Téměř chlap

Pětatřicátník Henrik se chová po většinu času jako zastydlej trapák střihnutej děsným hovadem a přitom na začátku příběhu je to docela sympaťák. Těhotná přítelkyně Tone ho má zřejmě hodně ráda, jinak si nedovedu vysvětlit, že pořádně vypění až v poslední třetině filmu. Tahle místy skoro perverzní tragikomedie o muži, který asi nikdy úplně nedospěje, mě chytla na první dobrou, a to nejenom díky naprosto dokonalému ztvárnění ústřední dvojice Henrikem Rafaelsenem a Janne Heltberg, ale i kvůli skvělé muzice. Zvolené písničky, se totiž parádně trefují do nálady jednotlivých scén. (27.04.2020)

(MFF KV 2012) norská pecka, oscilující na pomezí komedie a vztahového dramatu. hlavní hrdina je naprosto skvěle zahraný a jeho eskapády plynoucí z jeho nezodpovědnosti a nevyzrálosti, která se jaksi neslučuje s tím, co se od něj už tak nějak čeká s ohledem na věk, ženu, dům a blížícího se potomka, spolehlivě pobaví. a zároveň vzbudí to správné, co vzbudit mají. totiž, že ne pro každého je snadné vzdát se toho, co má rád a že místo pro kamarády, srandičky si člověk prostě uchovat chce. akorát se to musí sladit lepším způsobem, než se dařilo zde. každopádně, vynikající film a především scéna na autobusové zastávce je perfektní... (08.07.2012)

Někomu zkrátka to dospívání trvá delší dobu a někoho puberta nikdy nepustí. Pod tlakem rozčarované a naštvané těhotné přítelkyně nakonec svitla i Henrikovi naděje, že si uvědomí zodpovědnost, jež chtě nechtě má. Filmu dominuje výkon Henrika Rafaelsena, kterému zdatně sekunduje Janne Haarseth. Snímek uteče až překvapivě lehce a aniž poučuje, poučí. Čtyři hvězdičky. (01.07.2012)

Evropská filmová produkce neustále dokazuje, že se nám rozhodně vyplatí ji bedlivěji sledovat. Obzvláště její severská sekce v posledních letech vyprodukovala nespočet velice kvalitních snímků. Takže film Henrik vypadal velmi lákavě, speciálně i s návdavkem vítězství v hlavní soutěži na karlovarském filmovém festivalu. Bohužel Henrik nenaplňuje očekávání. Pojednává o dospělém člověku, který je tak nějak duší stále teenagerem (ne dítětem) a s tím jsou spojené problémy doma i v práci. Celkově ovšem velmi klidný film, nic podstatného se opravdu nestane a takhle nijaký závěr jsem už hodně dlouho neviděl. Opravdu nevím, čím by vás měl tento film nějak více zaujmout a popravdě ani čím nějak výrazněji naštvat. Od vítěze jednoho z předních evropských filmových festivalů bych čekal rozhodně víc. (08.01.2015)

Křehce pozitivní severská krize o nejistém skorotřicátníku jménem Henrik, jeho přítelkyni a obrovské nejistotě z toho, co je čeká. S tou má problémy hlavně hlavní hrdina, jež čím dál silněji vplouvá do vod nervozity a rostoucí agrese, hledá sebemenší únik od reality a hlavně skutečných pocitů. Henrik Rafaelsen si roli neskutečně užívá a jeho výkon, podpořený naopak chladně klidnou Janne Haarseth, dodává spolu s originálně hořce vyhroceným scénářem příběhu na opravdovosti a roztomile milé atmosféře, která k diváku doplouvá v poseldních minutách. Jen málokterý národ se dokáže poprat s happy endem bez trapných úsměvů a šťastných slziček právě tak bravurně jako Norové. (30.06.2012)