Život Adèle

Opravdový, vážný, uvěřitelný, erotický, ale DLOUHÝ. Líbila se mi Adele (myslm herecky, připadala mi jako takový mix Ellen Page a té holky z Fucking Amal), všechno jsem jí věřil, věkově vždy seděla, erotický scény jsem holkám taky věřil. Ale celý to bylo moc roztahaný. Ne, že bych chtěl film přetáčet, poutavý byl, ale délka mu ubírala na působivosti, nota bene, když chyběla doprovodná hudba. A nějak nevím, co si z něj mám odnést. # [viděno: monitor, 5.1] (17.02.2014)

Problém není v (opodstatněné) olbřímí délce, ale stejně měla být mezi kapitolou 1 a 2 přestávka. A to hned několika let, aby především Adèle dospěla, protože působí značně nepatřičně, když sotva dvacetiletá dívčina hraje v druhé fázi ženu středních let a jediné co ji odlišuje od náctileté fáze jsou brýle. Dalším problém jsou explicitní sexuální scény, jejichž podání do nálady filmu nesedne. Více než co jiného působí, že se chtěl Kechiche na place ukájet nad poplácáváním se mladého masíčka. Paradoxně je tedy nejlepší postelovou scénou až ta dialogová po zahradní párty. No a v neposlední řadě je problematická závěrečná dvacetiminutovka, kde to postupně vyšumí způsobem, který kvalitám zbytku filmu vůbec nesluší. Výše uvedené potíže, ale stejně nepřebijí fakt, že jsou tu stále ještě celé pasáže (o stopáži delšího celovečeráku), kdy je historie vztahu Adèle a Emmy bezkonkurenční v autenticitě protažení diváka všemi dobrými i špatnými emocemi, které ke vztahům nedílně patří. PS: Pokud vám též bude hlavou vrtat role deníku, o kterém se sice stále tajemně a důležitě mluví, ale nic z toho (ani ten MacGuffin), tak doporučuji si zjistit, čím je uvozena a jakým stylem je vyprávěna předloha. (23.11.2013)

Malokedy v poslednom case hovorim v spojitosti s nejakym filmom slovo "dokonalost", ale tento film si to zasluhuje. Ovsem plati to pre verziu, ktora bola v Cannes a potom u nas na Art Filme. Netusim, aka bude zostrihana verzia, ktora pojde do distribucie (Kechiche uz v minulosti bol prinuteny strihat svoe filmy a zatial vzdy islo iba o par minut), ale neviem si predstavit, ze bude lepsia ako ta verzia z "Cannes". Ustredne predstavitelky to zahrali maximalne presvedcivo, dokonca az uhrancivo - smial, citil a aj plakal som s nimi. Ich vasen a laska je prezentovana na platne s takymi silnymi emociami, ze citit z toho nefalsovanost, uprimnost ba priam skutocny zivot (i ked skutocnost je prave opacna). (26.06.2013)

Filmom s touto tématikou sa vyhýbam. Asi aj preto, že ma absolútne nebaví pozerať sa na dve ženy a ich posteľné radovánky. A tu ešte naviac boli tieto scény veľmi dlhé, a pritom kľudne nemuseli byť. Ale odhliadnúc od toho, je to jeden skvelý film. Režisér a kameraman odviedli naozaj výbornú prácu, keď dokázali zmiznúť. Lebo nie oni, ale ja som to všetko sledovala v priamom prenose a bola celý čas s Adéle. Veľmi skutočné, veľmi intímne a veľmi dobre zahraté. Videné v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov (12.06.2015)

Zostáva pre mňa tajomstvom o čo išlo tvorcovi tohto snímku. Adélin život sa totiž pozostáva najmä zo všade prítomnej podprahovej erotiky, a tam sebaobjavovanie hlavnej hrdinky zrejme končí. Adéle navyše zhruba 3/4 neúnosnej stopáže pôsobí krajne nesympaticky, z čoho možno viniť veľmi nepríjemnú kameru, ktorá sa z detailov na jej pootvorené ústa a tváre ďalších hercov dostáva len v časti erotických scén ...tie tým pádom pôsobia veľmi rušivo, oproti zvyšku filmu, ktorý je aspoň súrodný v tom zmysle, že trochu hlúpo nabáda diváka spoluprežívať Adéline radosti a strasti. Emocionálne sa film na diváka prenáša len vo fáze rozkladu milostného vzťahu, realizmus týchto scén považujem však za masochizmus zo strany režiséra. K žiadnej očiste z negatívnych pocitov totiž nedochádza... Život Adéle trpí na kopu ďalších neduhov - umelecké kruhy okolo Emmy pripomínajú karikatúru, či už sú to "zainteresované" rozhovory o umení, alebo samotné kulisy v podobe obrazov, zlej práce s replikami, či zopár gýčových obrázkov zaľúbeného páru. Najčastejšie sa po filme v publiku skloňovalo "Prestrihať". Nejde než súhlasiť, viac než polovica filmu pozostáva z nič nehovoriacich zdĺhavých situácií. Snáď by bolo pre tento film ideálne, ak by fungoval ako jeho posledná hodina, no zo začiatku nahlúplosť zobrazených situácií diváka nedostane na rovnakú emocionálnu vlnu prežitkov Adele. ___ Prečo teda vytvoriť film, ktorý sprostredkuváva napätie vzniku vzťahu, jeho priebeh a drásavý koniec? Rovnako neselektovaným spôsobom ako sa to deje v živote? A nič navyše? Milí diváci, nestačí Vám život sám? (26.06.2013)