jsem obdivovala režisérskou stránku, skvěle vyjádřené pocity, ale zároveň jsem nad celým vývojem musela stále kroutit hlavou. (09.02.2014)

Spočiatku sa mi zdal tento príbeh značne nepravdepodobný, respektíve som mal dojem, že film si pádi dopredu príliš rýchlym tempom a vývin vzťahu týchto troch ľudí na samote tak nie je plne uveriteľný. Postupom času som sa ale naladil na výborne zahrané postavy a predovšetkým flashbacky objasnili mnohé z toho, prečo muž a žena v začínajúcom strednom veku podľahnú tak ľahko vzájomným citom. No a smerom k záveru som čím ďalej tým viac cítil, že si musím ísť skočiť do šuflíka pre papierové vreckovky a dobre som urobil. Milostná dráma klasického strihu v tom najlepšom zmysle slova a dôkaz, že sa dá aj s takto ošemetnou látkou, kedy je možné ľahko skĺznuť do pátosu a vypočítavosti, pracovať citlivo a inteligentne. Samozrejme minimálne polovica úspechu tkvie v hercoch, najmä Winslet a Brolinovi, ale mladý Gattlin Griffith sa pri nich vôbec nestratil. (02.04.2019)