Sakra, kluku!

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - FORUM OF INDEPENDENTS - Fórum nezávislých (Oh Boy / OH BOY / Sakra, kluku!) - Pro mne asi ten pomyslný vrchol letošního festivalu. Film o kontrovérzním rozmazlenci, který najednou o vše přišel a potuluje se od nikud nikam má své strašné kouzlo a úžasná černobílá kamera, která vyjadřuje černobílé Nikiho pocity to jen dokresluje... - 3. 7. 2012 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary - 4. místo - 95% (15.07.2012)

Tak to byl snímek, který se nejen strefil zrovna do mojí nálady, ale navíc se mně líbil svým zpracováním v černobílém provedení, které skvěle dotvořilo atmosféru Nikova bezútěšného života a originálním scénářem. Jako komedie mně to až tak moc neoslovilo i když tady byla jasně patrná snaha vložit trochu komediálních prvků do postav, které se s Nikem během dne setkaly, ale které ho rozhodně nepovzbudily ke smysluplnějšímu životu. Bylo vidět, že si s každým momentem do detailů pohráli, každé setkání s nějakou postavou, ať šlo o souseda, babičku Marcela, atd., bylo jasně ohraničené a mělo své dané místo v Nikově dni. A asi jako ostatní uživatelé i já jsem čekala, kdy už konečně Niko to kafe dostane. Na režijní debut výborné a já se jen ptám, sakra kluku, co s tebou bude dál..........jo a hudba, ač by se mohlo zdát, že sem nepatří, tak to byl moc povedený tah. (12.07.2015)

Jak popsat veškeré svoje pocity? Jak nevynechat jediný detail? Nevím, pokusím se, ale půjde mi to těžko. Asi tak těžko, jako život v podání našeho hlavního hrdiny. Zdánlivě má vše, co by mohl mít, přesto neví, tápe a hledá nějaký smysl, či impuls. Zdánlivě obklopen mnoha lidmi a přesto tak sám…. K tomu naprosto perfektní černobílé provedení, které tuhle nenápadnou nádheru ještě bez chyby vykreslí a dodá ten správný punc…. Zkus se postavit na vlastní nohy a jednou udělat taky něco sám. Já osobně Ti věřím, chce to jen odhodlání a trpělivost, ale určitě to vyjde. Jediná věc, kterou pro Tebe můžu udělat, je to, že neudělám nic. (17.08.2014)

Nemůžu asi začít jinak než SPOILEREM. Celý film sledujeme pachtění a přežívání losera, který není schopný něco dotáhnout do konce, nebo alespon vyjít se svou rodinou a lidmi kolem sebe. A já pořád čekal, že přijde moment, který ho změní, a my se dočkáme happy endu. Ale to se nestane. A pak je tedy otázkou, jaký měl film smysl, nebo jestli mělo jít jen o jakousi melancholickou jednohubku. P.S. ale zajímala by mě nějaká potitulková scéna, třeba po 2 letech, jestli by skončil jako bezdomovec na ulici. (09.07.2017)

Přesně moje krevní skupina. Hlavní postava, která se potácí na prahu dospělosti od ničeho k ničemu, přestože ví, že by měl se sebou něco dělat. Formálně blízké Woodymu Allenovi (jazzový soundtrack, pěkná černobílá kamera) a Jimu Jarmuschovi (epizodkovitý styl vyprávění, vedlejší postavy, kafe!) a tématem nerozhodnosti má zas blízko k mému oblíbenci Noahu Baumbachovi (Greenberg) a už teď je jasné, že tenhle kousek by se měl podávat jako dvojfilm s jeho blížící se Frances Ha. Komedie to není vůbec, spíš introvertní melancholická projížďka Berlínem. P.S. Film, ve kterém Roman Hubník vstřelí gól za Herthu Berlín jako třešnička na dortu. (28.10.2013)