School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (411)
Predvojnová komédia z čias prvej československej republiky so zásadovými profesormi, z ktorých vyzerá jeden ako mrož a divokými študentmi. Film pre pamätníkov so skvelými hláškami a smiešnymi scénkami, ale dosť sa mi to spája s filmom Cesta do hlubin študákovy duše a po dlhej dobe to už neviem veľmi odlíšiť a podľa mňa boli skoro rovnaké. Má to svoju dynamiku, svoju historickú pečať robenia komédií zo školského prostredia, je to milé. Mňa to veľmi nebavilo, aj keď vtedajšie správanie sa dá celkom pochopiť. ()
Pro mě o třídu vtipnější než sesterská Cesta do hlubin, hlavně díky většímu prostoru pro Peškova Čuřila. Desítky vtipů z nerez oceli, výborně podchycená atmosféra střední školy a mnoho nezapomenutelných scén z nichž k nejlepším patří výklad Wolkerovy básně, či zkoušení z němčiny (Ja, Nein, Ja wohl!). Někdy se člověk diví, jak podobný byl středoškolský život náš s tím před sedmdesáti lety. Stále špičková komedie. ()
Kto by to bol vtedy povedal, že aj po sedemdesiatich rokoch bude mať myšlienka, nápady a hlášky také nadčasové znenie a ich zmysel platí prakticky dodnes. A na tú dobu bola prakticky aj dosť odvážna. Ale jednoduchosť a prirodzenosť predčila všetky možné zápletky. A Frič bol fenomén. Však kto kedy dokázal točiť permanentne tri-štyri filmy ročne? 85%. ()
Velmi povedená komedie, která je po celých 94 minut zábavná a nestárnoucí. Bohužel konec je na můj vkus příliš naivní a přehnaný, ale celkově film potěší všechny nejen ze skupiny pamětníků. Martin Frič poskládal velmi mnoho kvalitních herců a natočil jeden ze svých nejlepších filmů, který ale pro mě není nejlepší ze všech. ()
Galerie (5)
Photo © UFA
Zajímavosti (29)
- Režisér Martin Frič chtěl postavu ředitele gymnázia opticky ozvláštnit a napadlo jej, že by mohl být plešatý. Tehdejší maskéři nedokázali vytvořit věrohodnou pleš na stávající vlasy a Theodor Pištěk rozhodně odmítal obětovat svoji hustou kštici. Jít pod břitvu jej přesvědčila až finanční kompenzace. (Haller)
- Představitel šprta Krhounka František Filipovský ve skutečném životě propadl hned v primě, kterou musel opakovat. (Olík)
- Jaroslav Průcha, který hraje otce studenta Benetky, je v úvodních titulcích uveden jako „Fr. Průcha“. (milad80)
Upraveno v květnu 2020. Film Škola základ života je rytmickou burleskou s výraznými avantgardními a satirickými sklony. Kompromis satiry Jaroslava Žáka srozumitelným způsobem zachytil po desítky let platná schémata a stereotypy školního vzdělávacího systému, kritika se vyhoupla na poeticky čipernou vlnu avantgardní filmařské hravosti, Martin Frič dal celku rytmický řád. Lehce nezbedný nadhled doprovází studentské klukoviny, melodrama romantiky je stylizované nešikovností probouzejícího se mládí, hlas je tu dopřán rozepři osvědčené tradice s liberální modernizací, disciplína si dotčeně prohlíží testament osobního rozvoje. V zájmu věci bylo nezbytné přijmout konsenzus laskavé smířlivosti a ušlechtilosti. Vztyčeným kritickým prstem je tu Jindra Benetka (velmi příjemný Antonín Novotný), studentský hrdina, navzdory vší nepřízni uražené učitelské ješitnosti. Talentované národní mládí nemůže být již pro svou podstatu zatraceno. Prvním obranným zátarasem vzpurného mládí je Lejsal (velmi dobrý František Kreuzmann st.), třídní septimy, vyučující latině a němčině. On je bdělým dozorem osvědčeného řádu disciplíny a potlačování podvratného charakteru při samostatném uvažování. Hlavním cílem satirického úderu je ředitel reálného gymnázia (dobrý Theodor Pištěk), ochránce té důstojnosti a dostatečně prokazované úcty profesorskému sboru. Instituce nesmí nechat beztrestně žádné zpochybňování vlastní společenské váženosti stavu. Obrazem naděje je Bartoš (velmi příjemný Ladislav Boháč), mladý francouzštinář a též oblíbený, pokrokový středoškolský učitel. Systém vzdělávání vyhlíží lepší zítřky. Hlavní ženskou postavou je Božena Lachoutová (příjemná Marie Burešová), na gymnázium nově příchozí suplující profesorka. Mládí je tou nadějí v budoucí státní rozkvět civilizace. Satirou výrazně karikovanou postavou je Kolísko (vynikající Jaroslav Marvan), na studenty vždy akurátní profesor češtiny. Prasíla českého jazyka je bráněna i proti studentskému přesvědčení. K výrazným postavám studentů zde patří neznámou chuť romantické náklonnosti poprvé ochutnávající Máňa Hájková (příjemná Věra Gabrielová), na tresty zvyklý průšvihář septimy Áda Čuřil (skvělý Ladislav Pešek) a neoblíbený šplhoun a zapšklý žalobníček Ludvík Krhounek (pozoruhodný František Filipovský). K výraznějším postavám filmu patří také Ludvík Koďousek (zajímavý Václav Trégl), před běžnou realitou do čísel a grafů schovaný gymnaziální profesor matematiky. Tady dostává vzájemné smíření svou šanci. Z dalších rolí: moudrý a ušlechtilý profesor přírodopisu Gábrlík (František Smolík), Čuřilův věrný kumpán v nezbednostech Tonda Holous (R. A. Strejka), na tělesný projev dbalý profesor tělocviku Lusk (Čeněk Šlégl), vlastní důležitost náležitě zdůrazňující školník Mleziva (Gustav Hilmar), profesorovými rozpaky pobavený zemský školní inspektor Randa (František Roland), veselá Lejsalova manželka (Milada Smolíková), ctihodná manželka ředitele gymnázia Anna (Marta Májová), pro společnou profesorskou věc zaujatý profesor dějepisu Mykiska (Karel Postranecký). Jindrův chudobný otec a nezaměstnaný dělník Jindřich Benetka (Jaroslav Průcha), za shovívavost orodující matka kvintána Živného (Zdeňka Baldová), či intelektuální původce nepokojů, septimán a premiant Boukal (Jaroslav Palát). Škola základ života patří k nejpřehrávanějším kouskům filmových pásem pamětníků. Za svoji satirickou kritikou s potřebnou dávkou laskavého smíření si své místo zaslouží. Jásavá, rozkošně hravá a smířlivě laskavá to filmová satira! () (méně) (více)