Křidýlko nebo stehýnko

Je mi ľúto, ale filmy s Louisom de Funesom sú už dávno po dátume odporúčanej spotreby. Jeho humor rýchlo podlieha skaze. Nikdy som jeho cholerický humor neobľuboval, ale v minulosti to nebola až taká prekážka, pretože konkurencia bola mizerná. Ľudia sa dobre bavili a tam, kde kedysi bol častý smiech sú dnes iba občasné súcitné úsmevy. Jedinou aktuálnou devízou filmov s Funesom je dabing Františka Filipovského. Na ňom však Zidi ani Funes nemajú žiadnu zásluhu. (12.09.2020)

Krásné barvy, dobrá konzistence, jen Funès pořád plave na hladině. Pochází ze západu, nejspíše z Francie a je již poněkud archivní, přibližně 1976, to byl velmi dobrý ročník. Jemný začátek se výborně doplňuje s lehkou zápletkou uprostřed a na konci na vaše chuťové pohárky čeká lahodná ústřicová chuť s lehkým kovovým dochucením. Film jako dobré víno. (06.07.2009)

Začnu někde jinde. V roce 1973 Louis de Funés a Gérard Oury natočili nejúspěšnější film svých kariér - Dobrodružství rabína Jákoba, kde zobrazili problém vztahů mezi Židy a Araby. Po ohromném úspěchu se rozhodli jít ještě dál. Chtěli natočit jakéhosi nového Diktátora, film s názvem Krokodýl. Pro Louise de Funése to měl být dost fyzicky náročný výkon: měl řídit tank, potápět se do mrazivé řeky, přežít několik atentátů, prostě role svým způsobem spíš "belmondovská". Proto odložil natáčení nového Četníka, po dlouhých letech skončil vystupování ve hře Oskar, odřekl vystupování v Moliérově Zdravém nemocném a odmítl film Claudea Zidiho Merci Patron, ve kterém se měl setkat s autory stejnojmenné písně, populárními Les Charlots. Jenže pak Louise potkal infarkt a s náročným Krokodýlem se musel rozloučit. Claude Zidi mu nabídl další scénář, Křidýlko nebo stehýnko, a to už souhlasil i kvůli tomu, že jeho mladším partnerem měl být Pierre Richard, kterého Louis obdivoval. Richard ovšem točil Hračku a tak nemohl. Louis si tedy náhradu vybral sám - Coluche, milovníka recese (chtěl například kandidovat na prezidenta Francie), který tehdy ještě neměl moc filmových zkušeností. Vzniklo však mezi nimi velké přátelství a Funés si začal dělat legraci i ze svého infarktu. Výsledkem všeho je poslední film Louise de Funése s plným nárokem na 5*. (21.01.2007)

Mimořádně vydařený Funesův film, nadaný scénářem i režií Clauda Zidiho. Je to opravdu komedie o ztřeštěném, ale poctivém podnikatelství, které sice zaslouží nejeden sarkastický štulec, ale současně hájí kvalitu, tradici a francouzský esprit. Tento komik patří k Francii stejně jako Girardotová, Noiret, Joberová, Mauroix, Gabin, Belmondo, Delon. Starý, dobrý zlatý věk francouzského a evropského filmu, u nějž tak trochu uměním byla i lehká Múza. (28.07.2023)

Velmi příjemná komedie, která s nadhledem kritizuje možnosti továrního kulinářského umění a úpadek pravého kulinářství v tak slavné francouzské gastronomii. Charles Duchemin (skvělý Louis de Funés) je ochráncem tradiční a vynikající francouzské gastronomie, které dává hvězdičky podle kvality a nebojí se neotřele kritizovat veškeré nedostatky. Jeho protivníkem je Jacques Tricatel (dobrý Julien Guiomar), který kupuje restaurace na úrovni a zásobuje je svým nepoživačným továrním proviantem, kde vše chutná stejně, jen to má jiný obal a formu. Gérard Duchemin (dobrý Coluche), syn Charlese Duchemina, je veden k pokračování rodinné tradice, ale jeho srdce náleží spíše cirkusu. Ale díky nové mladé sekretářce Margaritě (půvabná Ann Zacharias) stále pokračuje ve spolupráci se svým otcem. Z dalších zajímavých postav: šofér Henry (Raymond Bussiéres), stálý společník Charlese Duchemina na cestách, falešný instalatér (Yves Afonso), který se snaží získat podklady pro novou knihu Duchemina, a úlisný spolupracovník Tricatela Lambert (Daniel Langlet), který pro svého šéfa neváhá udělat vše. Zábavné, rozverné, miloučké. (25.02.2011)