Oskar

Situační komedie ,která je postavená na jednom herci a to Louis de Funesovi ,který se dozvídá od svého zaměstnance ,že ho okradl o 64 milionů a ,že je milencem jeho dcery ,ale jak se ukáže ta se za jeho dceru jenom vydává ,jenže ono je to stejně jedno , všechno se to tak různě zamotá ,až z toho bude te mít hlavu kolem. Do toho je tu několik nápadníků pro jeho pravou dceru a několik kufříků (přesně 3) a v jednom jsou šperky za 64 milionů , ve druhém ta samá částka ,ale v hotovosti a ve třetím jsou věci služky ,která odchází a zbytek už je asi každému jasný co se bude dít. Abych řekl pravdu někdy už mě štvalo jak se pořád zamotávalo. Ale co si budem nalhávat asi většina se u toho velice dobře bavila. (14.08.2008)

"Bertrande, pokaždé,když Vás vidím, kladu si otázku, zdali jste normální!" Podle mě nejlepší Funésův film. Když jsem byla malá, dávali - nechápu proč - film s hvězdičkou. Otec mě poslal spát, ale já jsem se vzbouřila. Tak mě převezl, mohla jsem zůstat, ale musela jsem koukat do zdi. Naši se tak chechtali, že jsem se chtěla otočit, jestli se nedáví a neumírají v křečích. Ale otce jsem se bála a taky jsem byla naštvaná, takže jsem se neotočila. O pár let později, ačkoliv jsem ten film viděla v němčině na ORF, jsem se málem udávila taky, a to při té scéně, kdy se pan Barnier zblázní. Ale ne při pohledu na Funése, nýbrž na tupě zírajícího maséra. Všichni jsou tam povedení, i můj oblíbený mistr vedlejších rolí Paul Preboist a samozřejmě Claude Gensac. Konečně mám film na DVD, může na někoho koukat i ve francouzštině (s titulky, tak dobrá zase nejsem) a hlavně kdy chci. Kdyby film natočili později, určitě by tam hrál i můj milovaný Michel Galabru, to se vsadím. Oskara jsem ještě viděla na ORF jako divadelní hru a řehtala jsem se taky a kdyby někoho napadlo dávat ho u nás v divadle, jako se nebojí dávat třeba Blbce k večeři, určitě by to byl trhák. (25.02.2010)

MŮJ KUFŘÍK. Ve skutečnosti tato velká kufříkovská story pochází původně z divadla a to  už z konce padesatých letech, kdy s ni Louis de Funés (ještě před dobou své největší slávy) na divadelních prknech slavil svůj  první  velký úspěch. V době jeho největší popularity na dávný úspěch navázal obnovenou premiérou a reprízami na začátku 70.let a v 60.letech tímto filmovým zpracováním. Jak moc je převedení divadelní hry na filmové plátno režisérem Edoardem Molinarem  invečně zpracované moc posoudit neumím. Divadelní original jsem až na krátké kolující náhravky na YT nikdy neviděl a dneska už ani nikdy neuvidím. Takhle mám k dispozici jen toto filmové zpracování. Úvodní půlhodinka plná rozvinutých dialogů mezi Louisem de Funésem a Claudem Richem je možná trochu zdlouhavá, ale i tak mají ty rozhovory mezi oběma herci různé generace svoje kouzlo.  A z nenápadného začátku  se s přibývající záměnami, informaceni a postavami rozjede velká jízda, která graduje až do samotného finále.  Ale i přesto se vtom pozorný divák snad neztratí  a vtip s záměnou kufříků je opakován jen rozumně tříkrát ve fazích překvapení, opakování průsvihu, pointa, takže nezačne být trapný.  Co se týče Louise de Funése, někdo může namítat, že je všude stejný. I já jsem měl někdy sklony se v jeho herectví šťourat a považovat jej občas za rutinní. Ale na druhou stranu mě i  tady (a možná hlavně tady) fascinuje, jak ve své typické roli podává neuvěřitelně energický výkon  s vynikajcí pohybovou a mimickou stránkou...A když za doprovodu rozsáhlé gestikulace a tance vyzívá svého maséra, ať otevře kufrík načež pak lítá po domě a vykřikuje,  že je blázen, tak to je prostě geniální a milovník bláznivého humoru musí mít z takového čísla radost.  Co teprve jeho legendární pantonimické zhroucení...za němého úžaslého sledování maséra, dcery a manželky. Nejen tady  je vidět, že film nestojí jen na rtuťovitém Funésovi. Všechny další významnější jsou perfektně napsané a sehrané karikatury. Dobrosrdečný masér trpící na nervy, oplývající opravdu početnou svalovinou, ale omezenou mozkovinou  v podání Mario Davida, vykutálený podvodníček vědátorského typu v podání Claude Richa, pohledná, ale poněkud na nervyjdoucí vzdorující dcera, natvrdlá manželka v podání Claude Gensac a samozřejmě vždycky vděčný přičmrnádač Paul Préboist jako sluha. To všechno jsou skvělé figurky, které s Funésem vytváří skvělou souhru a bez nich by to nebylo ono. Myslím si, že je Oskar skvělý případ staré dobré francouzské komedie, navíc komorního salónního typu. Zamrzí snad jen, že nikdy neuvidím excelovat Funése a Davida v divadelní verzi. (06.08.2021)

Slavná francouzská divadelní hra Clauda Magniera, se kterou Louis slavil velké úspěchy na divadle a později i ve filmu (v divadle si s ním později zahrál i jeho syn - Olivier). Pro mě jako pro milovnici jeho komiky je Oskar skvělou podívanou, Louis je tu úplná komická střela!! Claude Rich je v roli Christiana prostě roztomilý a je tu opět Louisův komediální ansámbl, zahrnující Claude Gensac, Paula Preboista nebo Maria Davida v roli maséra. ''Kufříček, kde mám svůj kufříček!!''...''Oskar ukradl diamanty služce, která jela na severní pól, protože měl mít dítě ve vašem kufříku!!'' :) http://www.youtube.com/watch?v=fYEyIoJ37s0 (11.05.2011)

Pro tuhle svižnou komedii mám slabost. Hlavně díky dialogům, létají ze všech stran, narážejí do sebe, splétají se, provokují se ve slovech, předbíhají se a vykreslují celkový pocit spokojenosti z podávané zábavy. Tomuto souboru písmen, gest, emocí a rozporuplných situací vládne ďábelský driblér. K ruce má 2 ženy, 2 dcery, 3 nápadníky a 2 sloužící. Spirála událostí se roztáčí stále rychlejším a zběsilejším tempem. Až do úplného zhroucení a soucitného porozumění. Vladařem je Bertrand Barnier (skvělý Louis de Funès), bohatý muž. Nemíní schytávat škodolibé rány osudu bez boje. Žongluje s neuvěřitelnou bravurností, spřádá nitky spikleneckých myšlenek důkladně. Aby schytal další a další ránu. Z jeho poddaných: bezpáteřní účetní, bravurní zloděj a nadšený nápadník Christian Martin (zajímavý Claude Rich), prostý kynezioterapeut a donucený nápadník Philippe Dubois (dobrý Mario David). za každé situace flexibilní manželka Germaine (elegantní Claude Gensac), rozmazlená dcerka Colette (půvabná Agathe Natanson), bezděčná kleptomanka, služka i baronka Bernadette (šarmantní Dominique Page). Skupinu doplňují zmatený sluha Charles (Paul Préboist), pravá i nepravá dcera Jacqueline (Sylvia Saurel), utíkající a vracející se nápadník Oscar (Roger Van Hool), a služka, matka i milenka Charlotte (Germaine Delbat). Co více si přát, než zábavu, která vře, bublá a křičí. Svíjí se v koutě a kope kolem sebe vodopád vět, přináší kufříky, dává naději a bere iluze. (30.12.2014)