Na jezeře

Jo hele a to mi to někdo srovnával s True Detective... jó vlastně hoši z "čelistí" (radiowave). Hm... no tak to raději koukat na vidláka Harlesona a mudrujícího McCounaInterstellara. Máte tu seriál s absolutně necharismatickou hlavní hrdinkou "detektivkou"... co občas chrápe s místním vidlákem v lese na mechu a nechá se u toho natáčet na Nokii 3110 ;-) Problémem je, že hlavní hrdinku herecky a charismaticky zastiňuje otec postižené.... do toho dementní bláboly Holly Hunter (kterou jsem vůbec nemohl v tom sestřihu poznat) co stanuje v kontejnérech v nádherné přírodě NZ. Takže jako záběry z National Geographic tam jsou luxusní a tak bych to asi tak i bral... a to jsem se vůbec nesnažil brát v potaz genderově zabarvení celého příběhu... (01.02.2015)

Po dvou dílech rozporuplné pocity. Potenciál to má, ale vytáčejí mě buranské a tupé postavy, jak vystřižené z amerického jihu a detektivka bez špetky charismatu. Třetí díl rozhodne zda dokoukám, nebo zabalím (a identitu pachatele, na kterého mám horký tip si vyhledám jinak). Zabaleno, možná dokoukám v budoucnu, nebo v příštím životě. (17.04.2014)

místy zbytečně na efekt, navíc postava spirituální kněžky osvícené bleskem doslova NAVÍC (!) jen pro to aby do už tak tíživé problematiky zneužívaných dětí přibyli zneužívané ženy (!) tolik negativa, na druhou stranu ..hodně osobité, výtvarné cítění režisérky nabízí neskutečné obrazové kompozice, které dají zapomenout, že děj je přeci jenom dosti předvídatelný, oproti tolik srovnávanému true detective ale přehlednější, formálně čistší ..oblíbenost je přímo úměrná preferovaností zvoleného prostředí -u mě tak 50/50- ne dokonalý, i tak seriál, který má charisma ..pokud je peter jackson solí nového zélandu, je jane campion jeho kořením (26.08.2014)

Těžko rozhodnout, který ze dvou prakticky současně natáčených a identicky působících seriálů, tedy tohoto a True Detective, vychází jako lepší. A o tom, že jsou si k nerozeznání podobné, není nejmenších pochyb. Stejný kameraman je v záběrech znepokojivě krásné panenské přírody na první pohled znát asi nejvíce. Slabší kriminální případ jako rámec pro, co do atmosféry, bezkonkurenční výlet do vzdálených končin je achillovou patou obou, a stejně tak oba oplývají vynikajícími hereckými výkony hlavních aktérů a autentickým filozofováním. Kde však známější True Detective (vzhledem k autorovi logicky) vyniká ve zobrazení čistě mužského pohledu na život a smrt, autorka Top of the Lake zdejší do morku mrazivé, mlhavé a deštivé podnebí využívá přesně opačně, a co víc, dokáže celé to panoptikum postaviček kolem Ráje vykreslit mnohem uvěřitelněji a zároveň hlouběji. Za mě je to tedy - i přes zdejší absenci podobně vynikající ústřední dvojice, kterou má v rukávu první série konkurence - těsná výhra pro Nový Zéland. I kdyby to mělo být jen kvůli tomu, že právě toto pojetí aktuálně nemá obdoby. (25.04.2014)

Intuitivní genderová detektivka, na kterou je třeba se dívat jako na obří filmový projekt. Dělení na díly je hodně umělé a vzhledem ke struktuře, která se skutečně řídí spíš emocemi než rafinovaným narativním plánem, vlastně vytrhuje zbytečně z kontemplace. Nebál bych se hovořit o zemitém magickém realismu, o jakémsi Pikniku na Hanging Rock pro 21. století. Strhující charisma vyšinutých figur (patriarcha Matt, šedá matka-guru GJ), velmi osobní reflexe ženství, maskulinity, početí, smrti... jediné, co selhává, je dopředu odhadnutelná a doslovná pointa. Jenže síla TofL je v tom, co následuje po ní. Ve scéně utkané ze strhující novozélandské krajiny, ticha, větru a několika volně pohozených slov. Nezapomenutelný, krutý a stále více vtahující svět, který znovu odhaluje, jak hluboké jsou možnosti současných TV sérií. [90%] (05.05.2014)