Zmizení Eleanor Rigby: On

Předně musím poděkovat plzeňskému Filmovému klubu, že promítl Jeho a Ji v jeden večer hned po sobě. Být mezi filmy nějaký větší rozestup, asi bych je nehodnotil tak, jak hodnotím. Zmizení Eleanor Rigbyové je perfektně propracované romantické drama s velmi uvěřitelnými výkony, působivě tichou atmosférou a poměrně nečekaně se vyvíjejícím příběhem, který si s odhalováním různých důležitých věcí sice dává na čas, ale nevleče se a nenudí.____První film On je opravdu působivý pohled do nitra mladého muže, jenž se vyrovnává s tím, co přišlo, a i když ví, co chce, netuší, jestli a jak se mu to podaří. James McAvoy ho hraje skvěle a v Jessice Chastain, jež chladně působí jen dokud se neusměje, má skvělou partnerku. Senzační je ovšem i Ciarán Hinds v roli jeho světáckého otce, jemuž se ustavičně nedaří pronášet moudra, a také personál Conorovy restaurace je velmi sympatická sebranka. Veselý příběh to není, ale je plný naděje. (22.09.2015)

Komentuji oba filmy (pohledy) najednou, myslím si, že je důležité vidět oba dva pohledy. Nejdříve jsem viděl "jeho" pohled a přišel mi takový logický, vcelku jasný a ji jsem z tohoto pohledu moc nechápal, stejně jako on. Poté jsem viděl "její" pohled a nejen na to, že jsem došel k pochopení, dokonce se mi její jednání zamlouvalo víc... (Otevřeně přiznávala, že hledá sama sebe - základ. Ona nepodlehla chtíči atd.) Rozhodně zajímavý experiment, kdy vidíme stejný děj, i vzájemné rozhovory, z pohledu dvou různých osob, takže vlastně nevíme, jak to bylo doopravdy... Pokud tedy bude existovat verze "Oni," už teď se na ní těším... Důležité ale je, že se režisérovi podařilo natočit snímek o sympatickém manželském páru řešícím náročnou životní situaci po závažném rodinném problému, o němž se nedozvíme nic jiného, než že existuje. Povedlo se. Děkuji :-) (09.12.2014)

Díky skvělému výběru charismatických herců se tvůrcům podařilo, že z páru chce on koukat hlavně na její verzi "příběhu", a ona zase na tu jeho. Osobně sice netuším, kdy uvidím JI, ON mě ale příjemně překvapil svým papírem nešustícím chováním. Uvítal bych nicméně více hudby a klidně i celkové sledování delšího časového úseku při zachování stejné stopáže. Je navíc velmi příjemné, že ON funguje jako zcela samostatný snímek, a kdyby v kině momentálně neřádila Batmanova manželská očista a v bedně McNultyho otáčení se za prdýlkama, šel bych o hvězdu výš. P.S. Co furt sakra všichni mají s těma botama v posteli? Hrůza. (30.10.2014)

Když se v jednom filmu v hlavních rolích sejdou dva z mých nejoblíbenějších herců (Jessica Chastain a James McAvoy) a ve vedlejších rolích je doplní další vynikající herci (Ciarán Hinds, William Hurt, Viola Davis, Isabelle Huppert) je zaděláno na perfektní zážitek. Tím spíše, když se jedná o tak zajímavý projekt, jako je pohled na jednu nelehkou životní etapu očima obou zúčastněných aktérů, očima dvou rozdílných pohlaví. Vzhledem k tomu, že jsem ve Světozoru viděl oba díly ihned po sobě, mám sklon komentovat to jako celek. Tak to totiž jedině dává smysl. Samostatně sice filmy také mohou stát, ale klesá tím jejich působivost. On se se ztrátou vyrovná po svém, dusí to v sobě, změní ho to, ale odmítá, že by to mělo zásadně změnit vztah, v tomto ohledu má na rozdíl od jeho partnerky jasno. V zoufalé bezmoci a bezradnosti přichází postupně o všechno a hledá pomoc u svého otce (skvělý Ciarán Hinds). Scénáristický skvost s kvalitní režií a výbornými herci, který se mi dokonale trefil do nálady. (30.12.2014)

Tak prve jsem viděl JEHO pohled, ten JEJÍ mě teprve čeká, ale jestli to bude na stejné brdo, tak mě asi šlehne. Ničím mě to nedostalo, nestáhlo, neuchopilo a nedrželo v bdělém stavu. Myslete si, co chcete, ale zvrat/pointa ohledně ztráty dítěte a následném rozpadu vztahu mi přišel hrozně moc laciný a prvoplánový. Ale to bych ještě vydýchal, kdyby to nebyl vyplněno takovým množstvím filozofických plků, žvástů a mouder z huby syna i jeho otce, přičemž to byla povětšinou jen prázdná slova, aby "řeč nestála", ale ab to zároveň znělo moudře, oduševněle a mentorsky. Dokoukal jsem to v podstatě jen proto, protože jsem stále čekal, KDY se konečně něco začne nějak dít, a nevěřil jsem, že TOHLE je to ono, o čem se ještě nedávno mluvilo. Jediným plusem mi /prozatím) zůstává samotný nápad natočit jeden příběh rozdělený do dvou filmů vždy z pohledu jednoho z ústřední dvojice. Popravdě, raději bych asi viděl třetí část filmu, sestřih z pohledu té akvarijní vyhládlé rybičky - po vstřebání JEHO pohledu by to totiž nemohlo být nudnější, mělo být to mnohem méně jakýchkoliv plků a netrvalo by to 89 minut. (09.02.2015)