Sakra, kluku!

Přesně moje krevní skupina. Hlavní postava, která se potácí na prahu dospělosti od ničeho k ničemu, přestože ví, že by měl se sebou něco dělat. Formálně blízké Woodymu Allenovi (jazzový soundtrack, pěkná černobílá kamera) a Jimu Jarmuschovi (epizodkovitý styl vyprávění, vedlejší postavy, kafe!) a tématem nerozhodnosti má zas blízko k mému oblíbenci Noahu Baumbachovi (Greenberg) a už teď je jasné, že tenhle kousek by se měl podávat jako dvojfilm s jeho blížící se Frances Ha. Komedie to není vůbec, spíš introvertní melancholická projížďka Berlínem. P.S. Film, ve kterém Roman Hubník vstřelí gól za Herthu Berlín jako třešnička na dortu. (28.10.2013)

Osamelý vlk Niko už 2 roky nechodí do školy. Otec mu mesačne posiela 1000 eur a on celý ten čas "premýšľa"... Nestáva sa často, aby film bez nejakého výraznejšieho deja dokázal diváka upútať. Tu sa to podarilo, pretože film má dva výrazné tromfy. Prvý je herec Tomi Schilling a druhým silná atmosféra filmu, často podmazaná džezovou hudbou či piánom. Zámerne zvolený čiernobiely formát filmu svedčí, občas vystrelí dobrý vtip a aj dialógy zo života mi mali čo povedať. Asi najviac však dialóg s otcom a záverečná debata so starcom v bare. "Museli sme v triede zdraviť Heil Hitler!, robili sme to , čo všetci ostatní. Alebo máš iný názor?"---"No z dnešného pohľadu..."----"Eééj chlapče, vtedy dnešný pohľad neexistoval..." Tomi Schilling už neraz dokázal, že je skvelý herec, naposledy v Unsere mutter... Je síce malý vzrastom, ale veľký hereckým talentom. TOM SCHILLING - NEMECKÝ AL PACINO! 80%. (19.10.2014)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - FORUM OF INDEPENDENTS - Fórum nezávislých (Oh Boy / OH BOY / Sakra, kluku!) - Pro mne asi ten pomyslný vrchol letošního festivalu. Film o kontrovérzním rozmazlenci, který najednou o vše přišel a potuluje se od nikud nikam má své strašné kouzlo a úžasná černobílá kamera, která vyjadřuje černobílé Nikiho pocity to jen dokresluje... - 3. 7. 2012 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary - 4. místo - 95% (15.07.2012)

[SFF 2013, Sydney] "Outsider" podľa Gerstera a zeitgeist moderného Berlína, sviežo a pritom stále staromódne. Rozháraný epizodický rámec vypĺňa úderne vedený alegorický humor, trefne ľahostajná mimika hlavného predstaviteľa a všade prestupujúca melanchólia. Film tematicky komplexnejší než by sa na prvý pohľad mohlo zdať (holokaust, byrokracia, hipsterdom, syndróm "nekonečného" dospievania) a technicky zvládnutejší než väčšina veľkohubej konkurencie. Kafkovsky absurdné, smutne pravdivé a sakramentsky zábavné... (12.06.2013)

U současných filmů natočených černobílé bývám ostražitá, jestli to dává smysl nebo se režisér rozhodl jen manýristicky využít černobílé vidění, aby to vypadalo umělecky. Tady má, myslím, černobílá kamera důvod. Je odrazem hlavního hrdiny, který je taky takový šedý, bezvýchodný, neví, co se sebou, neví, jak dál – občas mi připomněl hrdiny některých filmů ze 60. let. Dostává se do různých, někdy absurdních situací, do kterých se vůbec dostat nechtěl. Je pasivní obětí, vždy ho někdo do něčeho natlačí a jemu je to nepříjemné. Chtěl by být někde úplně jinde. Problém je, že vůbec neví, kde. Beru to jako portrét mladíka, který je na rozcestí – pokud to budeme brát optimisticky, a tak má před sebou další cesty, po kterých se teprve vydá. Když se na film budeme dívat pesimisticky, tak už rezignoval, a protože neprojevuje žádnou snahu, tak se už ani nikam dál než do bezvýchodnosti nedostane. (21.11.2017)