Dvojník

Zajímavá atmosféra, poněkud surrealistická vize jakési blízké budoucnosti nebo podivné současné alternativy, mírně přehnané, ale přece jen ten příběh je pojat poněkud nešťastně, divně, a navíc člověk po pár minutách nikoliv tuší, ale ví, kam směřuje. To mne u filmů vždy moc mrzí, když chybí něco překvapivého, něco, s čím divák nepočítá. Zde se dá počítat se vším, co vás napadne zhruba po osmi minutách filmu, a to se i stane. Jde to vlastně odnikud nikam a nic to nepřináší. Připomíná mi to české romány, co dostávají Magnesii Literu - zhouba, zmar, deprese. (31.07.2014)

"ztracený, sám, neviditelný.. jako bys skrze mě mohl prostrčit ruce", říká dvojník Simonovi. Zde by asi bylo vhodné odhlédnout do Dostojevského a věnovat se jen scénáristům. Simon je plachý, zajíkává se, reakce jiných i samého prostředí jsou pociťovány nepřátelsky (a možná i takové jsou). Přitom to má v hlavě nejen v pořádku, ale je neobyčejně inteligentní. No, a zde se musí přirozeně objevit dvojník, který pomůže. Pokud ovšem nepřekročí svoje pravomoce. Dvojník (nechejme ho beze jména) Simona nezdvojuje, ale půlí (štěpí mu mysl - schizo-fren). Opětovné spojení až po katastrofě, která je zároveň katarzí... Kafka s Orwellem si tu často podávají ruce. (15.07.2015)

Krásně natočeno, hodně intenzivní. A nemám nic proti tomu, když se filmař nebojí doslovnosti a poněkud zvýšené explicitnosti - nevidím na tom nic špatného. Možná že ke konci už se to stalo až příliš fyzickým, kde se mělo zůstat u nějakých těch alegorií. Jinak mi ale ten film ve své přetaženosti nevadil, naopak. I přesto, že to má v podstatě všechny vady Olivera Tatea, tentokrát mi tolik nevadily. 3 a 1/2 (09.04.2014)

Nemůžu se vyhnout srovnáním s Enemy, jde o podobnou hru s divákem, jen Dvojník je víc neuvěřitelný, Enemy se pořád drželo v mezi, kde všechno dávalo smysl, na to Dvojník z vysoka kašle a dělá si s postavou a s divákem co chce, je mu úplně jedno co dává smysl a co ne, vlastně jsem ten film totálně nepochopil, nebo pochopil, ale tolik věcí mi tam nedává smysl, že to je prostě nereálný, musím pak někde najít oficiální vyjádření režiséra, nebo najít jiné teorie. Pokud si Simon sám vytvořil Jamese ve své hlavě, proč ho všichni viděli? Proč bylo všechno tak reálný, všechny ty konverzace, hromada momentů, kde to prostě jen na halušky svést nejde, fakt ten film nepobírám, ale nebyl tam čas na nudu, dost mě to bavilo, sice se mi přeškvařila hlava, ale musím to vidět znova. Ale pořád si myslím, že Enemy je lepší film než Dvojník, co se obsazení i příběhu týče. (16.06.2014)

Mindfuck s perfektnou atmosférou. Od Ayoadea by som niečo podobné samozrejme čakal, aj nečakal. Nemyslel som že sa dostane k tomuto žánru, zato jeho rukopis je zrejmý, čo bohužiaľ vytvára slabé miesta a uberá priestor potrebnej depresii. Karikovanie. A neochota brať sa úplne vážne. Ale funguje to! Ps: Wasikovskú a Eisenberga mám stále radšej, snáď ich ešte spolu uvidíme .. (26.06.2014)