České století

1. díl: Po formální stránce první díl kvalitní. Problém je ale v tom, že tohle téma (Masaryk+vznik republiky) je samo o sobě téma na bezmála 8 dílů. Proto přeskok z roku 1916 až do listopadu 1918 vlastně vynechává ty nejvýznamnější úspěchy, tedy chybí pobyt v Rusku a budování legií, což byl jeden z klíčových prvků pro uznání republiky. Když se mluví o legiích, je třeba si uvědomit, že nešlo o pár dobrovolníků, ale jen v Rusku o skoro 100 000 mužů, plus legie ve Francii a Itálii. Dále zcela chybí cesta po Spojených státech. Když už tam byl hlas vypravěče, mělo by to být aspoň zmíněno, když už bylo dramaturgicky rozhodnuto, že právě to nejpodstatnější neuvidíme. Místo toho všeho vidíme jen dlouhé záběry na Masaryka stojícího na břehu Bodamského jezera. To může sloužit jako úvod něčeho nebo jako dokreslení zbytku, ne jako hlavní část. No, uvidíme, co bude dále. P. S. Huba jako Masaryk nebyl špatný, ale Svatopluk Beneš ve filmu Člověk proti zkáze je lepší. Celkově zatím tak 70 %. Po dokoukání: Tak zbytek odpovídá započatému. Seriál si prý klade za cíl rozproudit debatu o výrazných okamžicích naší historie. Problém je, že nám z těch okamžiků ukazuje jen střípky a to ty, které na základě nějaké svojí subjektivní úvahy považují za důležité Kosatík a Sedláček. Paradoxní při tom proklamovaném záměru rozproudit debatu je to, že na jakoukoli kritiku zastánci seriálu odpovídají "ale to nemůžete brát jako historii, to je legitimní osobní pohled na věc". Obávám se, že v tom je schována nějaká hlava XXII. Nezobrazuju historii, ale chci o ní debatovat - nedebatuj, je to osobní pohled a ne historie. Tak si vyberte. Ostatně ono toho k debatě moc není, maximálně k pár poznámkám o ne právě dobrém uchopení a chybách (doporučuju např. kritiku Tomáše Koloce na Britských listech). Jako celek to jednoduše není ani zajímavá historická freska, ani nabídka sporných momentů a rozhodnutí v naší historii 20. století, ale jen jeden úzký a ne moc debaty hodný pohled. Ke kladům patří slušné herecké výkony a některé jednotlivé scény, které však příliš čnějí ze zbytku. (28.10.2013)

Prvních pět dílů má jednoznačně vzrůstající tendenci. Masarykovská epizoda se s odstupem jeví jako sled nepříliš navazujících scén, z nichž vyčnívá rozhovor T.G.M s britským ministerským předsedou. Teprve tam se ukáže největší přednost Českého století: demýtizace historických postav provedená civilním a k diskuzím vybízejícím způsobem. Jednotlivé charaktery dostávají hloubku, dělení na "hodné" a "zlé" zde absentuje, historické osobnosti nám známé už jenom z fotek jsou "odmramorizovány". A to, že se z Klementa Gottwalda stala plnohodnotná tragická postava považuji skoro za zázrak. Sedláček má navíc vynikající čuch na herce, kteří s přehledem ustojí i příliš doslovné repliky (Huba, Trojan, Finger a především Vyorálek utkví v paměti na dlouho). Poslední epizoda o zabíjení soudruha Slánského se směle může řadit do žánru paranoidního politického thrilleru, v níž se tvůrcům podařilo zbavit neduhů předešlých dílů. Pokud bude zbylý kvartet epizod podobně kvalitní, máme zaděláno na nejvýznamnější televizní projekt v porevoluční historii. (26.11.2013)

TV a KINO/// Obsazení 10/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Výprava 10/10/// PLUS: zřejmě nepředstavitelně velký projekt, který se ale podařilo realizovat, odvyprávět originální formou a přinést divákům hodně nových informací, podnětů, myšlenek a co je podstatné, dialogům a ději jsem věřil, věřil jsem že to tak vše proběhlo, největší výzvou musel být casting, masky, líčení, to vše se povedlo až neuvěřitelně dokonale MÍNUS: některé díly, momenty, nebo dialogy mohou i mírně nudit, musíte mít chuť, náladu na takovouto formu vyprávění, není to velký problém, ale občas bylo hodně vidět věk herců vs. věk postav (Havel, Havlová ale i další)./// Shrnutí: Mohl bych tady a teď na tomto místě probrat jednu epizodu za druhou, ale bude lepší si to říct někde osobně. Je tu mnoho témat k diskusi. Na setkání s tvůrci při Brněnské projekci 8 dílu bylo pár otázek vyřčeno a stejně tak i zodpovězeno, ale stejně to vydá na mnohem obsáhlejší povídání. Pokud to tedy diváka ještě více zajímá. Ještě nemálo zásadní kapitolou je hudba. Ta je výborná, jen jí je málo, je využívána střídmě, o to víc ale dodá na atmosféře v momentě kdy je to vhodné. Jen mi trochu nepasovala do posledního dílu, kde si člověk uvědomí, že ekonomické problémy oproti např. okupaci mají mnohem menší váhu, přitom hudební složka je stejná./// Celkem 81%/// (18.01.2015)

Je to celý tak minimalistický a dialogový, že by to klidně mohlo fungovat i jako rozhlasová hra. A tahle jsem to taky vstřebával. Kosatík, co jsme četl jeho knížky, je velký odpůrce národních mýtů a tady to teda jede "padni komu padni. Musím teda podotknout, že v téhle sérii se u většiny scén nemohl opřít o reálné prameny, takže ty dialogy nějak tu líp tu hůř odrážejí pověst daných postav. Nicméně z toho, co tak vím, bych řekl, že to v zásadě typologicky sedí, včetně té určité primitivnosti a dělnickosti u dílů o komunistech. Hodně mě bavil díl o 89. roce, kde Havel zdaleka není tak svatý, jak bývá někdy ex-post ukazován. V souhrnu bych řekl, že to je jeden z nejzajímavějších kousků, které ČT vytvořila. (16.01.2019)

Osmiminutový rozhovor Klémy s Rudou a celý díl s Benešem a Moravcem, dvěma muži, kteří se zasloužili o stát. Nehodnotitelné, byť cenné, v každém okamžiku oscilující mezi naprostou sračkou, působivým a mimořádně přínosným zpracováním látky a wtf úletem, kterému jsem začal rozumět teprve s Landovou zřejmě autorskou improvizací plk. Moravce. Další díly jen jako osvětovou vložku nějakého veselého mejdanu. /// o několik měsíců později... jsem si v rozporu se svým komentářem pustil díl o rozdělení federace. A po následném maratónu všech dílů od osumašedesátého k dnešku musím přece jen přistoupit k hodnocení. Toto je ten výstavní projekt, jímž by se měla ČT chlubit místo Svobodova potratu o Janu Husovi, na který si za rok už nikdo nevzpomene. (15.06.2015)