Tři barvy: Červená

Kieslowski uzavrel svoju trilógiu a aj celé životné dielo veľmi reprezentatívnym filmom nesúcim odkaz jeho posolstva, aj keď pre mňa znova nie plnohodnotným. Krásny príbeh zo života, jemný a zároveň tvrdý. S príbehom takmer žiadnym a predsa nadchýnajúcim. Tak ako to vie len málo ľudí. 80%. (06.07.2008)

S polskou kinematografiou mam zle skusenosti od Kieslowskeho filmu Krotki film o milosci a Krotki film o zabijaniu. A tento film Trois Couleurs : rouge na tom nic nemeni. Hovno sa tam dohromady deje, len akysi starsi sudca /Jean Louis Trintignant/ odpocuva susedov a naramne sa na tom bavi. A postupne vyplavaju na povrch starcove tajomstva, ktore postupne zveri mladej slecne. A ja som sa nudil, herecke vykony su len priemerne, rezia je priemerna a dialogy su taktiez len priemerne. No nic, tymto na polsku kinematografiu definitivne seriem, lebo stoji za hovno. Jo, jo , stale tvrdim, ze je pravom na okraji filmarskeho diania a pravom je podcenovana. Aj nadalej ostanem verny kvalitnej europskej mimopolskej filmarskej produkcii. Z Talianov to su u mna Sergio Corbucci a jeho Pari et Dispari, Antonioni a jeho La Deserto Rosso, Steno, Fellini, Lamberto a Mario Bava. Z Francuzov Truffaut, jean Renoir, Claude Zidi, Granier-Deferre, popripade z dalsich europskych narodov filmy od velikanov ako Bergman, Tarkovskij a Michalkov. 50 % (04.11.2014)

Snímek Tři barvy: Červená jsem viděl, obzvláště vzhledem k poslednímu půlroku, po velmi významné filmové odmlce. Pravděpodobně je tak tím největším důvodem, proč se mi ze čtyř posledních počinů Krzysztofa Kieslowskiho ten jeho poslední líbil zdaleka nejvíce. Nenudil jsem se totiž tak, jakobych se byl býval nudil v případě nějakého předkrmu v podobě popcornového blockbusteru, který bych si dost možná neuváženě dal a dokázal jsem se soustředit jako nikdy. Navíc jsem se zrovna pohyboval v prostředí intelektuálními a složitými filmy nezasaženém, takže jsem se cítil opravdu důležitě, zvláště při narážkách ostatních: "Ty jsi to skutečně dokoukal? Tebe to jako fakt bavilo? Já jsem to teda nevydržela ani deset minut." Ve chvíli, kdy jsem Červenou sledoval, jsem zkrátka musel pomlaskávat spokojeností. Ovšem s několika denním odstupem si však marně vzpomínám na jakýkoliv detail v ní obsažený a jsem schopen vybavit si možná tak chlápka - šmíráka. (30.07.2006)

Červená je možno zhrnutie Kieslowského tvorby, podľa mňa je predovšetkým jej vrcholom. Na sklonku kariéry vie skúsený režisér presne, čo chce povedať a akou formou to chce povedať. Každý, kto chce mať poňatie o tom, čo je to kvalitný európsky art (nie je ho až tak veľa), by mal venovať čas dielam jedného z jeho najvýznamnejších predstaviteľov. DRUHÉ POZRETIE: Červená je vrcholom trilógie, ktorá kvalitatívne rastie a jej posledná časť je emocionálne, myšlienkovo, aj scenáristicky najsilnejšia. Navyše je Irene Jacob z troch v každom dieli predstavených herečiek najsympatickejšia a najkrajšia. K niektorým vyčerpávajúcim vysvetlujúcim komentárom ešte doplním, aby ste sa nenechali príliš zmiasť heslami sloboda, rovnosť a bratstvo, hlavným motívom trilógie je predsa láska! Trintignantova postava predstavuje symbolicky akéhosi boha na zemi, ktorý rozhoduje o osudoch ľudí ako sudca, neskôr sa stáva predĺženou rukou osudu, keď jeho náhodné rozhodnutia majú vplyv na osudy postáv vo filme, aby sa tak udalosti dostali do rovnováhy a pripravili nám na konci nádhernú katarziu. Je to človek, ktorý nás rovnako ako Boh všetkých sleduje (rozhlasový éter je "nadprirodzene" nehmatateľný) a vie o nás všetko. Zmätočná komunikácia dvoch filmových párov cez telefón divákovi naznačuje, že si nie sú súdené a akým smerom bude príbeh smerovať. Jedna z najčistejších stoviek, aké som udelil. (03.06.2012)

Kieslowského poslední film je hlavně o soucitu. Soucitu s ostatními lidmi. To je ukazováno na příběhu modelky, která má sice přítele, ale je osaměla. V kontrastu k ní, je soudce v penzi, jenž odposlouchává telefony sousedům. Film je zároveň je o lásce. Naplněné, nenaplněné či zklamané. Psychologicky skvělé propracovaný film. Zároveň plný symboliky a je jen na divákovi, co si z toho vezme. (11.05.2009)