Už teď mi chybíš

Ti, kteří se se v životě nesetkali v rodinném kruhu s obdobnou hrůzou, kterou ať již překonali či ne, budou ve skupině, která poselství tohoto filmu tolik neocení nebo dokonce ani zcela nepochopí. Povedeně vykreslená cesta souboje silné ambiciózní ženy s nespravedlností osudu se vyvedla charismatické Toni Collette neuvěřitelně zručně, suprová Drew i pan Cooper po jejím boku jen dotvářeli celkový úžas tohoto filmu. Ovšem téma nesnadného boje s rakovinou, do kterého se správná osobnost snaží vtáhnout i spoustu pozitivního myšlení i ve chvíli, kdy si je vědoma, že už tikají její poslední hodiny, nám bylo podáno více než hodněkrát, a tak jsem se zde nedočkal nijak výjimečného díla, které by mě úplně odzbrojilo. Nepřízeň osudu, vůči které se nelze bránit, hlavně třeba v případě svinstva jménem rakovina, už z osobních důvodů nesnáším a kdybych tu moc měl, angažoval bych se do jejího absolutního vymýcení. Miss You Already je drama, které hezky zahrálo na city, popohnalo pár slz na okraj, ale nestalo se dokonalým. (11.11.2017)

Spoilery! Toni Collette je chuděrka neuvěřitelně ošklivá a já ji její roli sex bomby absolutně nedokázal uvěřit. Její rakovinné proměny poté vyznívaly do prázdna, ba dokonce v samotném závěru svého tažení vypadala paradoxně nejlépe. Kromě toho mi vůbec nesedlo, jak je scénář napsán. Je to takové zvládání rakoviny v americkém stylu. Navíc postava Milly byla napsána tak anti sympatickým a rušivým dojmem, že mi po celou stopáž lezla nesnesitelně na nervy a nedokázal jsem se tolik zakoukat do děje. Rádoby komediální část nefunguje vůbec a nejlepší z celého filmu je bez debat dramatická závěrečná půlhodinka, což byla jediná část, která mě zaujala a probudila ve mně nějaké emoce. [35 %] (30.12.2022)

u těhle filmů je dopředu jasné o čem budou,jak dopadnou a že budou smutné.Pak je otázka,jak se toho chopí tvůrci,zda půjde o poctivého dojiče emocí jako třeba My sisters keeper,nebo o prvoplánovou záležitost.Tohle je spíš ten druhý případ a jakkoliv se na plátně děly smutné věci,které asi těžko pochopí někdo kdo si tím neprošel,mě osobně ten film spíš vadil,než by mě dojímal a to je u podobného druhu filmu docela špatně.Za celou dobu jsem se nedokázal sžít s postavami a jejich osud mě tak ve finále nedojmul ani nijak extrémně nezasáhl.škoda...chtěl sem se nechat dojmout...40% (03.07.2017)

Zaprvé, ten obsah psal nejspíš někdo kdo viděl jenom upoutávku. Zadruhé, ten film je slátanina prvoplánových dojákových scén a žánrových klišé, které v samotném závěru dotáhnou do naprosté absurdity aby z diváka vydojili poslední zbytek emocí. Zatřetí, lituju, že jsem si ho pustil a příště se raději kouknu třeba na Klepání na nebeskou bránu. (10.08.2016)

Fňuk filmů o smrtelných a smrtících diagnózách jsou mraky, tenhle je ale jiný. Nemocná je nejen akutně nesympatická, ale navíc ukazuje, že příznakem každé vážnější nemoci je zvýšená hladina sobectví. Ať jde o ženu s rakovinou nebo muže s rýmou, každý nemocný myslí na sebe, na sebe a pak až na sebe. A čím je mu hůř, tím víc omezuje už tak omezený prostor, kam zahnal všechny své blízké, až nakonec vše zaplaví Mé nemocné já. Výjimky existují, samozřejmě, stejně jako existují víly a vlkodlaci (tzv. pravděpodobnost „prý“). Milly je navíc taková ta přátelská mihule, kolem které jen tak proplujete a ona se na vás přisaje a odsaje, až když z vás zbude jen ohlodaná kostra. No a Jess je ke své smůle rybka k nakousnutí. Oběma přihrávají dva mořští slimáci, horší exemplář je klučina Kit, který patří k Milly a Jessin Jago Bago Mago (nebo jak). Ani blízcí nemocných to nemají lehké, když nemoc ignorují, pacient je lítostivý a nevrlý, když ji dramatizují, je lítostivý a nevrlý. Tady je střední cesta opravdu zlatá. Pro obě strany. (13.03.2017)