Život je pes

Posuzujeme-li toto svěží dílko z pohledu doby jeho vzniku, jedná se o práci určitě nadprůměrnou a kultivovanou, která viditelně přesahuje standard svého času. To, co z ní vyčnívá ještě víc, je strhující živelná komika čerstvého Pražana Huga Haase, jehož dvojrole a její pojetí by sneslo plně i dnešní měřítka. Fabule i scénář jsou věrohodně propracovány a rámec krotké rodinné komedie-idyly prolamován ne jako výjimka, nýbrž jako osvědčené pravidlo. Fenomén Huga Haase nejen jako komika, ale i jako režiséra a scénáristy se zdá být nedoceňován. Jeho robustní, na reáliích vždy poučené a příkladně připravené herectví s celou řadou nezaměnitelných prvků v tomto díle stačilo jen naznačit své vrcholné možnosti. Stalo se tak ovšem způsobem, který bere dech i po desetiletích a nutí nás k neskrývanému obdivu. Začínající, ještě ne dvacetiletá Mandlová sice nic neposvětila, ale také nepokazila; budoucí klíčovou hvězdu národní kinematografie ovšem nebylo možné přehlédnout už tehdy. ŽIVOT vešel po právu již za života svých tvůců na piedestal zlatého pokladu české národní a stání kinematografie. (17.06.2008)

Až nedávno jsem si uvědomil, jak je tento snímek na svou dobu moderní. Martin Frič byl moderní režisér, o tom není pochyb. Ale Hugo Haas by se svým herectvím narozdíl např. od Františka Smolíka mohl hrát ještě dneska. A co tepve ty gagy ("Táhnout!") a dialogy ("Je zajímavé, jak rozličně působíte na mé dcery." "To bude počasím."), které napsal ve scénáři, vtipně bláznivém, ale zároveň na realistickém základě. Takových scénářů a Hugo Haasů by dnes bylo potřeba jako sůl. Jinak herci ve vedlejších rolích hrají na jedničku. Mandlová, Dvorský jako domácí, Kohout jako zákazník. Mými favority jsou však tradičně skvělý Theodor Pištěk a ženský komik Světla Svozilová. (26.12.2006)

„To sem jaktěživ neslyšel, aby člověk musel platit dluhy!“ Viktor to nemá jednoduché, místo nabídnuté práce se všude dozvídá, že má „táhnout“, o jeho tvorbu nikdo nestojí, a když si chce v zoufalosti pustit plyn, vypnou mu ho pro neplacení, no zkrátka smolař. Ale znamení předznamenávající štěstí mu dodají novou vzpruhu…Přijde mi to jako takový malý zázrak, že se zde podařilo vystavět docela zábavnou podívanou na tak neuvěřitelně chatrné a prostoduché zápletce. A to i navzdory tomu, že tu Haas nemá s výjimkou (zde spíš průměrného) Pištěka prakticky žádného lepšího komediálního nahrávače. Jenže hlavní protagonista se v tomto filmu překonává, svou dvojroli využívá (až ždímá), jak jen se jen dá, a nutno dodat, že je radost ho při tom pozorovat. Ať už při jeho mistrných „schizofrenních“ scénách, romantickém tokání (líbil se mi hlavně perfektní „dialog“ v kanceláři) či třeba vymlouvání se panu domácímu a nechtěné ctitelce. Hlavně kvůli výbornému Haasovi dávám ještě slabší 4*. „A do rána budete jako rybička!“ - „Já vím…na suchu, slečno.“ (24.11.2019)

Hugo Haas ve skvělé formě. Ve zdánlivé dvojroli mladého hudebníka a svého vlastního strýčka předvádí úžasný výkon; i bez maskování v obou rolích působí neuvěřitelně přesvědčivě, role krásně odlišuje a tak divákovi není zatěžko uvěřit, že mu to rodinka hudebního vydavatele zbaští i s navijákem. Hugo Haas je pro mě z prvorepublikových herců hlavních rolí ten nejlepší. Jeho uštěpačné poznámky jsou neuvěřitelně nadčasové, takže se jim zasměje i dnešní divák, protože jízlivost zkrátka a dobře neumírá. Navíc uměl hrát i vážnější role (holt správný komik), čímž si u mě vysluhuje i on sám plný počet. Do toho si připočtěte vynikajícího Theodora Pištěka, nádhernou Adinu Mandlovou (ačkoliv ani herecky se tady neztrácí) a až neuvěřitelně lehkou režii a máme tu plné hodnocení jak když střelí. (20.05.2011)

Prvorepubliková rodinná komédia v tom najlepšom svetle. Je to stále vtipné, nápadité, s výbornými dialógmi a hláškami a navyše tu vystupujú hneď dvaja moji obľúbenci danej doby. Hugo Haas tu v dvoj- až troj-role predvádza herecký koncert a Adina Mandlová vo svojej prvej významnej role sa rozžiaruje ako budúca herecká hviezda. A to iskrenie medzi nimi je parádne. (28.09.2021)