Grand restaurant pana Septima

Funes sa chopil scenára, dokonca vyberal hercov, počas nakrúcania si vymýšľal gagy za pochodu a hercov aj sám dirigoval. Takže je to v podstate celý film len jeho a preto to nemohlo zle dopadnúť. Bol totiž v top forme. Slávna scéna s Hitlerom bude rozosmievať už navždy a je nezabudnuteľná. (26.09.2023)

Snad nezkušenost režiséra či měsíc v úplňku, způsobila že má film dvě nesourodé části. Automobilová honička v Alpách následuje po první polovině odehrávající se v restauraci, kde Fufu předvádí svá parádní čísla. Vrcholem je recept na bramborové suflé, to je snad nejlepší parodická komediální scéna co kdy byla natočena a celé to graduje tanečním číslem začínajícím jako nenápadný balet s talíři a končící jako divoký kozácký tanec. Funes se podílel na scénáři a pravděpodobně i na režii a postavil si latˇku v první části tak vysoko, že v té druhé už nebylo možné ji překonat ani udržet, takže nakonec nezbylo nic jiného, než že filmaři museli v druhé části tuto latˇku podlézt. Výsledek: první půlka filmu geniální a druhou prostě dokoukáte, poněvadž špatná není. 90%. (24.10.2020)

První polovina na mě zapůsobila velmi dobře, šéf je v podstatě diktátor, kontrola zaměstnanců v převleku parádní, no a samozřejmě Louis de Funès dává průchod svému temperamentu a jeho cholerické výbuchy jsou k popukání.. Bohužel druhá půlka je mýma očima úplně někde jinde, celé se to překlopilo do zasněžených hor a mě to moc nebavilo, hledání pana prezidenta mě za srdce nevzalo.. (04.12.2023)

„Jseš hospodskej šizuňk!" Filmy s Funésem baví i po letech, pro českého diváka je přidanou hodnotou i bravurní dabing. První část je plná klasických eskapád, kde kromě hitlerovského projevu pobaví i taneční kreace nebo nácvik s lítacími dveřmi. Ale přeci jen, od únosu prezidenta je film, alespoň pro mne, zábavnější. Bondovská honička v horách, auto na střeše se zabijáky v patách a vrtulník, co vše pečlivě monitoruje. Po letech jsem jednu hvězdu k původnímu hodnocení přidal. „Jedu za maminkou. Je jí devadesát a je takhle malinkatá..." „To už neporoste." (03.08.2021)

Funès si střihl dalšího panovačného diktátora, tentokrát vládnoucího vyhlášené restauraci. Že jde o povahový rys nadmíru uvědomělý film reflektuje opravdu zábavnou hrou stínů. "Ein kilo Kartoffeln," nebo snad: "Ein Volk, Herr Müller?" Panu Septimovi ovšem není dáno jen panovat, pan Septim dobře zná své místečko ve společnosti - ví před kým se ponižovat a nad koho se povyšovat (Óóoo, pane ministře. --- To je pan sekretář. --- Ooo, pane sekretáři. ---- To je pan podsekretář. ---- Nojo, pfff.). Řízením osudu však je ze svých jistot osob vyšších a nižších vytržen, z komandujícího se stává komandovaným a jí svůj vlastní chlebíček. +++++ Několik vtipů a pár inteligentních replik by tuhle lidovou taškařici vytáhlo nad průměr, kdyby ji zase špatně sešitý scénář dvou půlek netlačil zpět. Vždyť krom pana Septima nemají obě půle skoro žádnou společnou postavu. Ta první nemá děj, jen charakterizuje Septima a té druhé se zase dostává mnohem méně šarmu. (10.11.2014)